Už jsem pod čepcem...

img
20. 09. 2021 Přečteno: 1674x

Počítám to, a je to přesně deset dní, co jsem pod čepcem neboli už jsem provdána. A jsem provdána za muže nejlepšího, nejúžasnějšího, božského. Prostě je to moje životní láska a věřím, že je to na furt. No a taky se hlásim vám všem, že jsem...přežila!

Můžu říct, že dělat si svatbu svépomocí, byl záhul jako prase. Už nikdy víc. Manžel taky řikal, že už nechce nic podobnýho nikdy zažít a že nás radši zastřelí :-))pokud bude před rozvodem. Střílet umí, měl zbroják, takže tak :)), jestli to byl černej humor nebo ne, to nevim, každopádně s timhle člověkem budu na do smrti, to vim! :-D Snad se necejtíte pohoršený mejma úvodníma slovama, ale to jsem prostě já a můj život...

Přežili jsme ale pak padali na hubu...

Shrnuto podtrženo, svatba se vyvedla jako žádná jiná! Bylo to boží, nádherný, nezapomenutelný, romantický, vtipný a místy i trochu děsivý, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Dopitná se taky povedla, kocovinu jsem měla snad až do pondělí... no fuj. I přesto, že to bylo milionový, skrýval se v tom vobrovskej kus dřiny ... a nejen naší, ale všech, kteří nám pomáhali. Padali jsme na hubu po třídenním úklidu po osmdesáti lidech, ale dali jsme to. 

A tak se ve mě dneska mísí krásný pocity spolu s obří únavou a úlevou. I po deseti dnech si připadám, jako by mě přejel tank. Ještě, že se člověk vdává/žení jen jednou... ufff. Aspoň v mym případě to tak bude. Už nechci nikoho jinýho. Ale dyť víte, že jsem taková ta tradiční konzerva, s myšlením tak trochu předpotopnim, takže tak.

Já se zas ozvu, až naberu sil. Páčko!



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Žít svý sny...

Znám hodně lidí, který celej život jen dřou nebo všechen svůj čas věnujou dětem a svýmu okolí... A na sebe zapomínaj. Anebo ztratěj smysl svýho bytí a hledaj útěchu v chlastu, jinejch drogách, nakupování, půjčo...

Novej rok a nový příležitosti pro to, udělat vlastní život hezčí...

Před necelym tejdnem jsme opět bujaře přivítali rok 2024. Občas si řikám, proč si lidi vymysleli takový veselí na přelomu roku starýho a novýho. Potřebují se snad utvrzovat v tom, že to, co bylo v roce 2023 se ...

Připravila jsem si životní zkoušku...

Nevim, jak to úplně nazvat - jestli je to sebemrskačství nebo totální hloupost. Ptáte se, co vlastně? No, to, že si člověk někdy sám hází klacky pod nohy a prodlužuje tak úsek svýho života, kdy bojuje za lepší ...

Cestujte, dokud můžete!

Zamejšleli jste se někdy nad tim, kolik zemí jste už navštívili? Ono taky záleží na tom, kolik vám je let, žejo. Takovej zcestovalej šedesátník toho asi viděl víc, než čerstvá dvacítka. Ale může to bejt i naopa...