Pocit vysvobození
Dneska bych si tu dovolila pár řádek o pocitu vysvobození. Každej si pod tim představí něco jinýho, ale já pod tim vidim jediný - vyjdeme ze svazujících myšlenkovejch okovů, který maj podobu strachu, předsudků, zloby, smutku a bůhví čeho ještě. Tyhle okovy si ostatně nasazuje téměř každej člověk zcela dobrovolně a pak mu dá sakra práci s tim něco udělat - respektive se jich zbavit.
Pocit vysvobození jste určitě zažili mnohokrát ve svym životě. Já taky. Xkrát jsem si připadala volná jako pták! Bylo to asi tehdy, když jsem dokončila střední školu, pak vysokou (učení pro mě bylo ve skutečnosti mučení :-)) anebo když jsem odešla z nefunkčního vztahu se starším mužem (kterej byl mimochodem ženatej a nehodlal se kvůli mě rozvádět). Tyhle malý vysvobození jsem si kdysi věnovala, některý byly přirozený - jako třeba ty školy (dvě jsem dokončila, tu poslední vejšku už ne - prostě už to nešlo - byl to spíš tlak okolí), ale ty vztahový věci mi trvaly hodně dlouhou dobu. Musela jsem pochopit. A pak se vysvobodit a znovu nadechnout. Moc často setráváme v nezdravých vzorcích a v životě, kterej nám spíš bere, než dává.
Jak poznat, že se musíte vysvobodit
Určitě jste se někdy cítili divně, nepříjemně ba dokonce nešťastně. Daná situace ve vás zkrátka vyvolávala nějaký vnitřní pnutí. A vy jste měli nutkání něco udělat, cokoliv. Tak to je přesně ten moment, kdy potřebujete vysvobodit. A musíte to udělat jen vy sami. Nikdo jinej to za vás neudělá. Já třeba jsem se musela vysvobodit nejen z nezdravých vztahů ale taky z totálně nepřínosný práce (pro mě osobně - ne že by nebyla přínosná, to ona byla víc než dost ve zdravotnictví, jen mě drtila).
Životní vysvobození jsou důležitý. A je jedno, jakym způsobem je uděláte. Jestli odejdete z toxickýho vztahu, přátelství, nemilovaný práce, nepříjemnýho místa, nepříjemný situace.... nebo se třeba přestěhujete, protože to tak budete cejtit. Já už dlouho cejtim, že potřebuju jinam. A i když jsem se nedávno s mužem přestěhovala, vim, že tohle neni konečná. Že s nim chci prostě trávit život jinde, někde u lesa - to vysvobození v tomhle ohledu ještě nepřišlo. To zas musim počkat na vhodný okolnosti, žejo...
Nenechte se tedy svazovat myšlenkovou kazajkou, neutahujte ji den co den a vyjděte jednoho dne ven s pocitem, že jste naprosto volní a můžete dělat cokoliv. Protože takovej život je ten vopravdickej. Nebejt sám sobě otrokem. Nebo nebejt otrokem někomu jinýmu! To nedopusťte. Mějte rádi sami sebe a vysvoboďte se od všeho zlýho, co vám už neslouží. Bude se vám líp dejchat.
PS: pro ty, co mě ještě neznaj - můžete mě sledovat i na Facebooku (prostě si zadáte Blogem k duševnímu zdraví, dáte TO SE MI LÍBÍ nebo SLEDOVAT, a já vás budu pravidelně prudit svými cancy :))
Diskuse k článku
RE : Pocit vysvobození