akrobatické lyžování

Akrobatické lyžování – zimní sport, při němž se divákům tají dech

Rychlost, skoky, riziko. A především velká show. Tyto čtyři věci asi nejlépe vystihují moderní zimní sport, kterým je akrobatické lyžování. Přestože akrobatické lyžování vzniklo teprve před pár desítkami let a nemá tak příliš bohatou historii, tak je u sportovců i diváků velmi populární a atraktivní. Akrobatické lyžování totiž zahrnuje hned pět olympijských disciplín – akrobatický sjezd (jízda v boulích), akrobatické skoky, skikros, slopestyle a U-rampu. V tomto článku vám jednotlivé disciplíny představíme a k tomu přidáme spoustu zajímavostí.

Máte pocit, že je vám akrobatické lyžování cizí? Možná o tom ani nevíte, a přitom jste si i vy někdy v minulosti tento sport vyzkoušeli. Pokud jezdíte na sjezdových lyžích či na snowboardu a máte kolem sebe partu kamarádů, tak čas od času určitě přichází na řadu nějaké to frajeření nebo touha ukázat se před ostatními. A tak například najedete na skokánek a snažíte se o hladké přistání či možná i nějaký ten akrobatický prvek, který vám zaručí obdivné pohledy vašich kamarádů.

Akrobatické lyžování vzniklo díky frajeřinkám

A přesně tímto způsobem akrobatické lyžování vzniklo. Ve 30. letech 20. století se totiž norští závodníci v běhu na lyžích a ve sjezdovém lyžování chtěli vytáhnout před svými kolegy a do běžného tréninku zapojili i první akrobatické prvky. Neškodné frajeřinky tak stály u zrodu sportu, v němž závodník musí být kromě vynikajícího sportovce také trochu šoumen. Vyznavači akrobatického lyžování jsou vesměs pohodáři, kteří si svůj sport doslova užívají, a akrobatické lyžování je pro ně v podstatě životní styl.

Od prvních frajeřinek na lyžích ovšem uplynulo ještě hodně let, než se začaly konat první závody v akrobatickém lyžování. Premiérový ročník Světového poháru v akrobatickém lyžování se totiž uskutečnil až v roce 1981. A o pět let později se konalo první mistrovství světa v akrobatickém lyžování, které hostilo francouzské Tignes, kde byl na programu akrobatický sjezd, akrobatické skoky a Acroski (viz níže), přičemž ve všech disciplínách soutěžili muži i ženy.

Balet na lyžích se neujal, akrobatické lyžování ano

Akrobatické lyžování neboli freestyle v současnosti zahrnuje pět závodních disciplín. Patří sem akrobatický sjezd, akrobatické skoky, skikros, slopestyle a U-rampa. Do začátku 90. let se mezi akrobatické lyžování řadilo také Acroski neboli balet na lyžích. Ten kombinoval prvky tance, lyžování a gymnastiky na mírném svahu a v letech 1988 a 1992 byl ukázkovým sportem na zimních olympijských hrách. Do oficiálního programu her se ovšem Acroski nedostalo a po olympiádě v Albertville (1992) jako závodní disciplína zaniklo.

Co je potřeba k akrobatickému lyžování?

V každém sportu je potřeba spoustu hodin tréninku, v akrobatickém lyžování to však platí dvojnásobně. Speciální skoky, salta, otočky a různé další triky totiž vyžadují někdy i roky tréninku. Závodníci musí být nejen rychlí, obratní, ale také psychicky i fyzicky odolní – akrobatické lyžování je totiž sport, v němž je velké riziko zranění.

Výbava závodníků v akrobatickém lyžování je vesměs podobná ve všech zmiňovaných disciplínách. Základem jsou buď pružné sjezdové lyže, nebo snowboard. Povinnou výbavou všech závodníků je plastová přilba, která chrání hlavu při nebezpečném pádu. Někteří závodníci používají kvůli větší bezpečnosti také chránič páteře. Nedílnou součástí výbavy jsou také lyžařské boty, brýle a speciální oblečení. Hůlky se používají akorát při jízdě v boulích a skikrosu.

Akrobatický sjezd neboli jízda v boulích

Možná si říkáte, že akrobatický sjezd jste si už nesčetněkrát vyzkoušeli, když jste museli sjíždět neupravenou sjezdovku. To by však pro závodníky v akrobatickém sjezdu nebyla žádná výzva. Akrobatický sjezd neboli jízda v boulích je velmi náročným sportem, jelikož svah bývá velmi prudký a boule jsou rozmístěné zhruba tři metry od sebe. Navíc jsou na trati, která může měřit 200-300 metrů, umístěné ledové skokanské můstky, na něž závodníci najíždějí a ve vzduchu předvádějí různé otočky, vruty, salta a jiné akrobatické triky.

A podle čeho se akrobatický sjezd hodnotí? Nejdůležitější je projet celou trať technicky čistě a s lehkostí – to je 50 procent hodnocení. To znamená, že závodníci musí v rychlosti ladně kličkovat mezi boulemi s koleny u sebe a musí se vyhnout pádu či jinému zavrávorání. Další čtvrtinu hodnocení tvoří výsledný čas, za který závodník zvládne zdolat trať. A do hodnocení jsou samozřejmě zahrnuty také předvedené triky ve vzduchu. To vše hodnotí sedm rozhodčích, kteří sedí naproti svahu v cílovém prostoru.

Kanaďan, který zavedl v akrobatickém lyžování barevná kolena

Když se podíváte na jakýkoliv závod v akrobatickém sjezdu, všimněte si barevně odlišných chráničů v oblasti pod koleny. Možná vás překvapí, že neslouží ani tak k ochraně zdraví, ale především k tomu, aby rozhodčí měli dokonalý přehled o závodníkově stylu. Tenhle inovativní prvek zavedl v roce 1994 kanadský závodník Jean-Luc Brassard, který si barevně odlišné chrániče vzal proto, aby rozhodčím neunikl žádný z jeho triků. Ostatní závodníci ho poté začali napodobovat a v dnešní době už je tento prvek v akrobatickém sjezdu zcela běžný.

Česká stopa v boulích

Pokud patříte k náruživým sportovním fanouškům, tak akrobatický sjezd velmi dobře znáte. A to hlavně zásluhou české reprezentantky Nikoly Sudové, která patřila ke světové špičce. Sudová se zúčastnila čtyř olympijských her, na vysněnou medaili ovšem nedosáhla – jejím nejlepším umístěním bylo 6. místo z Turína 2006. Skvělých úspěchů dosáhla Sudová na mistrovstvích světa v letech 2005 a 2009, kdy vybojovala stříbrnou a bronzovou medaili. V průběhu celé kariéry Sudová nastoupila do 141 závodů Světového poháru, přičemž ve třiadvaceti případech stanula na stupních vítězů. Kvůli slabému finančnímu zázemí a ztrátě motivace ukončila třiatřicetiletá Sudová svou kariéru v květnu 2015.

Akrobatické skoky

Totální soustředění. A poté už následuje krátký, ale velmi rychlý nájezd na odrazový můstek, po němž se ve vzduchu začínají dít věci. Závodníci se předhánějí v tom, kdo zvládne více salt a vrutů, a navíc i čistě technicky provedený dopad zpátky na zem. Takové jsou ve zkratce akrobatické skoky.

Při závodě v akrobatických skocích mají závodníci k dispozici dva skoky, jejich bodové hodnocení se sčítá. Body udělují rozhodčí, přičemž pět rozhodčích hodnotí odraz, výšku, provedení a délku skoku, a další dva rozhodčí sledují pouze dopad. Výsledný součet bodů se ovšem ještě násobí koeficientem obtížnosti zvoleného skoku.

Trojité salto s pěti vruty

Nejlepší kombinace, kterou mohou akrobatické skoky divákům nabídnout, je trojité salto s pěti vruty. A vůbec prvním člověkem na světě, kterému se tento úžasný skok podařilo v závodě provést, byl český reprezentant Aleš Valenta. Na zimní olympiádě v Salt Lake City v roce 2002 byl po prvním kole pátý, a pokud chtěl myslet na medaile, tak musel ukázat něco famózního. A to se Valentovi podařilo! Při svém druhém skoku zvládl trojité salto s pěti vruty, a i přes lehké potíže při dopadu si vysloužil ty nejlepší známky a stal se olympijským vítězem. Zlatá medaile Aleše Valenty je tak zatím jediným cenným kovem z akrobatického lyžování na zimních olympijských hrách.

Skikros

Jednou z novějších disciplín akrobatického lyžování je skikros. Jedná se o závod na lyžích, který je specifický svou tratí, na níž je umístěno spoustu umělých překážek jako jsou klopené zatáčky, vlny a skoky. Na trať vyráží 4-6 závodníků, vítězem je ten, který dojede do cíle jako první. Přestože skikros vznikl až v novém tisíciletí, tak už v roce 2010 byl na programu zimních olympijských her.

První mistrovství světa ve skikrosu se konalo v roce 2005 ve Finsku a zvítězil v něm český reprezentant Tomáš Kraus. V tom samém roce se Kraus stal také vítězem prvního Světového poháru. Tomáš Kraus se postupně stal legendou skikrosu, v roce 2007 se totiž opětovně stal mistrem světa a prozatím má na svém kontě 15 vítězství v závodech Světového poháru. Na olympijských hrách se mu ovšem nedařilo a jeho nejlepším umístěním se stalo 11. místo z Vancouveru. Z mladších ročníků je nadějí pro český skikros Andrea Zemanová, která v únoru 2015 zajela 2. místo v závodě Světového poháru.

Slopestyle

Mezi akrobatické lyžování se řadí také disciplína zvaná slopestyle. Dříve byl slopestyle pouze snowboardovou disciplínou, v současnosti se už však provádí i na lyžích, a v létě dokonce i na kole. Slopestyle má náročnou trať, která je poseta zábradlími, na nichž mohou dělat závodníci různé triky. Hlavní pozornost je ovšem upřena na skoky, které jsou ve slopestylu vysoké a dlouhé, ale také velmi rizikové. Opět se zde hodnotí provedení a obtížnost skoků, důraz je však kladen na různorodost triků.

Slopestyle zažil svou olympijskou premiéru na hrách v Soči v roce 2014, není však jisté, jestli se ukáže i na další olympiádě. Podle komise Mezinárodního olympijského výboru se totiž v závodech objevil nepřijatelně vysoký počet zranění. Slopestyle chce být především atraktivní a vzrušující pro diváky, bude se však muset stát také o něco bezpečnějším, aby se mohl dál objevovat na těch největších sportovních akcích.

U-rampa

Poslední disciplínou, která spadá pod akrobatické lyžování, je U-rampa. Závodní trať je v podstatě hluboké sněhové koryto obklopené kolmými stěnami, kterým závodník na snowboardu projíždí z jedné strany na druhou a přitom se snaží předvést úchvatné triky a skoky. Hodnocení jízdy opět záleží na rozhodčích, kteří dávají body za předvedené triky, jejich technickou úroveň, výšku skoků a následné dopady.

Českým želízkem v ohni je při závodech ve slopestylu a na U-rampě snowboardistka Šárka Pančochová. Ta v roce 2010 poprvé vyhrála závod Světového poháru na U-rampě a o rok později vybojovala stříbro na mistrovství světa ve slopestylu. Pančochová zatím startovala na dvou olympijských hrách, naposledy v Soči skončila pátá ve slopestylu. V olympijské sezóně 2013/14 se jí dařilo také ve Světovém poháru, který nakonec ovládla.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 118x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.

Domácí cvičení

Výpočet tepové frekvence vám usnadní…

Tepová frekvence udává počet tepů, které srdce vykoná za 1 minutu.…
další témata >

Běhání

Běhání a jogging – trend, který vede…

Běh se stal opravdovým fenoménem dnešní doby. Běžecké boty obouvají i…
další témata >