Abrupce placenty

img
18. 05. 2017 Přečteno: 12642x

Abrupce placenty je životu ohrožující stav, který vzniká v průběhu těhotenství. Slovo abrupce pochází z latiny a znamená utržení, odtržení nebo také odloučení. V podstatě jde o stav, kdy se placenta předčasně začíná odlučovat od děložní stěny. Placenta je označována jako orgán, vyskytující se pouze u těhotných žen. Jde o oválný diskoidní útvar měkké až gelovité struktury. Placenta má několik velmi důležitých funkcí. Jde vlastně o jediné přímé spojení matky a dítěte.

Díky placentě dochází k vyživování plodu jak živinami, tak kyslíkem. Placenta také produkuje několik důležitých hormonů. V normálním případě placenta zůstává pevně spojena s dělohou během celého těhotenství a odlučuje se až těsně po porodu dítěte. Abrupce placenty je tedy velmi závažný stav, který může v nejhorším případě vést až k úmrtí plodu i matky. Velmi často abrupce placenty vede k předčasnému porodu a nedonošenosti dítěte, kdy má dítě velmi nízkou porodní hmotnost. Matce pak hrozí velmi závažné krvácení. Abrupce placenty se nejčastěji objevuje v období třetího trimestru, tedy ke konci těhotenství. Objevit se ale může prakticky kdykoliv po 20. týdnu těhotenství.

Čtěte také:

Mimoděložní těhotenství

Příčiny vzniku abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové faktory. Nejzávažnějším a nejvýznamnějším faktorem je především vysoký krevní tlak matky (140/90 a vyšší). Nezáleží na tom, jestli těhotná žena trpěla vysokým tlakem již před těhotenstvím nebo krevní tlak rostl v průběhu těhotenství (jako preeklampsie a eklampsie). Pokud žena již prodělala abrupci v předešlém těhotenství, riziko je u ní významně vyšší. K dalším rizikovým faktorům patří také kouření cigaret, užívání drog jako je například kokain. Abrupci placenty může vyvolat také úraz v průběhu těhotenství (autonehoda, pád ze schodů nebo fyzické zneužívání těhotné). Infekce dělohy taktéž může vyvolat předčasné odloučení dělohy.

Průběh a příznaky abrupce placenty

Těhotná žena, u níž hrozí abrupce placenty, může zpozorovat několik varovných příznaků. K nejčastějším příznakům patří krvácení z pochvy. Může být mírné nebo až poměrně silné. Síla krvácení není v poměru se závažností abrupce placenty. Krev totiž může být zadržována mezi placentou a děložní stěnou, proto jen malé krvácení z pochvy může být velmi závažným stavem. Výrazná bolest břicha v oblasti zvětšené těhotné dělohy může být také známkou abrupce placenty. Bolesti může pak předcházet pocit tvrdnutí břicha a dělohy či zvýšené napětí děložní stěny.

Negativním příznakem je také vznik předčasných děložních stahů či dalších známek počátku předčasného porodu. Pravidelné kontrakce, bolest břicha či bederní páteře nebo také nadměrné nezvyklé pohyby plodu jsou častými známkami abrupce. Velmi často může být krvácení masivní, ačkoliv není na první pohled vidět. Krev se totiž hromadí mezi stěnou dělohy a mezi vrstvou placenty (decidua basalis). Krvácení do kapsy mezi dělohou a placentou může být velmi zrádné, protože je velmi špatně odhadnutelné množství ztracené krve. Krev se postupně v této kapse sráží a vzniká hematom.

Tento hematom ještě více odchlipuje placentu od děložní stěny. Tím dochází k útlaku okolních struktur. Cévní zásobení plodu se tak ještě zhoršuje. Unikající krev mezi placentou a děložní stěnou může také prosakovat skrz děložní stěnu do břišní dutiny. Dochází pak k hromadění krve v břiše, tento fenomén se označuje jako Couvelairova děloha. Stěna dělohy v oblasti prosakující krve se stává křehkou a hrozí riziko prasknutí děložní stěny v průběhu zvyšujících se kontrakcí dělohy. Tento stav je velmi závažný a život ohrožující nejenom pro plod, ale také pro těhotnou ženu samotnou.

Diagnostika abrupce placenty

Abrupce placenty je velmi závažný až životu ohrožující stav. Bohužel je ale někdy velmi obtížné ho diagnostikovat včas. Základem diagnostiky je pohovor s gynekologem, který se nejčastěji ptá na momentální příznaky těhotné ženy. Diagnosticky velmi důležité je krvácení z pochvy po 20. týdnu těhotenství, děložní stahy především pravidelné, náhlá prudká bolest břicha či v zádech nebo napětí děložní stěny s tvrdnutím břicha. Dalším krokem v diagnostice je fyzikální vyšetření, kdy lékař prohmatá břicho a provede gynekologické vyšetření. Velmi důležité je ultrazvukové vyšetření a monitorování srdečních ozev plodu. K dalším vyšetřením patří monitorování děložní aktivity, kdy přístroj sleduje kontrakce dělohy, jejich sílu a pravidelnost. Ultrazvukové vyšetření bývá velmi zásadní. Ultrazvukové vyšetření odhalí velikost placenty a průtoky krve v pupečníku. Ultrazvukem je statisticky možné odhalit až 50 % případů abrupce.

Důležité je také vyšetřit krev matky, kdy výrazná anémie je typickým příznakem zvýšené ztráty krve. Těhotné ženy s podezřením na abrupci většinou zůstávají v nemocnici na pozorování alespoň několik dní. Většinou záleží na klasifikaci a závažnosti abrupce placenty. Klasifikace abrupce je založena na velikosti separované plochy placent (označuje se pak jako částečná abrupce placenty nebo kompletní abrupce) a lokalizaci odloučení placenty. Klinické příznaky se pak dělí do několika tříd.

  • asymptomatická

Abrupce placenty je zjištěna až zpětně po porodu dítěte a placenty, kdy se při vyšetření placenty zjistí drobné krevní sraženiny a snížené oblasti.

  • mírná

Nejčastější, týká se asi 48 % případů abrupcí, mírná abrupce placenty se projevuje žádným nebo jen velmi mírným krvácením z pochvy, mírně napjatou stěnou dělohy, krevní tlak matky bývá v mezích normy, stejně jako srdeční rytmus, matka netrpí žádnými poruchami srážlivosti a plod netrpí sníženým přísunem kyslíku ani jiným stresem.

  • střední

Týká se asi 27 % případů, typické je žádné nebo jen mírné krvácení z pochvy, střední až velmi zvýšené napětí děložní stěny, možné jsou až tetanické kontrakce dělohy, plod trpí nedostatkem kyslíku, matka trpí zvýšeným krevním tlakem, srdeční akce je zrychlená (tachykardie), možná je také hypofibrinogenemie (snížené množství fibrinogenu) a anémie z krvácení.

  • velmi vážná

Týká se až 24 % případů abrupcí, krvácení může být jen minimální nebo až masivní, dochází k velmi silným a bolestivým tetanický stahům dělohy, těhotná žena velmi rychle upadá do šoku, objevuje se porucha srážlivosti (diseminovaná intravaskulární kolagulopatie). I s léčbou hrozí jak vysoké riziko odúmrtí plodu, tak i smrt těhotné ženy.

Léčba abrupce placenty

Léčba abrupce následuje po co možná nejrychlejší diagnostice. Cílem je udržet těhotenství co možná nejdéle. V případě ohrožení života je vždy prioritou zachránit život matce. Léčba většinou zahrnuje náhradu ztracených tekutin a případně i krevní transfuzi dle množství ztracené krve. Matka musí být velmi pečlivě monitorovaná a to základní životní funkce, aby se předešlo upadnutí do šoku. Nutné je sledovat základní životní funkce plodu a včas zasáhnout, kdyby docházelo k nedostatečnému přísunu kyslíku k plodu. Jak u matky, tak u plodu je sledovaná srdeční frekvence, u matky pak krevní tlak a dechová frekvence. Pokud dochází ke zhoršování stavu, život zachraňující je císařský řez s vybavením plodu.

Císařský řez je vlastně otevření břišní dutiny a dělohy příčným řezem tak, aby došlo k co nejrychlejšímu vybavení dítěte a zastavení krvácení. Pokud je plod velmi malý, je možné matku hospitalizovat a pečlivě sledovat její stav co možná nejdéle, aby budoucí novorozeně bylo co možná nejvyvinutější. Toto je možné především při částečné abrupci a jen drobném krvácení. Pokud je dítě dostatečně vyvinuto, je možné vyvolat klasický vaginální porod. K této možnosti se lékaři přiklání v případě, pokud nehrozí matce a plodu žádná zvýšená rizika.

Nejčastěji se ale přiklání k císařskému řezu s rychlým vybavením dítěte. Riziko úmrtí matky je poměrně nízké, existují ale určité faktory, které zvyšují pravděpodobnosti úmrtí jak plodu tak matky. Mezi tyto rizika patří uzavřené děložní hrdlo, pozdní diagnostika abrupce s opožděnou léčbou abrupce, masivní krvácení vedoucí k šokovému stavu matky, skryté krvácení mezi dělohou a placentou nebo nevyvolání porodu. Tzv. fetální distress, což je strádání plodu z nedostatku kyslíku a přísunu živin se objevuje velmi brzy až v polovině případů abrupce placenty. Narozené děti pak trpí různými komplikacemi, které mohou být jen mírné nebo až velmi vážné. Ke komplikacím řadíme postižení a poškození plic, mentální retardací, postižení zraku nebo trávicí soustavy či zvýšený výskyt různých infekcí. Při vážném krvácení hrozí matce upadnutí do šokového stavu s rizikem smrti. Pokud krvácení pokračuje i po porodu dítěte a ztráta krve už není kontrolovatelná, hysterektomie je životu zachraňující operace (odstranění celé dělohy). Stejně tak prasknutí oslabené děložní stěny v průběhu kontrakce je velmi závažný život ohrožující stav a je nutné situaci řešit rychle. Hysterektomie patří v této situaci taktéž k záchranným operacím společně se zajištěním základních životních funkcí a náhradou ztracených tekutin.

Prevence abrupce placenty

Jelikož přesné příčiny vzniku abrupce placenty nejsou známé, její prevence není úplně jednoduchá. Existují již zmíněné rizikové faktory, proto je prevence abrupce placenty vedena tímto směrem. Rizika vzniku abrupce se pak významně snižují. Nejdůležitější prevencí je sledování krevního tlaku těhotné ženy. Pokud žena trpěla vysokým krevním tlakem již před těhotenstvím, je potřeba krevní tlak včas upravit. Během těhotenství je krevní tlak sledován v průběhu pravidelných gynekologických a předporodních prohlídek. Důležité je zjistit, zda žena neprodělala sebemenší abrupci v předchozím těhotenství. Pokud ano, je důležité ženu sledovat velmi pečlivě. Stěžejní je také nekouření během těhotenství. Užívání nezákonných látek (kokain) je velmi riskantní, proto vyhýbání se jich patří také k preventivnímu opatření.

Někteří gynekologové doporučují užívání vitamínů během těhotenství. Zdravá vyvážená strava s dostatkem tekutin a dostatečný spánek je pro těhotnou ženu také velmi důležitý. Pravidelné ultrazvukové vyšetření patří k preventivním diagnostickým zobrazovacím metodám. Díky ultrazvuku je lékař schopen odhalit mnoho podezřelých stavů či vývojových poruch. Pokud již došlo k drobnému odloučení placenty, prevencí potratu či předčasného porodu je absolutní klid a hospitalizace ženy, která je pečlivě monitorovaná. Abrupce placenty je stav, který jednoznačně patří do rukou zkušených lékařů, protože drobná abrupce může velmi rychle vést k život ohrožujícímu stavu.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Potrat neboli interrupce

Příčiny samovolného potratu jsou velmi různorodé a dělí se na dvě základní skupiny. První jsou příčiny na straně matky, druhou skupinou jsou pak…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…