Amnézie

Amnézie je porucha nebo ztráta paměti, která často vzniká po úrazu hlavy

Poruchy paměti. O nich by vám mohl vyprávět například filmový hrdina Jason Bourne v podání Matta Damona, který utrpěl ztrátu paměti a nevěděl ani své jméno. Amnézie se ovšem neobjevuje pouze ve filmech a knihách, nýbrž se jedná o skutečnou poruchu paměti. Jak se ličí amnézie od normálního zapomínání? Jaké jsou její příčiny a jak se dá amnézie léčit? To vám prozradí následující článek.

Co je amnézie?

Amnézie je porucha paměti. Projevuje se tzv. „bílými místy“ ve vzpomínkách. Poruchy paměti však mají mnoho podob. Rozlišujeme různé druhy poruch paměti, a to v závislosti na tom, jak se tato ztráta projevuje v kombinaci s příčinou jejího vzniku. Poruchy paměti mohou být různého stupně, může jít jen o oslabení paměti nebo o úplnou ztrátu. Amnézie je nemoc, jde o patologický stav, který musíme odlišit od běžného zapomínání, které se projevuje u všech lidí.

Poruchy paměti a jejich druhy

Anterográdní amnézie

Jedná se o neschopnost uchovat v paměti jakékoliv nové informace a zážitky po spouštěcí příčině, která amnézii vyvolala (úraz, nemoc). Jedná se o narušení krátkodobé paměti a pro jedince s touto poruchou je velice těžké si zapamatovat nově získané informace. Typicky k této poruše paměti dochází po úraze hlavy, kdy si postižený nepamatuje, jak k úrazu došlo a co se dělo krátce po něm.

Retrográdní amnézie

Neschopnost vybavit si informace a zážitky uchované před spouštěcím stimulem, který amnézii způsobil. Zde naopak dochází k narušení dlouhodobé paměti. Postižený si není schopen vzpomenout na události z minulosti. Tento druh amnézie může být způsoben i chronickým alkoholismem.

Selektivní amnézie

Zahrnuje určité osoby či události, na které se postižený podvědomě rozhodl zapomenout. Jde o traumatické zážitky, které člověk nebyl schopen vědomě zpracovat nebo osoby, které člověku ublížily natolik, že je ze své paměti a života vytěsnil.

Příčiny vzniku amnézie

Vznik amnézie má vícero příčin. Často se jedná o úrazy (pády na hlavu), kdy ztráta paměti bývá jen dočasná. Jakýkoli úder do hlavy může způsobit poúrazovou ztrátu paměti. Čím bude intenzita zranění větší, tím déle může amnézie trvat. Otřes mozku provází obvykle tato zranění. Při vážnějším zranění hlavy je vhodné vyhledat lékaře a provést rentgenové vyšetření lebky.

Neurologické poruchy paměti – příčiny amnézie:

  • cévní mozková příhoda
  • encefalitida
  • epileptický záchvat
  • akutní nedostatek kyslíku v mozku
  • onkologická onemocnění v oblasti hlavy
  • Alzheimerova choroba a jiná degenerativní onemocnění mozku
  • stařecká demence
  • alkoholismus (Korsakowského amnézie)
  • intoxikace, drogy, léky (např. benzodiazepiny)

Další příčinou mohou býti psychogenní poruchy. Amnézie někdy doprovází i psychiatrické diagnózy. Zde se nejčastěji setkáme s amnézií selektivní.

Hysterická amnézie

I akutní nezvládnutelný emoční stres může způsobit ztrátu paměti. Citový otřes je velice podobný svými průvodními jevy mechanickému poranění mozku. Emočně otřesený člověk může být zmatený, dezorientovaný, neví, co se stalo, nevzpomíná si na spouštěč ztráty paměti (traumatickou událost). Příčinou může být např. nečekaná ztráta blízké osoby. V mírnějších případech může dojít k tomu, že člověku vypadnou jen některé méně důležité úseky. Ale i to může vyvolávat pocity úzkosti. Zpravidla se vždy jedná o obrannou reakci organismu, který nás chce uchránit před citovým traumatem.

Dětská amnézie

Dětská amnézie je zvláštní kategorií paměťových poruch. U některých dospělých jedinců se můžeme setkat s tím, že nejsou schopni si vybavit vůbec žádné vzpomínky na první roky svého života. To může být způsobeno několika příčinami. U některých dětí nebylo ještě vytvořeno vědomí svého vlastního Já, tudíž nebylo možné události vztáhnout k vlastní osobě. Další možností je opožděné dozrání mozku. Psychogenní příčinou pak může být vytěsnění vzpomínek z pamětí do nevědomí, a to z důvodu, že byly příliš traumatizující a úzkostné.

Funkční poruchy paměti

Funkční poruchy paměti v dnešní době trápí stále více lidí. Většinou se jedná o jedince, kteří jsou nuceni si denně pamatovat mnoho rozličných informací a rychle si je vybavovat. Lidé, kteří mají vysoké nároky na svou paměť, jsou někdy zaskočeni tím, že si některé věci nezapamatují nebo si je nedokáží ve správné chvíli vybavit. V těchto lidech pak často vyvolává úzkost a stres právě skutečnost, že paměť nefunguje tak dobře, jako dříve.

V tomto případě se však nejedná o patologickou poruchu, ale poruchu funkční, která souvisí s rostoucím věkem, změnami nálad, stresem apod. Pokud mozku dopřejeme krátký odpočinek či dovolenou, celý organismus včetně mozku se opět dostane do rovnováhy. Stres a depresivní stavy jsou zde klíčovým faktorem. Nesmíme však zapomínat, že paměť se vyvíjí do cca 25 let. Často pak po 55, resp. 60 roce dochází k postupnému oslabování paměti, což je příčina fyziologická.

Běžně existují i různé mírné poruchy paměti, které jsou dočasné a souvisí s nějakým přechodným nepříjemným stavem. Může jít o depresivní stavy, únavu či vyčerpání. Dočasné poruchy paměti nejsou totéž, co počínající demence, které se dnes mnoho lidí velice obává.

Diagnostika amnézie

Pokud má být amnézie diagnostikována, je potřeba se podrobit důkladnému lékařskému vyšetření, kde musí být nejprve vyloučeny jiné možné příčiny vzniku paměťové poruchy (deprese, vážná onemocnění mozku, demence atd.) Pokud není možné od pacienta samotného získat všechny potřebné informace, je nezbytné, aby se vyšetření účastnil blízký rodinný příslušník.

Lékař musí zjistit, o jaký druh ztráty paměti se jedná, co bylo spouštěcím mechanismem, zda jsou v rodinné anamnéze nějaké druhy neurologických poruch, zda pacient trpí bolestmi hlavy, depresemi nebo zda prodělal v minulosti např. epileptický záchvat, případně v jaké míře užívá drogy nebo alkohol. Je potřeba se podrobit neurologickému vyšetření. Možná bude nezbytné provést i vyšetření pomocí CT, EEG nebo jiného přístroje, kde je možné diagnostikovat poškození či jiné abnormality v oblasti hlavy a mozku.

Léčba amnézie

Léčba se odvíjí od typu poruchy paměti. Pokud se jedná o lehké funkční poruchy, můžeme mozek podpořit jak odpočinkem, tak např. Gingko bilobou. Pokud v poruchách paměti hraje roli alkohol, je nutné začít zcela abstinovat a podávat vysoké dávky vitaminu B1. Pokud se jedná o lehčí úrazy, otřesy mozku nebo traumatické události, zde většinou ztráta paměti odezní sama. Naopak po vážném úraze může být ztráta paměti trvalá bez možnosti léčby.

Pokud bude diagnostikována Alzheimerova či Parkinsonova choroba, mohou být ke zmírnění a zpomalení jejího průběhu podávány medikamenty. Často je potřeba spolupráce s psychologem či psychiatrem v závislosti na příčině amnézie. Obnova paměti je mnohdy náročným procesem, který předpokládá aktivní účast a silnou vůli pacienta i jeho příbuzných. Ne vždy se to však podaří. Postupnou ztrátu paměti je možné mnohdy alespoň zpomalit, když ne zcela zastavit.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 890x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.