Foto: ireceptar.cz

Modrotisk – tajemství starobylého řemesla

Modrotisk je tradiční způsob tisku na textil s následným barvením, kdy vzniká charakteristická tmavě modrá látka s bílými vzory. Ta byla tradičně součástí krojového odívání, a ačkoliv jako řemeslo modrotisk v minulém století téměř vymizel, dnes získává opět na oblibě, a to jak mezi módními návrháři, tak i mezi švadlenami a znalci materiálů. Na historii a způsob výroby modrotisku se dnes podíváme blíže.

Modrotisk je vlastně negativní tisk na textil spočívající ve vykrytí vzoru tzv. rezervážní směsí, která zabrání proniknutí barvy do textilu. Původně se indigem barvilo lněné plátno, později se začalo používat spíše plátno bavlněné, které je jemnější.

Historie modrotisku

Tradice barvení plátna a sukna sahá až hluboko do středověku, kdy se k barvení používaly nejrůznější byliny a přírodní látky. Od 18. století se k barvení textilu využívalo hlavně přírodní indigo, modrotisk začínal postupně pronikat do lidových krojů a jeho obliba během 19. století prudce stoupala. Pro některé oblasti (např. Horácko nebo Valašsko) se modrotisk stal typickým krojovým materiálem jako řemeslo se prudce rozšiřoval. Modrotiskařské dílny byly k nalezení snad v každém malém městečku, obzvláště v oblastech, kde se vyráběly látky. Tato technika tisku na textil byla rozšířena především na Moravě, ale i v Rakousku či Maďarsku.

Během dvacátého století však postupně ztrácel tisk na textil na oblibě. Lidé opouštěli tradiční způsob oblékání a přecházeli k městské módě. Modrotiskařských dílen tak začalo postupně ubývat. V celé Evropě dnes funguje už jen posledních šest tradičních barvířských dílen zabývajících se modrotiskem. V České republice jsou to už jen dvě, obě najdete na jihu Moravy: dílna Jiřího Danzingera v Olešnici a firma rodiny Jochových ve Strážnici.

Jak vzniká modrotisk

Řemeslná výroba modrotisku je velmi náročná. Tkanina (dnes nejčastěji bavlněné plátno) se nejprve vypere, naškrobí kukuřičným nebo bramborovým škrobem, usuší a vymandluje. Na takto připravenou tkaninu pak barvíř speciální dřevěnou formou nanáší tzv. rezervu. Rezerva je krycí vzor, který na určených místech zabrání následnému obarvení plátna v barvicí lázni.

Složení rezervy je založeno na kaolínu a arabské gumě (což je ztuhlá pryskyřice akácie). K těmto surovinám pak tiskaři přidávají další „tajné“ přísady. Přesné složení rezervy je často pečlivě střeženým rodinným tajemstvím.

Dřevěné formy se vzory se následně namáčí do polštářku s rezervou a pak se přitisknutím a poklepem otisknou na připravené plátno. Jedná se vlastně o jistou formu „razítkování“. Místo dřevěných forem je možné vzory na plátně rezervou vytvářet i ručně, pak se rezerva na plátno nanáší přes šablony houbičkou nebo štětcem. Tradiční modrotiskařské dílny ale většinou pracují s tradičními dřevěnými šablonami, které často rodina vlastní už několik generací. Formu je přitom nutno na látku přikládat velmi pečlivě, je nutné, aby se forma dobře obtiskla a aby se okraje motivů nepřekrývaly ani netvořily mezery.

Rezerva nanesená na plátně se nechá den zaschnout a poté se plátno namáčí do kádě s barvicím roztokem s indigem. Původně se používalo indigo přírodní, dnes synteticky vyráběné. Roztok indiga látku bezprostředně po namáčení zbarví do zelena, následně na vzduchu oxiduje a vytváří typický tmavě modrý odstín. Plátno se při barvení střídavě vytahuje z lázně, nechává se na vzduchu oxidovat a poté se opět noří do kádě. Postup se několikrát opakuje, dokud plátno nezíská požadovaný odstín.

Na závěr se obarvené plátno vypere ve slabém roztoku octa nebo kyseliny sírové, který odstraní rezervu, ustálí obarvenou látku a vybělí modrotiskový vzor. Pak se ještě máchá, suší a mandluje a modrotisk je hotov.

Údržba výrobků z modrotisku

Modrotisk je specifická tkanina, která se zpočátku chová jinak než běžně dostupné látky. Proto si řekněme také něco o její údržbě. Vzhledem k tomu, že se látka při výrobě několikrát opakovaně namáčí do indigového roztoku, obsahuje značné přebytky tohoto barviva. Počítejte tedy s tím, že modrotisk při několika prvních praních pouští.

Nemusíte ale mít obavu, takto dochází pouze k odstranění barviva z povrchu látky, toho, které neproniklo až k vláknům látky, odstín modré zůstane nezměněn. Bílý vzor modrotisku se ani tímto pouštěním při praní nemůže zabarvit, látka je v těchto místech totiž stále chemicky chráněna rezervážní směsí. Ihned po vyprání sice může vzor na mokré látce vypadat jako světle modrý, jedná se ale pouze o prosvítání rubové strany látky, tento dojem po usušení zmizí.

Modrotisk je vhodné zpočátku minimálně třikrát prát samostatně, dále se už modrotisk chová jako jakákoliv jiná látka. Taktéž je vhodné modrotisk vyprat před prvním použitím, aby nedošlo k zabarvení ostatních textilií. Pokud k zabarvení od modrotisku přece jen dojde, půjde vyprat, takže nemusíte propadat panice.

Obecně doporučujeme modrotisk prát na 40° C, máchat ve vlažné vodě a žehlit mírně vlhký.

Jak si vyrobit vlastní modrotisk?

Na závěr přidáváme návod, jak se o výrobu modrotisku můžete pokusit i doma vlastními silami. Budete potřebovat bílé bavlněné plátno, tiskařskou reservu a trochu zručnosti a fantazie.

Jelikož se jedná o reservážní tisk na textil, princip výroby spočívá v nanesení tzv. Papu (tiskařské reservy) na plátno. Místa, kam jej nanesete, se při barvení neobarví a po pozdějším odstranění reservy v kyselém roztoku se v nich objeví motiv v barvě podkladu.

Pracovní postup

  1. Na rovnou plochu si připravte vyžehlené a naškrobené plátno. Plátno je vhodné zespoda vypodložit kvůli možnému prosaku.
  2. Do kelímku si připravte důkladně promíchanou vodou naředěnou reservu. Musí být dobře roztíratelná, ovšem ne „vodová“. (Tiskařskou reservu pořídíte za cenu okolo 590 Kč za litr, což by vám mělo vystačit na cca 50 m plátna. Lze ji koupit i v menším množství.)
  3. Přichystejte si tužky či šablony a předkreslete si na plátno vzor, je-li to nutné.
  4. Pomocí štětců či razítek začněte ve velmi slabé vrstvě reservu nanášet na plátno. Pozor na nežádoucí ukápnutí reservy! Vhodné jsou vzory jemné, složené z linek a teček. Velkým plochám se spíše vyhněte.
  5. Po ukončení práce nechejte dílo nehybně zaschnout. Malba musí být na omak úplně suchá.
  6. Dílo odevzdejte k barvení indigem v jedné z modrotiskářských dílen. Cena za kolorování indigem bude okolo 50Kč za metr. Případně se můžete pokusit modrotisk napodobit jinou domácí technikou barvení textilu na tmavě modrou barvu. (To už se ale nebude jednat o pravý modrotisk.)
  7. Hotový modrotisk nakropte a pečlivě vyžehlete, tím dosáhnete vysokého lesku. Toto „oživení modrotisku“ doporučujeme provádět také po každém praní.

Stáhnout v PDF

Přečteno: 363x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.