Kapraď samec /Dryopteris filix-mas/

čeleď: kapraďovité

Kapraď samec – popis

Kapraď samec je vytrvalá, výtrusná, trsnatá, bylina s krátkým a bohatě kořenujícím oddenkem. Její listy jsou obvykle přezimující, 15 - 40 cm dlouhé, s čepelí jednoduše zpeřenou a s lístky střídavými nebo vstřícnými, krátce řapíčkatými až přisedlými, lysými, okrouhlými, na okraji mělce vroubkovanými, na bázi klínovitě zúženými, vyrůstající v počtu 15 - 30 párů. Řapík i vřeteno listu je leskle rezavě hnědé, tuhé, pružné, kratší než čepel. Výtrusnicové kupky jsou podlouhlé, později pokrývají takřka celou spodní stranu lísku. Ostěry jsou bělavé, celokrajné až mělce vroubkované.

Kapraď samec – léčivé účinky

Kapraď samec obsahuje v oddenku hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, filicin, filmaron, fytosterol, olej, vosk, zelené barvivo (filixinigrin) a další látky. Výtažků z oddenku ve formě sirupového extraktu se v minulosti užívalo proti střevním parazitům, zejména proti tasemnicím, pro které jsou účinné látky v kapradi samci obsažené velmi jedovaté. Při předávkování nebo při chybném užívání může dojít i k závažným otravám samotného pacienta. V lehčích případech se objevují bolesti hlavy a závratě, v těžších případech se přidává zvracení, průjem, bolesti žaludku, někdy barevné vidění nebo přechodná slepota, v nejtěžších případech postižený blouzní, objevují se křeče, poruchy dechu, bezvědomí, či dokonce smrt jako důsledek zástavy dechu nebo srdce.

Léčení těžkých otrav bývá velmi dlouhé, někdy i po překonání otravy samotné může dojít k trvalé slepotě v důsledku dlouhotrvajících křečí sítnicových cév.

Použitelné části kapradě samce: oddenek a základní části listových řapíků

Zralost výtrusů: červenec až září

Kapraď samec – použití v kuchyni a pěstování

Kapraď samec je velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště, půdy snáší kyselé i zásadité, vyhýbá se silně zamokřeným podkladům. V horských a podhorských lesích se vzácněji můžeme setkat se vzhledově podobnou kapradí rezavou. Ta se však liší černofialovým zbarvením vřetene na bázi lístku, tvarem listových úkrojků a přezimujícími listy. Dříve používána jako léčivka, dnes již jen ve veterinářství. Občas je pěstována jako okrasná rostlina.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 2511x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.