Makulární degenerace

img
22. 10. 2015 Přečteno: 10428x

Makulární degenerace označuje velmi vážné onemocnění, při které postupně dochází ke ztrátě zraku. Onemocnění se řadí do skupiny tzv. tapetoretinálních degenerací, kdy slovo tapetoretinální popisuje pigmentovou vrstvu sítnice-tapetum nigrum. Pro toto degenerativní onemocnění se často užívá zkratky VPMD (vekěm podmíněná makulární degenerace). Onemocnění je nezánětlivého původu, někdy by se dalo velmi zjednodušeně označit jako stárnutí oka, ale přesnější je spíše degenerace sítnice, či dystrofické postižení sítnice.

Makulární degenerace je onemocnění podmíněné věkem, kdy se staršímu jedinci postupně zhoršuje centrální zraková ostrost. Statisticky je makulární degenerace nejčastější příčinou ztráty zraku u starších osob a to v rozvinutých moderních zemích. Slovo makulární vychází z toho, že onemocnění postihuje především střední část sítnice, která je označována jako makula (neboli žlutá skvrna). Makula je vlastně místem nejostřejšího vidění, které se uplatňuje například při čtení, řízení vozidla a dalších činnostech, které vyžadují přesné a ostré vidění.

Věkem podmíněná makulární degenerace se vyskytuje ve dvou základních formách a to jako suchá neboli atrofická forma a vlhká neboli exsudativní forma. Makulární degenerace se typicky vyskytuje u seniorů (obecně u osob starších 50 let). O něco častěji postihuje ženy. Odhaduje se, že celosvětově je touto věkem podmíněnou poruchou zraku postiženo až 30 milionů starších osob. Až 15% z nich pak trpí pokročilým stadiem ve formě vlhké degenerace. Obecně výskyt tohoto onemocnění s rostoucím věkem populace stoupá. Z dalších demografických a statistických záznamů je možné vyvodit, že se makulární degenerace vyskytuje častěji u bílé rasy nežli u černochů. Stejně tak asiaté a hispánci trpí tímto onemocněním méně často než běloši. Přímý vliv dědičnosti prokázán nebyl, ale pokud jeden z rodičů trpí makulární degenerací, můžete očekávat, že vás onemocnění může postihnout taktéž.

Příčiny vzniku makulární degenerace

Přesné příčiny vzniku makulární degenerace známé nejsou, ale předpokládá se, že proces stárnutí má největší vliv na vznik tohoto onemocnění. Jak už bylo zmíněno, onemocnění se vyskytuje ve dvou základních formách. Souchou formou (atrofickou) trpí většina nemocných a to až 90%. Principem suché formy je zánik (atrofie) pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů (tyčinek a čípků, které mají na starost barevné a černobílé vidění za světla a za šera či tmy). V průběhu atrofie postupně dochází k výpadkům zorného pole. Vlhká forma nemoci (exsudativní) se vyskytuje u asi jen 10% postižených, jde ale o mnohem závažnější formu, kdy dochází k prorůstání nových cév z cívnatky směrem pod sítnici. Sítnice prosakuje a otéká. Může dojít ke krvácení pod sítnici a odlučování sítnice. Pro obě formy se uvažuje o stejných příčinách vzniku krom věku nemocného a to o kouření, nezdravé stravy, obezity, slunění bez ochrany zraku slunečními brýlemi či vysokém tlaku. Ani jedna z příčin nebyla dosud jasně potvrzena, roli může hrát také jejich smíšená kombinace či užívání některých léků.

Makulární degenerace - projevy a průběh

Projevy a postup onemocnění závisí na formě makulární degenerace. Suchá atrofická forma onemocnění postihuje asi 90% nemocných, ale pouze 10% z nich dospěje k úplné slepotě. Naopak vlhká exsudativní forma postihuje pouze 10% nemocných, ale onemocnění progreduje velmi rychle a u většiny nemocných vede k závažnému poškození zraku. Obecně se onemocnění může z počátku projevovat nenápadně, dochází ke zhoršení zraku při soumraku a za tmy, vidění může být mírně zamlžené, barvy nejsou tak jasné jako dříve. Objevují se šedavá místa v centrální oblasti vidění. Vidění bývá rozostřené nebo vlnité až zprohýbané. Možná je také bolest oka. Potíže činí přechod ze světla do tmy a opačně. Typické je tedy postižení centrální zrakové ostrosti, periferní vidění se nezhoršuje. To se označuje jako tzv. trubicové vidění.

Osoby, které nosí brýle mohou tyto změny přehlédnout a pak k diagnóze makulární degenerace může dojít velmi pozdě. Makulární degenerace velmi často postihne nejprve jedno oko, což znesnadňuje rozpoznání příznaků, jelikož druhé zdravé oko velmi dobře nemocné nahradí. Velmi důležité je onemocnění odhalit včas a zahájit léčbu, pokud je nemoc zjištěna v pozdním stadiu, velmi často nemocný o zrak zcela přijde. Druhé oko bývá postiženo nejpozději během několika málo dalších let.

Suchá (atrofická) forma - se zvyšujícím se věkem se pod sítnicí v oblasti makuly hromadí drobná žlutá ložiska, tak zvané drúzy. Postupně dochází k zániku (atrofii) pigmentového epitelu sítnice, tím dochází ke zničení fotoreceptorů (tyčinek a čípků, které mají na starost barevné a černobílé vidění za světla a za šera či tmy). Suchá forma je velmi pozvolnou formou, sítnice je poškozována pomalu až několik let. Prvními příznaky makulární degenerace jsou někdy až výpadky zorného pole, kdy nemocný zjišťuje rozmazané vidění, zhoršené vidění za šera a při řízení ve tmě. Problémy činí také čtení a zaostřování na jeden bod. Poškozeno je centrální vidění. Pokud dojde ke včasnému záchytu nemoci, správná léčba může postup degenerace velmi zpomalit až zastavit. Většina nemocných netrpí úplnou slepotou, pouze poruchou zraku. V některých případech může suchá forma pomalu přejít v závažnější formu vlhkou.

Vlhká (exsudativní) forma - podstata vlhké formy je to, že v místě sítnice se z cévnatky množí drobné cévy, které by tam správně vůbec být neměly. Prorůstajícími cévami dochází k rychlému poškození sítnice, ta může být postupně nadzvedávána a ke ztrátě centrálního vidění může dojít velmi rychle. Z prorůstajících cév začíná prosakovat krev do sítnice, sítnice je edematózní (oteklá) a může dojít k jejímu odchlipování. Tato forma je jednoznačně mnohem závažnější než forma suchá, ale naštěstí postihuje menší počet osob. Typické pro tuto formu je tzv. zprohýbané vidění, kdy se rovné linie zdají vlnité. V případě podezření na poruchu zraku tohoto typu je nezbytné okamžitě vyhledat lékaře a začít s léčbou, ke kompletní ztrátě zraku může dojít v horších případech během několika týdnů. V časná léčba ale může růst cév zastavit.

Diagnostika makulární degenerace

Včasná diagnostika makulární degenerace je velmi důležitá. Naprosto stěžejní je rozlišit, o který typ makulární degenerace. Určité tušení je možné odhadnout podle příznaků a obtíží, které pacient lékaři sdělí, ale kvalitní oftalmologické vyšetření je základ. K vyšetření se využívá řada metod. K jednoduchým vyšetřením patří vyšetření zrakové ostrosti (Snellenovy optotypy), která pouze odhalí neschopnost zaostřit do dálky. Pro vyšetření sítnice je pak základní vyšetření očního pozadí, kdy se oko tzv. rozkape, aplikují se oční kapky, které roztáhnou zornice. Pomocí oftalmoskopu, který připomíná malou svítilnu. Lékař pak sleduje pomocí tohoto přístroje oční pozadí, kdy může vyšetřit sítnici, z ní vycházející zrakový nerv a makulu.

Ke specifickým vyšetřením, které konkrétně zobrazí cévy sítnice, patří fluorescenční angiografie. Dalšími typy angiografie je indocyaninová angiografie. Autofluorescence fundu je vyšetření, které odhalí stupeň nahromadění lipofuscinu v sítnici. lipofuscin je pigment, který vyskytuje v sítnici při makulární degeneraci. Spektrální optická koherenční tomografie je moderní laserová metoda, která umožňuje zobrazení struktury sítnice s vysokou rozlišovací schopností. Vyšetření je velmi rychlé, bezkontaktní a bez nutnosti rozšíření zornice.

Léčba makulární degenerace

V dávnějších minulých letech, kdy ještě léčba makulární degenerace nebyla běžná, starší lidé žili poměrně běžný život i s tímto onemocněním. Jelikož je postiženo pouze centrální vidění a periferní vidění je zachováno, nemocní si poměrně dobře pomáhají lupami či brýlemi. Poměrně nedávno byla objevena účinná léčba vlhké formy makulární degenerace. Je jí anti-VEGF. Lék je aplikován injekčně po znecitlivění, je tedy bezbolestná. Biologická léčba potlačuje růst nových cév, brání krvácení a otokům, výrazně zlepšuje zrakovou ostrost. Zrak se většinou zotavuje po aplikaci injekce několik týdnů. Zastavení růstu cév je předpokladem pro ustoupení otoku makuly a okolní sítnice. Pokud jsou zrakové buňky již poškozené, regenerace již možná není.

Možné je také zacelení rozrůstajících se cév laserovou operací. Obě metody se provádění ambulantně s poměrně malým rizikem (rizikem je zavlečení infekce do oka). Léčba nikdy nevrátí sítnici do jejího zdravého stavu, ale je možné makulární degeneraci zpomalit nebo zcela zastavit. Výše popsané léčebné metody platí bohužel pouze pro vlhkou formu makulární degenerace. Suchá forma je v současnosti stále neléčitelná. Lékaři většinou doporučují pouze zvýšit příjem vitamínů a doplňky stravy s obsahem luteinu, vitaminu E a vitaminu C (antioxidanty), vitamín A a zinku. Jak již bylo naznačeno, ani jedna forma makulární degenerace není zcela kompletně vyléčitelná. lze pouze ovlivnit průběh nemoci. Pro záchranu zraku je nezbytné, aby se s léčbou začalo co možná nejdříve. Důležité jsou pravidelné oční prohlídky, které by měly v každém věku proběhnout jednou ročně, tak dochází při menších změnách sítnice k včasnému záchytu. Prevence je tedy na prvním místě.

Prevence makulární degenerace

Jelikož přesné příčiny vzniku makulární onemocnění se pouze odhadují a velkou roli hraje věk, není zcela možné makulární degeneraci předcházet. Jelikož ale existují určité rizikové faktory, doporučuje se dodržovat zdravý životní styl, vyvážené strava bohatá na zeleninu a ovoce. Jednoznačně se doporučuje nekuřáctví a udržování tlaku krve v přiměřených hodnotách. Roli může hrát také dědičnost, proto pokud jeden z rodičů trpí makulární degenerací, je vhodné pravidelně navštěvovat oftalmologa, který by měl včas onemocnění odhalit. Jelikož jsou možnosti léčby makulární degenerace jsou omezené, proto jsou preventivní prohlídky základem. Pokud lékař oči vyšetří jednou ročně, dá se tak v kombinaci s užíváním vitamínů riziko vzniku nemoci do určité míry ovlivnit.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…