Hnisavé kožní infekce

img
14. 01. 2016 Přečteno: 40280x

Bakteriální kožní infekce jsou nejčastěji vyvolané pyogenními (hnisání vyvolávajícími) bakteriemi. Zpravidla se jedná o stafylokoka a streptokoka. Odborně se ohraničené hnisavé zánětlivé postižení kůže označuje jako pyodermie, postihuje pokožku, škáru a případně i podkožní vazivo. Většinou se jedná o akutní onemocnění s tendencí k jeho opakování (recidivám).

Bakteriální onemocnění kůže se mohou vyskytovat jako samostatné choroby nebo komplikují již existující jiné kožní onemocnění (jako tzv. impetiginizace).

Čtěte také:

Atopický ekzém

Původci hnisavé kožní infekce

Nejčastějšími původci pyodermií je Streptococcus pyogenes a Staphylococcus aureus, ale způsobit je může prakticky každá bakterie. Stafylokoky se běžně vyskytují na kůži a sliznicích člověka, tudíž může snadno docházet k autoinfekci (nakažení sebe samotného). Streptokoky osidlují různá místa, zejména dýchací ústrojí.

U koho pyodermie vznikají?

Hnisavé kožní infekce jsou častější u mužů než u žen. Snadněji pak vznikají u diabetiků, podvyživených osob, jedinců s nízkou hladinou železa či osob s poruchou imunity. Velice ohroženou skupinou jsou narkomani užívající nitrožilně drogy. Rozvoj infekce u nich usnadňuje nízká hygienická úroveň, opakované vpichy jehlami do tkání a špatná funkce imunitního systému poškozeného užíváním drog. Kromě snížené funkce imunity bývá u těchto jedinců vysoký stupeň kolonizace kůže.

Příznivé místní podmínky poskytuje horké a vlhké prostředí, nadměrné pocení a špatná hygiena. To je často důvod, proč pyodermie postihují obézní jedince. Infekce kůže snadněji vznikají při zvýšeném tření kůže v místech kožních záhybů nebo oděvem, po kontaktu kůže s minerálními oleji a dehtem.

Přenos kožní infekce

Přenos kožní infekce se děje především přímým kontaktem, uplatňují se také kapénky aerosolu šířící se vzdušnou cestou a částečky prachu ve vzduchu. Pyodermie se většinou vyskytují v létě. Jsou vysoce nakažlivé. Při opakovaném výskytu se často zjistí nosičství těchto bakterií na kůži nebo v dýchacích cestách samotného nemocného či osoby žijící v jeho těsné blízkosti.

Jak hnisavé kožní infekce vznikají?

Na lidské kůži se běžně vyskytuje velké množství bakterií, které člověka neohrožují. Problém nastane, když se bakterie dostanou přes přirozenou kožní bariéru (trhlinou v pokožce, ránou) a způsobí infekci.

Streptokok i stafylokok má receptory (bílkoviny, které fungují jako přijímače signálů z vnějšího prostředí) umožňující vazbu na vazivové složky kůže (kolagen a fibronektin). Kromě toho produkuje toxiny rozvolňující vazby mezi kožními buňkami a způsobující vznik puchýřků. Obě bakterie tvoří enzymy (látky bílkovinné povahy) usnadňující jejich šíření.

U stafylokoka se jedná o koagulázu a hemolyziny. Koaguláza umožňuje vznik krevní sraženiny (přeměnou bílkoviny fibrinogenu na fibrin). Hemolyziny způsobují rozpad červených krvinek. Tyto enzymy umožňují šíření do hloubky, infekce kůže se šíří podél vlasových váčků a potních žláz.

Streptokoky se šíří horizontálně díky produkci streptokinázy a hyaluronidázy. Hyaluronidáza rozpouští mezibuněčné tmely a pojivo. Streptokináza rozpouští krevní sraženiny.

Streptokoky i stafylokoky mohou pronikat do krevního i mízního oběhu a způsobovat celotělovou infekci (tzv. sepsi). Taková forma infekce již přímo ohrožuje nemocného na životě.

Zánět vlasového váčku (folikulitida)

Hnisavé záněty vlasových a chlupových váčků (folikulitidy) jsou poměrně časté, postihují silně ochlupené partie kůže. Vlasové váčky jsou snadným místem vstupu infekce. Její vznik podporují mechanické faktory jako tření oděvu nebo holení, které poškozují vyústění váčku na kožní povrch. Infekce snadněji vzniká při pobytu v horkém prostředí.

U mužů se v oblasti vousů vytvářejí větší zarudlá a prosáklá ložiska a hrboly naplněné hnisem a pokrytá žlutými krustami. Průběh onemocnění je chronický, často se vrací. Některé projevy se hojí zcela, v místech hlubšího zánětu vznikají jizvičky.

Téměř kdekoliv se mohou objevit bolestivé zarudlé pupínky, z nichž postupně vznikají puchýřky vyplněné hnisem. Z puchýřku ční vlas nebo chlup. Po jejich prasknutí se vytváří žlutozelené krusty. Projevy se nacházejí v různém stádiu vývoje.

Furunkl

Furunkl (lidově nežid) je ohraničený kožní útvar vyplněný hnisem (tzv. absces), vzniká ze zánětu vlasového váčku či nezávisle na něm. Furunkly se obvykle vytvoří na šíji, v podpaží, tříslech či na hýždích. Pokud furunkl vzniká v místech s fixovanou kůží (zevní zvukovod či chrupavka), je velmi bolestivý. Výskyt několika furunklů současně nebo jejich postupná tvorba se označuje jako furunkulóza.

Na kůži se nejprve vytvoří zarudlý tuhý bolestivý hrbol a po několika hodinách se na jeho vrcholu objeví puchýřek. Vznik furunklu může provázet zvýšená teplota či zduření přidružených mízních uzlin. Postupně dochází k nahromadění hnisu v centrální části, prasknutí a hnisavému výtoku. Místo se hojí jizvou.

Karbunkl

Splynutím několika sousedních furunklů vzniká karbunkl. Vytváří se rozsáhlý a velmi bolestivý hrbol s jedním nebo více žlutavými čepy vyprazdňující se píštělemi. Celý proces bývá provázený horečkou, někdy se vyskytnou i třesavky a celková slabost. Častou lokalizací je šíje a záda silných mužů.

Impetigo

Impetigo je povrchovou kožní infekcí, která vzniká v místě drobných prasklin rohovějící vrstvy pokožky. Je vysoce infekční, bakterie se přenášejí kontaktem.

U dětí a mladých dospělých se na obličeji (zejména v blízkosti nosních vchodů) nebo exponovaných a oděvem nechráněných místech těla (hlavně končetinách) objevují drobné nebolestivé puchýřky s čirým až mírně zkaleným obsahem. Výsevu puchýřků předchází zarudnutí kůže. Po prasknutí se vytvářejí souvislé plochy pokryté krustami medové barvy. V okolí vznikají další puchýřky a postupně se vytváří kruhovitá ložiska. Kůže v místě lézí často svědí, což vede ke škrabání a drbání, a tím pak k přenosu infekce na další místa nebo i další osoby.

Celkové potíže nebývají časté, ale impetigo může provázet zvětšení mízních uzlin v přilehlé oblasti. Onemocnění se hojí bez vzniku jizev, ojediněle se mohou po zhojení objevit zarudlé plochy nebo zvýšená pigmentace kůže. U malých dětí a starých dospělých se může impetigo vysévat v ústních koutcích. V takovémto případě se označuje jako infekční koutky.

Komplikace bakteriální infekce kůže

Nebezpečné je, když se bakterie dostanou do krevního oběhu, jímž jsou rozneseni po celém těle. Mohou způsobit velmi závažná onemocnění jako zánět nitroblány srdeční (endokarditidu), zánět tělní dutiny, nejčastěji pohrudniční (empyém), zánět kostí (osteomyelitidu) či zánět kloubu (artritidu). Nejzávažnější komplikací je rozvoj celotělové infekce – sepse ohrožující život nemocného.

Diagnostika bakteriální infekce kůže

Stanovení diagnózy probíhá na základě vzhledu kožních projevů. Mikroskopický a kultivační průkaz původce kožní infekce se provádí u karbunklu. K vyšetření se odebírá hnis z karbunklu. Průkaz původce je důležitý k potvrzení výběru vhodného antibiotika, zejména u obtížně léčitelných (rezistentních) infekcí.

Léčba bakteriální infekce kůže

Terapie bakteriální kožní infekce závisí na jejím konkrétním typu. U lehčích forem (zejména folikulitid) postačí lokální dezinfekce kůže nebo aplikace lokálních antibiotik. U těžších forem (furunklu a karbunklu) se připojuje i celková antibiotická léčba. Chirurgická terapie je vyhrazena pro léčbu karbunklů. Nezbytné je dodržování léčebných opatření, která zároveň brání dalšímu šíření infekce nejen u daného jedince, ale také v kolektivu.

Lokální léčba hnisavé infekce kůže

K lokální dezinfekci kůže se používají antiseptické roztoky bránící šíření infekce. Nejčastěji se volí roztoky s obsahem kyseliny salicylové a jódu nebo hypermanganu. Dezinfekce kůže postačí u folikulitid a impetiga menšího rozsahu.

Z lokálních antibiotik se k terapii menšího impetiga nejčastěji používá Bactroban, Fucidin a Framykoin. Brání množení bakterií a jejich dalšímu šíření. Lokální antibiotika se také aplikují po odstranění hnisu z furunklu a karbunklu.

K nenásilnému odstranění žlutých a žlutozelených krust u impetiga a urychlení zrání a uvolnění hnisavého útvaru se používají keratolytika. Nejčastěji saloxylová mast, která obsahuje kyselinu salicylovou a ichtamol. Vyhojení ložiska může urychlit aplikace masti obsahující protistafylokokové antibiotikum Framykoin nebo Bactroban a přikládání teplých obkladů.

Celková léčba hnisavé infekce kůže

U furunkulózy, karbunklu a většího impetiga je nezbytné celkové podání antibiotik. Jakákoliv lokální léčba je málo spolehlivá. Antibiotická léčba se volí i při neúspěchu místní léčby impetiga. U lehčích infekcí se antibiotika podávají ústy, u těžších se aplikují do žíly.

Při streptokokové infekci je nejúčinnější penicilin, při stafylokokové infekci cefalosporinová antibiotika a linkosamidy. Z cefalosporinových antibiotik se podává Sporidex, Cefalotin, Cefazoline, Vulmizolin, Duracef a Biodroxil. U lehčích infekcí volí linkosamidy Dalacin a Klimicin, u těžších infekcí penicilinové antibiotiku Prostaphylin.

Chirurgická léčba hnisavé infekce kůže

Chirurgická terapie je nezbytná u karbunklu, u furunklu se k ní přistupuje po týdenní neúspěšné konzervativní léčbě. Po dezinfekci a místním znecitlivění lékař ložisko nařízne a vypustí hnis ven. Aby se rána dokonale zhojila, je třeba provést důkladnou dezinfekci až do hloubky ložiska a umístit drén do rány. Dotyčné místo se celé sterilně překryje.

Režimová opatření při hnisavé infekci kůže

Povrchové kožní infekce se snadno šíří, zejména v dětských kolektivech. Velký význam tedy mají hygienická opatření – umístění jednorázových papírových ubrousků na toaletách a používání vlastních ručníků. Je nezbytné ošetřovat všechny projevy najednou a omezit tření oděvem.

K vyhojení zánětu vlasového váčku dochází spontánně. Někdy pomůže vytrhnout vlas, čímž se vytvoří cesta pro přirozenou drenáž a odstraní se zdroj bakterií.

Prevence hnisavé infekce kůže

Nejlepší prevencí hnisavých kožních infekcí je dodržování zásad správné životosprávy s dostatkem spánku a sportovní aktivity. Obézní jedinci, diabetici a osoby se sníženou funkcí imunitního systému jsou ke vzniku pyodermií náchylnější.

Vzniku kožních infekcí můžete zabránit dodržováním zásad osobní hygieny. Noste čisté a volné oblečení, které zbytečně nedráždí a nezraňuje pokožku. Po mytí rukou používejte vlastní ručník nebo jednorázové ubrousky. Poraněnou kůži vždy dostatečně dezinfikujte.

Nemocný s impetigem by měl být během prvních dní léčby izolován z kolektivu. Platí to zejména pro izolaci dítěte z dětského kolektivu. Dítě je nakažlivé, dokud jsou viditelné krusty. Současně je nezbytné dezinfikovat předměty, kterých se dotýkal.

Doporučení při hnisavé koží infekci

Impetigo se snadno roznáší kontaktem – při škrabání. Proto si kožní projevy neškrabejte, jinak se v okolí ložiska vytvoří několik dalších puchýřků se žlutými krustami. Mechanické odstranění hnisu před uzráním ložiska zvyšuje riziko šíření infekce. Hnis z puchýřků nevymačkávejte!

Pokud se vám hnisavá kožní onemocnění neustále vrací, nechejte se vyšetřit, aby se objasnila příčina infekce. Vhodné je zejména interní a imunologické vyšetření.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…