Chlamydie - chlamydiová infekce

img
18. 03. 2015 Přečteno: 14640x

Původcem tzv. chlamydiových infekcí jsou mikroorganismy chlamydie, někdy také nazývané chlamydia. Infekce způsobené těmito mikroby se pak označují jako chlamydiózy. V dnešní době rozeznáváme asi 4 druhy chlamydii. Nejčastějším a také nejznámějším druhem je Chlamydia trachomatis. Dalším druhem je pak Chlamydia psittaci, Chlamydia pecorum nebo Chlamydia pneumonie. Tyto mikroorganismy se odborně řadí do skupiny nitro buněčných gram negativních bakterií. Chlamydie napadají buňky hostitele, které následně přeměňují podle svých vlastních potřeb a rozmnožují se. Jejich život se tedy dá přirovnat k životu parazitů.

Chlamydiové infekce mají mnoho podob, většinou jsou velmi infekční a jejich inkubační doba se pohybuje mezi jedním až třemi týdny. K nejčastějším chlamydiovým infekcím řadíme infekce pohlavních (řadí se k sexuálně přenosným chorobám a jsou jednou z nejčastějším nemocí v této skupině chorob) a močových cest, infekce v oblasti konečníku a konce tlustého střeva nebo infekce v oblasti očí či dýchacích cest. Chlamydie se vyskytují u obou pohlaví přibližně stejně často a mohou se objevit v jakémkoliv věku od kojeneckého po stáří.

Čtěte také:

Kapavka

Příčiny vzniku chlamydiových infekcí

Chlamydiové infekce jsou způsobeny chlamydiemi různého druhu, což jsou vysoce infekční bakterie. Chlamydie se podle novějších zjištění vyskytuje pouze u lidské populace a napadá primárně buňky lidské. Bakterie se přenášejí z člověka na člověka nejčastěji přímým kontaktem a řadí se tak k nejčastějším sexuálně přenosným chorobám (Chlamydia trachomatis). Chlamydie ale nenapadají pouze pohlavní ústrojí, podle druhu se mohou objevit v dýchacích cestách (Chlamydia pneumonie), v močovém ústrojí nebo v oblasti očí. Příčinou vzniku bývá často špatná hygiena rukou, nechráněný pohlavní styk, přenos pohlavními cestami z matky na dítě či kapénková infekce.

Chlamydie - příznaky a průběh infekce

Jelikož rozeznáváme 4 základní druhy těchto bakterií, příznaky se odvíjejí od druhu chlamydie a od orgánového systému, které chlamydie napadají.

  • Chlamydia trachomatis

Chlamydia trachomatis je nejčastějším a nejznámějším druhem chlamydií. Do podvědomí lidí se dostala díky stále celosvětově častým infekcím močopohlavního ústrojí. Řadí se tak k sexuálně přenosným chorobám. Odhady říkají, že celosvětově je Chlamydií trachomatis postiženo kolem 100 milionu lidí, ale díky poměrně choloustivému přenosu je možné, že jde o mnohem vyšší počet nemocných. K přenosu tohoto druhu dochází přímým stykem při nechráněném pohlavním styku, a tak je riziko nákazy vyšší u promiskuitních osob. Existují také případy, kdy k přenosu došlo také kontaktem sekundárně, a to přes společné hygienické předměty (ručníky, spodní prádlo, povlečení) nebo užíváním společných prostor jako jsou sprchy, toalety apod. Tento způsob přenosu je ale zanedbatelný a některými odborníky neuznávaný.

Chlamydia trachomatis se vyskytuje v několika tzv sérotypech a jednotlivé typy a podtypy mají za následek krom zánětů močopohlavních cest také další typy zánětů. V tropických oblastech je nákaza chlamydií trachomatis jednou z nejčastějších příčin slepoty.

Také se zde podílí na vzniku lymfogranuloma venereum. Ve vyspělých státech pak jak už bylo řečeno výše zapřičiňuje záněty urogenitální (močopohlavní). U mužů se chlamidióza začíná projevovat jako zánět močové trubice (uretritida) s dysurickými potížemi a výtokem z močových cest (svědění, pálení či řezání při močení). Ve většině případů ale muži žádné změny nepozorují. Naopak výjimečně se může infekce rozšířit do okolí a způsobuje tak zánět prostaty (prostatitida) nebo epididymitidu. U žen infekce propuká jako hnisavý zánět děložního čípku (purulentní cervicitida). Opět hrozí riziko rozšíření infekce do dělohy nebo až vejcovodů a k vaječníkům a v nejhorším případě až do celé malé pánve (endometritoda, salpingitida a peritonitida).

Chlamydiová infekce také hrozí novorozencům přenosem při porodu, kdy má matka zánět v oblasti porodních cest. U nemocné matky hrozí až 70% riziko přenosu na novorozence, proto bývají matky plošně před porodem testovány na případný výskyt chlamydií v porodních cestách. Novorozenci nejčastěji trpí zánětem spojivek (kojunktivitida), v horších případech se během 4. - 7. týdne života může objevit zápal plic (pneumonie).

Chlamydia trachomatis dle způsobu pohlavního styku může způsoit také zánět konečníku (proktitida) nebo tonsilitida (anální či orální sex). Ve výjimečných případech záněty v jakékoliv oblasti může následovat reaktivní zánět velkých kloubů (artritida). U obou pohlaví k vážným následkům patří neplodnost, u žen pak mimoděložní těhotenství, předčasný porod nebo chronické záněty v oblasti pánve. Detailnějšími příznaky chlamydiové infekce jsou puchýřky či uzlinky, svědění, výtok, pálení či řezání při močení, bolest v podbříšku, krvácení či bolest při pohlavním styku či krev při močení. Až 80 % nakažených ale žádné změny nepociťuje.

  • Chlamydia pneumoniae

Chlamydia pneumoniae je druhým nejčastějším původcem chlamydiových infekcí. Naopak od chlamidia trachomatis může být velmi nebezpečná. Způsobuje totiž závažný zánět plic (pneumonie). Přenáší se jednoduše a rychle kápenkami (kýchání, kašlání, smrkání). Infekce je lehce zaměnitelná s jakýmkoliv banálnějším zánětem dýchacích cest a může trvat i několik týdnů, než se zjistí pravý původce. Počátky infekce probíhají jako běžné nachlazení s rýmou, kašlem, zvýšenou teplotou. Většina nemocných infekci úspěšně překoná, stávají se ale přenašeči. Při oslabení imunitního systému se infekce může opět objevit jako škrábání v krku, kýchání, kašel, rýma, zimnice nebo pocení, bolest hlavy, malátnost, únava, bolest na hrudi. onemocnění může doprovázet také bolest svalů a kloubů nebo nevolnost a bolest břicha.

  • Chlamydia pecorum

Chlamydia pecorum je dnes častěji označována jako Chlamydophila pecorum a s Chlamydia psittaci způsobují nejčastěji infekce u různých druhů savců (ovce, kozy, prasata nebo koaly) a ze zvířat na člověka dochází k přenosu extrémně vzácně. U zvířat tyto kmeny většinou způsobují záněty urogenitálního traktu, způsobují časté potraty těhotných samic. Dále pak mohou mít za následek záněty spojivek, zánět střev, kloubů či zánět mozku či míchy).

Chlamydie

Diagnostika chlamydiových infekcí

Z příznaků onemocnění chlamydiemi prakticky nelze určit, o jakého původce se jedná, jelikož chlamydiové infekce velmi často připomínají onemocnění způsobená jinými bakterie či viry. Při nejistotě či podezření je asi nejjednodušší odběr vzorku a to buď z poševní stěny, z oblasti děložního hrdla či močové trubice nebo spojivkového vaku (záleží na daných příznacích). Takto se provádí přímý průkaz chlamydií ze sliznice. Možný je také odběr krve, moči, ejakulátu a jejich další vyšetření. Jelikož jsou chlamydie bakterie, vyšetření probíhá jako u ostatních bakteriálních infekcí. Možné je vyšetření mikroskopické či z kultur. Existuje také řada složitějších vyšetřovacích metod. K těmto metodám patří průkaz chlamydiových nukleových kyselin, průkaz specifických antigenů imunoflorescencí, vyšetření protilátek metodou ELISA (detekce IgM, IgG atd). Existují také jednoduché chlamydiové testy, které připomínají těhotenské testy pro ženy.

Chlamydie - léčba

Po správné diagnostice a zjištění, že se opravdu jedná o chlamydiovou infekci, by měla následovat správná léčba. Jelikož se chlamydie řadí do skupiny bakterii, nejjednodušším řešením je léčba antibiotiky. Chlamydie jsou velmi rychle přenosné, proto by léčba měla být pod dohledem lékaře a pacient by měl být poučen o možných komplikacích a přenosu na další jedince. V minulosti léčba často probíhala na infekčních odděleních. V případě onemocnění v oblasti urogenitálního traktu se doporučuje léčba obou (všech) sexuálních partnerů. Antibiotika je důležité užívat pravidelně a důsledně dobrat všechny předepsané tablety.

Vhodná je také podpůrná léčba enzymy nebo zvýšená dávka vitamínů na celkové podpoření imunitního systému. Z antibiotik se nejčastěji používá azytromycin nebo doxycyklin (patří do skupiny tetracyklinů) (konkrétně Summamed, Erytromycin, Roxitromycin) a užívají se většinou po dobu 7 dní. K léčbě je důležité dodržet absenci pohlavního styku nebo alespoň striktně dodržovat chráněný pohlavní styk, vyhýbat se rizikovým praktikám a dodržovat nejvyšší hygienické podmínky.

Až u 95% nemocných dojde k uzdravení bez jakýchkoliv dalších následků. U některých ale může onemocnění přejít do chronicity, léčba je pak zdlouhavá a není jisté, že se onemocnění znovu nevrátí. Dobré je po přeléčení antibiotiky provést kontrolní vyšetření po 1 - 2 týdnech. Dle postiženého orgánu se léčbou chlamydiových infekcí zabývá gynekolog, urolog, dermatovenerolog či oční lékař. Dávkování antibiotik je většinou v případě chlamydii zvýšené a někdy může léčba trvat i několik týdnů či měsíců.

Komplikace chlamydiových infekcí

Jak už bylo zmíněno několikrát, při podcenění chlamydiových infekcí hrozí neplodnost pro obě pohlaví. Zánět se může rozšiřovat, přejít do chronicity a způsobit závažné zdravotní následky v podobě srůstů atd. U žen také hrozí mimoděložní těhotenství, časté potraty či předčasný porod. Infekce se může rozšířit do malé pánve či až na pobřišnici a způsobit až život ohrožující zánět s horečkou a celkovým vyčerpáním. K dalším komplikacím infekcí patří zánět spojivek s rozšířením na rohovku a další části očí se vznikem celkové slepoty. Při infekci dýchacích cest hrozí záněty plic, které mohou končit smrtí.

Prevence chlamydiových infekcí

Prevence chlamydiových infekcí je založena na známém přenosu těchto intracelulárních bakterií. Důležitá je základní hygiena s častým umýváním rukou a celého těla a dodržování zásad bezpečného sexu (bariérová ochrana kondomem, vyhýbání se sexu s náhodnými partnery, neprovozovat rizikové sexuální praktiky atd).

Dalším typem prevence je prevence v těhotenství, kdy by těhotné ženy měly být vyšetřeny na přítomnost chlamydií v pochvě a případně by měly být přeléčeny antibiotiky, tak aby nemohlo dojít k přenosu na novorozence při průchodu porodními cestami.

V případě postižení dýchacích cest je důležité používat jednorázové kapesníky a nepohazovat je po okolí, umývat si často ruce a zakrývat si pusu paží při kýchání.

Dobré je také podporovat imunitní systém přísunem ovoce a zeleniny, pravidelný pohyb a kvalitní zdravá strava. Důležitý je také dostatečný pitný režim a dostatek spánku a fyzického a psychického odpočinku.



Diskuse k článku

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
  • Adam
    12. 3. 2018 10:24
    Pridam jeden clanek z naseho blogu - mame celou kategorii o pohlavnich nemocech. V clanku je i odkaz na domaci test na chlamydie. Doporucuji koupit, pokud mate podezreni Vysledky jsou hned .. https://www.erekce.cz/chlamydie/
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…