Úzkostná porucha

img
17. 09. 2014 Přečteno: 59551x

Úzkostné poruchy jsou jedny z nejčastějších duševních onemocnění. Postihují čtvrtinu populace vyspělých zemí. Chorobný úzkostný stav neboli anxieta je odvozen od latinského anxius (úzkostný). Jedná se o psychický stav zahrnující nadměrný pocit ohrožení, nervozity, obav či znepokojení. V minulosti byly úzkostné poruchy označovány jako neurózy. Kromě úzkostných poruch, kdy se nemocní bojí něčeho neznámého, se k nim řadí i fobie, strach vázaný na konkrétní situaci či věc.

Co je to úzkost?

Úzkost je nepříjemný emoční stav, který představuje strach z neznámého. Její příčinu nelze přesně definovat. Úzkost je doprovázena nepříjemnými tělesnými příznaky. Úzkosti je blízký strach. Vzniká však jako odpověď na rozpoznané nebezpečí a trvá pouze po dobu jeho existence.

Za normálních okolností mají obě negativní emoce nezastupitelný ochranný význam. Fungují jako adaptační mechanismus, který vybízí organismus, aby se vyhýbal nebezpečným situacím nebo se na ně alespoň připravoval. Jestliže vznikají v nepřiměřených situacích nebo jsou nadměrné intenzity a četnosti, jedná se o nemoc.

Druhy úzkosti

Úzkost se může rozvíjet zcela nečekaně jako spontánní úzkost. Pokud vzniká za určitých situací, které lze předvídat, jedná se o situační úzkost. Anticipační úzkost se spouští při pouhé myšlence.
Úzkost obrovské intenzity se označuje jako panika a může mít všechny tři výše zmíněné podoby.

Příčina úzkosti

Existuje spousta teorií, proč úzkostné stavy vznikají. Původně se předpokládalo, že úzkost má pouze psychologický podklad. Dnes se však ukazuje, že příčina úzkostných stavů je komplexní, roli hrají faktory genetické, výchovné, biologické či existenciální. Jejich složení určuje závažnost a druh úzkostné poruchy.
Příčina úzkosti bývá připisována konfliktům z raného dětství u osob, jejichž výchova byla přísná a omezující. Stresové situace vedou v dospělosti k odhalení těchto konfliktů, což se projeví strachem nebo úzkostí. Časté stresové zážitky a špatné rodinné zázemí v raném dětství způsobuje oslabení osobnosti dítěte a pozdější rozvoj úzkostných stavů.

K úzkostným poruchám může vést i nedostatečně pevná citová vazba s rodiči v dětství, kdy dočasné odloučení (při nástupu do školky, rozvodu rodičů,...) vedlo k rozvoji separační úzkosti.
Úzkost může být způsobena i nesprávným vyložením myšlenek a tělesných vjemů. Běžná reakce organismu je vnímána jako příznak ohrožení a způsobuje rozvoj strachu a úzkosti.
Existenciální teorie říká, že uvědomění si smrtelnosti života může způsobit vznik úzkosti. Bránit se člověk může hledáním smyslu života a jeho naplněním.

Úzkost a strach mají také genetický podklad. Dokazuje to několikanásobně vyšší výskyt v příbuzenstvu u osob trpících úzkostnou poruchou.

Co se děje v mozku při úzkosti?

Při úzkosti a záchvatech paniky bývá zvýšená hladina jednoho z typů chemických látek podílejících se na komunikaci nervových buněk – neurotransmiterů noradrenalinu a serotoninu. Bývá zvýšená aktivita nervových buněk v jednom z jader mozkového kmene (locus coeruleus), kde se tyto substance ve vyšší míře vyskytují.

Novější teorie říká, že při úzkosti je snížená aktivita nebo nedostatečné působí další z chemických substancí γ-aminomáselná kyselina (GABA), neurotransmiter tlumící aktivitu nervových buněk. U osob s úzkostnou poruchou je GABA méně účinná nebo jsou produkovány látky, které ruší její funkci.
Pomocí zobrazovacích metod se při úzkostných poruchách prokázalo nerovnovážné cévní zásobení mozkových center. Při panické atace jsou mozkové cévy zúžené a mozek se nedostatečně prokrvuje.

Příznaky úzkostné poruchy

Úzkost se projevuje psychickými a fyzickými (somatickými) příznaky. Úzkostný člověk se cítí neklidný, nervózní, má strach ze ztráty kontroly, „zešílení". Pociťuje sevření hrdla, odtržení od okolního dění (derealizaci) a prožívání sebe sama (depersonalizaci). Má potíže s příjmem potravy či se spánkem, nemůže usnout, v noci či brzy ráno se budí. Na rozdíl od psychóz nedochází k výraznému narušení osobnosti a poruše vnímání reality.

Z tělesných příznaků dominuje bušení srdce, zrychlený pulz, pocení, třes a sucho v ústech. Všechny potíže jsou způsobené zvýšenou aktivitou vegetativního nervového systému. Dále se objevují návaly horka a chladu, závratě, mravenčení, znecitlivění a pocit na omdlení. Úzkostná osoba pociťuje nepříznivé příznaky v oblasti hrudníku jako je ztížené dýchání, pocit nedostatku vzduchu, zalykání a bolesti na hrudi. Často se připojuje pocit na zvracení (nauzea) a další potíže s trávením – nadýmání, nutkání na stolici, průjem nebo neurčité bolesti břicha.

Fotolia_41637222_XS

Diagnostika úzkostné poruchy

Lidé trpící výraznou úzkostí jsou častými návštěvníky ordinací praktických lékařů. Jejich úzkostná porucha je často skryta za neurčitými tělesnými potížemi nebo různými onemocněními.

Panická porucha může imitovat poruchy funkce štítné žlázy, poruchy srdečního rytmu, srdeční infarkt, žlučníkové kameny, funkční poruchy trávení, migrénu a řadu dalších chorob. Přítomnost úzkostné poruchy je nutné odlišit od četných běžných starostí. Zásadní je narušení psychosociální adaptace, úzkostný člověk sám starosti nezvládá, a výrazné déle než 6 měsíců trvající potíže.

U nemocných s úzkostnou poruchou se provádí základní laboratorní vyšetření krve, tedy stanovení hladiny krevních iontů, hormonů štítné žlázy a srdečních markerů infarktu myokardu. Vhodné je natočit EKG a změřit krevní tlak. Podle potíže lékař ordinuje další vyšetřovací a zobrazovací metody – ultrazvuk srdce, břicha, rentgen, neurologické vyšetření atd. Kromě tělesných příznaků doprovázející úzkostné poruchy (přechodná vysoká srdeční frekvence a krevní tlak) nejsou objektivně zjištěny žádné patologické nálezy.

Praktický lékař může úzkostnou poruchu léčit sám, k psychoterapeutické léčbě však musí pacienta odeslat k psychologovi nebo psychoterapeutovi. Pokud není léčba dostačující, odesílá nemocného k psychiatrovi, lékař zabývající se psychickými poruchami.

Léčba úzkostných poruch

Léčba úzkostných poruch je založena kombinaci psychoterapie a farmakologické medikace.
Z psychoterapeutických metod se nejčastěji volí kognitivně-behaviorální terapie, která předpokládá změnu chování pomocí změny myšlení. Jejím úkolem je tedy změnit pohled dotyčného člověka na svět pomocí změny jeho myšlenkových postupů, názorů a postojů. Tím se snaží o zmírňování negativních psychických i tělesných (vegetativních) projevů úzkosti. Dále je snaha omezit vyhýbavé chování, které úzkostný člověk používá, aby rozvoji úzkosti v dané situaci zamezil.

Léky na snížení úzkosti se označují jako anxiolytika. Zpravidla se začíná anxiolytiky ze skupiny benzodiazepinů. Jsou vhodné k akutní léčbě, protože úzkost velmi rychle odstraní, ale po vysazení se zase vrátí. Proto je lepší současně užívat i antidepresiva, i když se u úzkostného nemocného neprojevují depresivní příznaky. Jejich účinnost je srovnatelná s benzodiazepiny, mají však pomalejší nástup účinku (až 5 týdnů), méně nežádoucích příznaků a nevzniká na ně závislost. Po nastoupání účinku antidepresiv se benzodiazepiny pomalu vysazují.

Benzodiazepiny nejsou vhodné k dlouhodobé léčbě, protože asi po čtyřech měsících na ně vzniká tolerance, takže klesá jejich účinek. Při delším užívání mohou narušit prostorovou představivost, schopnost učit se a vyjadřovat emoce nebo poškodit paměť. Současně způsobují vznik závislosti, naštěstí se nemusí zvyšovat jejich dávky.

Panická porucha

Pokud opakovaně vznikají záchvaty úzkosti obrovské intenzity bez přítomnosti ohrožující situace, jedná se o panickou poruchu. Epizody panické úzkosti se objevují náhle a nepředvídatelně. Skokově dosahují vysoké intenzity. Doprovází je tělesné příznaky, zejména bušení srdce, bolesti na hrudi, pocit dušnosti a závratě.

Průběh panické poruchy

Ataka paniky trvá 5 – 20 minut, maximálně 1 hodinu. Rozvíjí se z klidu během obvyklé denní činnosti. Může se objevit i několikrát denně a u téměř poloviny postižených se stává chronickou. Po několika atakách u dvou třetin může rozvinout agorafobie, strach z otevřeného prostranství. Neléčená panická porucha může vést k rozvoji depresivní poruchy, užívání návykových látek, včetně vzniku alkoholismu, pokusu i vykonání sebevraždy.

Kdy panická porucha vzniká?

Panická porucha postihuje až 4% dospělých, dvakrát častěji se objevuje u žen. Typicky začíná u mladých lidí, kteří měli stresové dětství, ve 3. dekádě života. První ataka může přijít v době krize, pokud dotyčného postihne vážná nehoda, smrt blízkého nebo závažná nemoc. Rizikovým obdobím je šestinedělí, kdy organismus ženy prodělává výrazné hormonální změny. Jako nebezpečné se považuje i užívání psychoaktivních látek jako je marihuana, kokain, LSD. Začátek poruchy může být spojen s vznikem poruchy funkce štítné žlázy, její zvýšenou či sníženou funkcí.

Léčba panické poruchy

Léčbu panické poruchy je třeba zahájit co nejdříve, aby nedošlo k fixaci obtíží a uložení vzorců chování do způsobu života dané osoby. V léčbě se využívá psychoterapie a užívání medikace.

Kognitivně-behaviorální terapie se při léčbě panické poruchy zaměřuje na ovlivnění vnímání některých nepříjemných podnětů (jako píchnutím hrudi, zvýšená frekvence dýchání, bušení srdce), aby nespustily sérii reakcí vyvolávající panickou ataku.

Při panické atace úzkost rychle a spolehlivě utlumí anxiolytika Frontin, Neurol, Xanax a Rivotril. K dlouhodobé léčbě se více hodí antidepresiva Citalec, Sertralin, Parolex, Prozac, Asentra, Zoloft, Elicea, Cipralex, Apo-moclob nebo Aurorix. Nemocní s úzkostnými poruchami bývají citlivější k vedlejším účinkům, proto je lepší zpočátku užívat nižší dávku, kterou pak podle efektu postupně zvyšovat.

Generalizovaná úzkostná porucha

Generalizovaná úzkostná porucha je chronické onemocnění vyznačující se dlouhodobou výraznou úzkostí a obavou z obecných situací. Nemocní jsou plačtiví, trpí nadměrnou starostlivostí o běžné životní události, žijí v očekávání špatných věcí, neumí odpočívat a relaxovat. Jsou nespokojení se svým životem, mají neustálé starosti a pocity beznaděje. Úzkost považují za svůj trvalý povahový rys a jsou přesvědčeni, že se nedá léčit. Současně trpí tělesnými obtížemi jako jsou bolesti hlavy a zad, nadměrné pocení, třes, svalové napětí nebo nespavost s obtížným usínáním.

Koho generalizovaná úzkostná porucha postihuje?

Onemocnění nejčastěji vzniká v rané dospělosti a jeho nástup je pozvolnější než u panické poruchy. Postihuje 5 - 9% populace, ženy onemocní dvakrát častěji. Celkový průběh je chronický, jen ojediněle dojde ke spontánnímu uzdravení. Velmi často je generalizovaná úzkostná porucha spojena s jinou duševní chorobou, depresí, fobií či nadužíváním alkoholu.

Léčba úzkostné poruchy

Léčba generalizované úzkostné poruchy obvykle probíhá ambulantně podle výše uvedeného schématu léky na snížení úzkosti - anxiolytiky a antidepresivy. Doplňuje ji nezbytná psychoterapie.
Z anxiolytik se doporučují léky ze skupiny benzodiazepinů, zejména Neurol SR, Helex Retard a Xanax SR, jejichž forma s prodlouženými uvolňováním zaručí stabilní hladinu během celého dne. Vhodnějším anxiolytikem je Anxiron, který je dobře snášen, nedochází u něj ke snižování tolerance a rozvoji závislosti. Chronickou úzkost výborně tlumí anxiolytika s antihistaminovým účinkem (blokující účinek dalšího neurotransmiteru histaminu) jako Atarax.

Při generalizované úzkostné poruše se léky užívají dlouhodoběji, proto je lepší s anxiolytiky současně nasadit i antidepresiva. Užívají se stejná antidepresiva jako při panické poruše, tedy Citalec, Sertralin, Parolex, Prozac, Asentra, Zoloft, Elicea, Cipralex, Apo-moclob nebo Aurorix.

Psychoterapeutická léčba při kognitivně-behaviorální terapii se soustřeďuje na učení novým dovednostem a řešení problémů, plánování aktivit a relaxaci. Zatímco léky je možné po několika týdnech pomalu vysazovat, v psychoterapeutické podpoře je vhodné pokračovat.

Smíšená úzkostná depresivní porucha

Smíšená úzkostná depresivní porucha se dříve označovala jako depresivní neuróza. Jedná se o kombinaci úzkosti a deprese, která je mírnějšího charakteru, takže nedosahuje vlastních kriterií deprese ani úzkostné poruchy. Součástí onemocnění jsou stavy úzkosti, občasné panické ataky, strach z veřejných prostranství (agorafobie), deprese a poruchy spánku.

V léčbě platí stejné zásady jako u ostatních úzkostných poruch. Doporučuje se nasazení dobře snášeného antidepresiv a do doby nastoupání jeho účinku krátkodobé užívání benzodiazepinů. Samozřejmě nesmí chybět psychoterapie s kognitivně-behaviorálním přístupem, která nemocného učí plánovat čas, řešit životní problémy a postupně se vystavovat obávaným situacím.

Prevence úzkostné poruchy

Přirozenou obranou proti úzkosti je vyhýbání se situacím, které v nás úzkost vyvolávají. Toto vyhýbavé chování však úzkostné potíže udržuje. Mnohem účinnější než úzkosti se vyhýbat je úzkosti čelit. Postupně se vystavujte situacím a věcem, jež ve vás úzkost vyvolávají. Navažte krátký oční kontakt se sousedem či spolupracovníkem, připravte si krátkou přednášku, vyjádření pro své kolegy v práci, projděte se po náměstí plném lidí.

Přivyknete si tak zvládat „ohrožující" situace a úzkost při nich se postupně zmírní. Stejným způsobem v podstatě probíhá i kognitivně-behaviorální psychoterapie s tím rozdílem, že je vedena odborníkem.

Doporučení při úzkostné poruše

Jestliže se vám nedaří úzkost zmírnit redukcí vyhýbavého chování, neváhejte s návštěvou psychologa či psychoterapeuta, jež bude vaši léčbu vést.

Pokud vám byla úzkostná porucha diagnostikována, nechejte se léčit u psychologa či psychiatra. Předejdete tak zbytečným vyšetřením a hospitalizacím pro interní, neurologické a jiné choroby, které stejně neprokážou žádný organický původ.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…