Amyloidóza

img
10. 09. 2015 Přečteno: 5497x

Amyloidóza neboli amyloidní dystrofie není samostatným onemocněním, ale jde o příznak skupiny onemocnění, pro které je typické ukládání tzv. amyloidu ve tkáních. Amyloid je hmota složená z nerozpustných produktů některých bílkovin. Název amyloid pak vychází ze skutečnosti, že se tato hmota při speciálním diagnostickém barvení chová podobně jako škrob (latinsky amylum). Depozita amyloidu se ukládají v intersticiu, což je prostor mezi jednotlivými buňkami. Následkem toho pak dochází k poškození řady orgánů (ledviny, střevo, srdce, jazyk, játra ale také mozková tkáň). Statisticky se amyloidóza vyskytuje o něco častěji u starších mužů.

Příčiny vzniku amyloidózy

Amyloidóza se velmi často objevuje u řady chronických zánětlivých onemocnění. V mnoha případech se také jedná o dědičná onemocnění. Obecně se dá říct, že při amyloidóze se v těle člověka tvoří mutantní bílkoviny. To znamená, že v průběhu jejich syntézy dochází k jejich abnormálnímu skládání. To má pak za následek to, že zbytky těchto bílkovin jsou náchylnější ke tvorbě a ukládání amyloidu. Základem amyloidu mohou být také nefunkční protilátky vznikající u nádorových onemocnění. Ačkoliv v dnešní době existuje přes 30 různých typů proteinů, které mají při jejich porušené struktuře za následek vznik amyloidózy, konečný produkt amyloid je většinou vždy velmi podobnou strukturou.

Existuje několik různých principů vzniku amyloidu, které jsou pak typické pro určité onemocnění. První možností vzniku amyloidu je změna proteinu, která indukuje změnu v proteinu normálním. Další možností je mutace genu, který kóduje určitý protein. Tento typ je typický pro dědičné formy amyloidózy. Dalším způsobem vzniku amyloidu je nadprodukce normální bílkoviny, která pak zvýší riziko vzniku amyloidu. Tento typ se podílí většinou na lokalizované amyloidóze. Tyto drobné rozdíly při vzniku a ve složení amyloidu jsou stěžejní při poškození tkání. Podle struktury amyloidu se amyloid ukládá izolovaně v určité tkáni (izolovaná amyloidóza) nebo je naopak tak rozšířen, že ho lze nalézt téměř v každém orgánu (systémová amyloidóza). Systémová amyloidóza se nejčastěji vyskytuje v ledvinách, srdečním svalu a plících.

Systémová amyloidóza se dělí na 3 základní typy, jeden od druhého se velmi liší. Typy jsou označeny dvoupísmenným kódem začínajícím vždy A pro amyloid. Druhé písmeno pak označuje bílkovinu, která se ukládá v dané tkáni. Jako primární amyloidóza se označuje amyloidóza vznikající bez zřetelné návaznosti na základní onemocnění. Amyloidóza ale nikdy nevzniká jako samostatné onemocnění a do této skupiny patří amyloidóza jako následek mnohočetného myelomu. Podstatou je vznik nádorových bílých krvinek, které tvpří velké množství defektních protilátek. Část protilátek se stává základem pro vznik amyloidu. Sekundární amyloidóza vzniká jasně v závislosti na jiném základním onemocnění (tuberkulóza, osteomyelitida, revmatoidní artritida, Bechtěrevova choroba, chronické zánětlivé onemocnění střev atd). Podstatou je vytvoření bílkovin akutní fáze, které jsou při chronickém zánětlivém procesu zvýšeny trvale, tím se některé z nich mohou začít ukládat.

Zvláštním typem amyloidózy je také Alzheimerova choroba, kdy se z dosud nezjištěné příčiny ukládá amyloid v mozkové tkáni a narušuje její funkci. V minulosti byla nejčastější příčinou zánětu a amyloidózy tuberkulóza. V dnešní době se ale sekundární amyloidóza objevuje nejčastěji jako komplikace revmatických onemocnění (revmatoidní artritid, která představuje až 70% případů). Díky kvalitní prevenci u primárních základních onemocněních se ale amyloidóza vyvine asi jen u 6% nemocných. Je potřeba zmínit, že tyto hodnoty se týkají zemí vyspělých. Ve vývojových zemích je příčinou sekundární amyloidózy nejčastěji chronická infekce.

Zvláštní skupinou je amyloidóza chronických dialyzovaných osob. Jde o nemocné osoby s nefunkčními ledvinami, jejichž funkce je nutno nahradit přístrojem - dialýzou. Amyloidóza je velmi vážnou komplikací. Příčinou vzniku amyloidózy v tomto případě je protein, který normálně prochází ledvinami. U dialyzovaných osob ale dochází k jeho hromadění. Onemocnění se rozvíjí několik let, dochází k ukládání amylidu v kloubech (syndrom karpálního tunelu), může docházet k patologickým zlomeninám.

Amyloidóza - projevy a průběh

Jelikož je amyloidóza poměrně mnohotvárné onemocnění, také projevy a průběh amyloidózy bývají velmi odlišné u různých typů základního onemocnění, typu bílkoviny a typu postiženého orgánu či orgánů.

  • Amyloidóza spojená s postižením srdečního svalu se projevuje jako poruchy rytmu, pocity zesíleného bušení srdce, bolesti na hrudi, neschopnost fyzické aktivity s dušností a většinou poškození vede až k srdečnímu selhání.
  • Plicní amyloidóza se projevuje jako dušnost, případně vykašlávání krve.
  • Postižení střev vede k malabsorpci a neprospívání, hubnutí, zvracení, průjmům a ve stolici se může objevit krev. Vstřebávání základních živin je narušeno, objevit se proto mohou příznaky hypovitaminózy a hubnutí se ztrátou svalové hmoty.
  • Poškození nervové tkáně je spojeno s polyneuropatií, poruchami paměti, změnami chování či pohybovými změnami.
  • Amyloidóza jaterní tkáně a ledvin má taktéž velmi vážné následky se selháváním funkcí těchto orgánů. Systémová amyloidóza se velmi často jako první projevuje poškozením ledvin, které postupně chronicky selhávají. V návaznosti na jejich poškození se objevuje poškození dalších orgánů.
  • Amyloid se může ukládát také v jazyku, kdy dochází k jeho zvětšení.

Problémem amyloidózy je, že projevy většina nemocných nepostřehne až do doby, kdy dochází k vážnému poškození daného orgánu. Nesprávná funkce jednotlivých orgánů se pak může projevovat jako otoky (při srdečním selhávání či poškození ledvin), závratě a slabost s dušností (postižení plic), necitlivostí a bolestí končetin (postižení nervové tkáně). Možné jsou také kožní změny.

Diagnostika amyloidózy

Jak už bylo zmíněno, velmi často může být amyloidóza přehléduta kvůli tomu, že se projevy začínají objevovat velmi pozdě. Je ale známé, že se amyloidóza vyskytuje u některé onemocnění, proto je důležité na ni myslet a včas diagnostikovat. Časná diagnostika je důležitá pro záchranu dané tkáně. Základem vyšetření je podrobná anamnéza s pátráním po členech rodiny, kteří amyloidózou trpí. Následuje správné fyzikální vyšetření s poslechem srdce a plic a prohmatáním břicha. Důležité je vyšetření končetin, zda nedochází k jejich otokům. Dalším krokem jsou laboratorní testy, kdy se vyšetřují vzorky krve a moči.

Ze vzorků se analyzují abnormální bílkoviny, které by mohly poukazovat na amyloidózu. V závislosti na daných konkrétních projevech se pak pátrá dál a to po jednotlivých orgánech. Testovat se může funkce štítné žlázy, jaterní funkce, funkce ledvin, plic či srdce. Pro přímé odhalení amyloidózy je ale často zapotřebí provést biopsii tkáně s odběrem vzorku. Vzorek se obarví speciálním barvivem a dále sleduje mikroskopicky. Toto vyšetření většinou amyloidózu spolehlivě odhalí. Tkáňová analýza pak prokáže také typ amyloidu. Dobré je využít také zobrazovacích metod jako je ultrazvuk, počítačová tomografie či magnetická rezonance. Tyto metody zobrazí daný orgán a mohou odhalit jeho zvětšení a další změny. Pro vyšetření srdce se často využívá ultrazvukové vyšetření (echokardiografie), která zobrazí srdeční funkce a poškozené části srdce.

Léčba amyloidózy

Léčba tohoto onemocnění je velmi individuální. Závisí na typu postižené tkáně a na základním onemocnění, které vede k amyloidóze. Systémová amyloidóza, která postihuje několik orgánových systémů, je většinou pomalu se v čase zhoršující onemocnění (progredující). Bohužel má většinou fatální následky a ani agresivní léčba nemívá velké úspěchy. Ani správným léčením nelze již jednou uložený amyloid z tkáně odstranit, proto je základem léčby léčba způsobujícího onemocnění. Pokud amyloidózu způsobuje mnohočetný myelom, k léčbě řadíme chemoterapiii či odstraňování nefunkčních protilátek z krevního oběhu (využívá se přístroje, který fragmenty bílkovin vychytává). U chronických zánětů (Crohnova choroba) se využívá imunosupresiv a dalších látek potalčujících zánětlivou reakci organismu. V případě tuberkulózy je nutné využít antibiotik a přídavných léků likvidujících mykobakterie (povodce tuberkulózy). Při izolovaných amyloidózach, které napadají poze jeden orgán, je v případě úplného poškození funkce orgánů možné uvažovat o jeho nahrazení transplantací od cizího dárce (amyloidóza srdce či ledvin).

Prevence amyloidózy

Amyloidóza se bohužel řadí do skupiny onemocnění, u kterých prevence není téměř možná. Nicméně amyloidóze vzniklé na základě jiného hlavního onemocnění může být předcházeno důslednou léčbou tohoto základního onemocnění. Jako možnost prevence u dědičných forem amyloidózy se dá také označit genetické poradenství. Genetická vyšetření se provádí především v rodinách se známou amyloidózou u jednoho z partnerů. V prevenci jakéhokoliv onemocnění pak nikdy neuškodí dodržovat základy zdravého životního stylu, jehož základem je zdravá vyvážená strava, nekuřáctví, neužívání žádných návykových látek a pravidelný pohyb.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…