Hlavička

Vyřízení pozůstalosti a dědictví – co čekat

19. 4. 2016

Účast v dědickém řízení po smrti blízkého příbuzného čeká jednou nejspíš každého z nás, proto je dobré se na tento okamžik připravit. Tento příspěvek vám pomůže se zorientovat ve všech úkonech a lhůtách, které vás budou čekat v souvislosti s vyřízením pozůstalosti a dědictví.

Dědické řízení neboli řízení o dědictví je typem nesporného občanskoprávního řízení, jehož účelem je rozhodnutí o dědicích (právních nástupcích) zůstavitele. Na rozdíl od ostatních občanskoprávních řízení je ale dědické řízení neveřejné. Typickým znakem dědického řízení je, že jej vede notář jakožto soudní komisař. Vyřizování pozůstalosti je také jediný případ, kdy si nemůžete notáře sami zvolit, ale kdy je vám z důvodu nestrannosti a objektivity přidělen soudem. Jak tedy dědické řízení začíná?

Ve chvíli, kdy na místně příslušný okresní soud (podle trvalého bydliště zemřelého) dorazí oznámení z matriky o úmrtí zůstavitele, soud přidělí daný spis konkrétnímu notáři. K tomu, jaký notář bude pro vyřízení pozůstalosti vybrán, se využívá tzv. dědický rozvrh, který v sobě zahrnuje nejčastěji princip územní a časový. Tato fáze trvá zhruba jeden týden od smrti zemřelého. Dědické řízení pak probíhá následovně

Předběžné šetření v dědickém řízení

Zhruba jeden měsíc od úmrtí si notář v rámci předběžného šetření předvolá osobu, která je seznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého. Většinou se jedná o osobu, která vypravovala pohřeb. V této fázi není potřeba, aby se k vyřizování pozůstalosti dostavili další dědicové. Účelem tohoto jednání je zjistit, kdo jsou dědicové ze zákona, zda existuje závěť a jaký zanechal zůstavitel majetek. Toto šetření je však pouze orientační, notář si veškeré pravdivé skutečnosti zjišťuje a ověřuje sám v další fázi dědického řízení.

Pokud jste předvolaní na předběžné šetření, s sebou k notáři si připravte:

  1. závěť, listiny o vydědění, listinu o odvolání závěti zemřelého – pokud je máte k dispozici
  2. přesné adresy a data narození dětí (pokud děti již nežijí, tak vnuků), manžela/manželky, rodičů a sourozenců (pokud nežijí, tak jejich dětí)
  3. vkladní knížky, doklady ke všem účtům a dalšímu finančnímu majetku, doklady k případné bezpečnostní schránce
  4. doklady o členství ve stavebním bytovém či jiném družstvu
  5. pokud zůstavitel vlastnil motorové vozidlo, tak velký technický průkaz
  6. pokud zůstavitel vlastnil či spoluvlastnil nemovitý majetek (dům, chatu, garáž, byt, pozemek), pak všechny vlastnické listiny (smlouvy, dědické rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, apod.)
  7. doklady o půjčkách, kreditních kartách či dluzích zůstavitele
  8. faktury a účtenky o výši pohřebních výloh

Zjišťování okruhu dědiců a rozsahu majetku zemřelého

  • Po skončení předběžného šetření je třeba prošetřit a upřesnit zjištěné údaje.
  • Jako první notář zjišťuje, zda v centrální evidenci závětí existuje závěť sepsaná zemřelým.
  • Dále z centrální evidence obyvatel notář zjišťuje přesný okruh zákonných dědiců.
  • Žije-li manžel či manželka zemřelého, z centrální evidence manželských smluv notář ověřuje, zda měl zemřelý nějak upraveno Společné jmění manželů.
  • Informuje se o existenci a obsahu dalších písemností (např. dědické smlouvy, listiny o vydědění či listiny o ustanovení správce dědictví).

Ke zjištění rozsahu majetku pro vyřízení pozůstalosti si notář může vyžádat všechny potřebné listiny z katastru nemovitostí, z dalších úřadů, z bank apod. Pokud notář dědice či jakoukoliv jinou osobu vyzve, aby sdělila informace nebo předložila listiny potřebné pro dědické řízení, je každý povinen mu vyhovět.

Státní orgány a banky mají pro odpověď na dotazy notáře lhůtu 1 měsíce. Přesto je celkový čas pro tuto fází vyřizování pozůstalosti a dědictví těžké určit. Pokud zůstavitel nezanechal velký majetek, může být vše vyřízeno během dvou měsíců. Jindy může dědické řízení trvat i několik let. To především v případech rozsáhlého majetku zemřelého, v případech, kdy jsou někteří z dědiců (nebo jejich místo pobytu) soudu neznámí, či v případě, že je nutné učinit dotazy do ciziny.

Oceňování majetku zemřelého

Před skončením dědického řízení je proveden soupis aktiv a pasiv (majetku a dluhů) dědictví k datu úmrtí zemřelého. Z tohoto důvodu je třeba nejprve majetek ocenit a dluhy vyčíslit. Majetek se při vyřizování pozůstalosti oceňuje tzv. cenou obvyklou (cenou tržní).

K ocenění nemovitostí pro účely dědického řízení není obvykle zapotřebí znaleckých posudků. Postačí buďto vyjádření realitní kanceláře či tzv. odborné vyjádření znalce. U vozidel starších pěti let postačí ocenění souhlasným prohlášením dědiců, u novějších je vyžadováno vyjádření např. prodejce ojetých vozidel. Domácí a bytové zařízení, elektrospotřebiče apod. postačí ocenit souhlasným prohlášením dědiců.

V případě, že zůstavitel byl podnikatelem, záleží při oceňování podniku na konkrétním případě. V případě malého rozsahu podnikání postačí souhlasné prohlášení dědiců podložené účetními doklady, v komplikovanějších případech bude potřeba nechat podnik ocenit formou znaleckého posudku.

Konečné jednání

Poté, co má notář k dispozici všechny informace o dědicích a majetku zůstavitele, předvolá všechny osoby, které připadají v úvahu jako dědici zemřelého, na tzv. konečné jednání. Ve většině nekomplikovaných dědických řízení je jednání nařízeno přibližně dva až tři měsíce po konání předběžného šetření.

Při konečném jednání notář poučí případné dědice o tom, že dědictví je možné odmítnout a o tom, jaké jsou následky tohoto kroku. Platí totiž, že na dědice přechází nejen majetek, ale i dluhy zemřelého (včetně těch, které mohou být v době jednání neznámé), a to až do výše ceny nabytého dědictví. Prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví je neodvolatelné. Poté, co se všichni případní dědicové vyjádří ke svému dědickému právu a notář tak zjistí, kdo je dědicem, je proveden soupis majetku zůstavitele a jeho dluhů.

Následně notář společně s dědici sepíše dohodu o vypořádání dědictví. Dojde-li k uzavření dohody, bude vydáno usnesení o jejím schválení a dědictví je rozděleno dle přání dědiců. Pokud k dohodě nedojde, bude vydáno usnesení, kterým bude dědictví rozděleno mezi dědice dle jejich zákonných podílů. Jedním z těchto usnesení je dědické řízení skončeno.

Dojde-li v průběhu dědického řízení mezi dědici ke sporu o nějaký majetek, k tomuto majetku se nepřihlíží a dědici budou vyzváni, aby své spory řešili u soudu podáním žaloby. V dědickém řízení není možné řešit majetkové spory.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 819x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.