Václavka obecná /Armillaria mellea/

▪ Václavka obecná - vzhled

Klobouk má široký 0,3 - 10 cm, zpočátku ploše vyklenutý, později rozšířený, medově, kožově až červenavě hnědý s hojnými hnědými až temně hnědými šupinkami, od mírně vyklenutého středu jich ubývá. Okraj klobouku je zprvu široký, podehnutý a často má zřetelné rýžky.


Třeň
je dlouhý 0,5 - 20 cm a tlustý 0,1 - 2,5 cm, plný, válcovitý, jemně vláknitě rýhovaný, různě tlustý, bělavý, hnědý až tmavě hnědý směrem k bázi rozšířený. Nahoře nese blanitý a vločkatý prsten.

Dužina je převážně bělavá, nevýrazné chutě a vůně. Chuť je za syrova trpká, stahující. Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je křídově bílý až krémový.

▪ Václavka obecná - výskyt

Václavka obecná je dnes již souhrnný název pro několik samostatných druhů, lišících se především výskytem nebo umístěním pigmentu na plodnicích. Často se místo václavky sbírají pařezové houby. Většinou jsou to houby jedlé, např. vzácná václavka bezprstenná (Armillariella tabescens), dříve strmělka hnilobná (Clitocybe tabescns) nebo některé šupinovky, jako šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa). Někdy houbaři pokládají za václavku jedlou a chutnou opěnku měnlivou nebo některé třepenitky, u kterých je nutné dát pozor na silně hořkou chuť - třepenitku svazčitou. Václavka obecná roste od září do listopadu. Vyrůstá v bohatých trsech z pařezů a z kořenů listnatých a hlavně jehličnatých stromů. Bývá velmi hojná a v lese nevítaná, protože napadá i zdravé stromy a jako parazit způsobuje velké škody.

▪ Václavka obecná - vliv na zdraví

Je to tržní houba, ale za syrova mírně jedovatá. Nedovařená nebo málo podušená může způsobit velké žaludeční a střevní potíže. Přestože čerstvé houby obsahují až 95 % vody a mají nízkou energetickou hodnotu, jejich výživná hodnota je vysoká. Obsahují cukry, bílkoviny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky. Tyto látky naše tělo potřebuje. Například v mladých plodnicích se nachází nejvíce bílkovin.

▪ Václavka obecná - možnosti využití

Václavka obecná je nejvhodnější připravená v octovém nálevu. Její za syrova zatrpklá chuť se úpravou mění v příjemně výraznou. Z hlediska uchovávání není vhodné václavky sušit, neboť tím příliš ztuhnou. Nejlepší zpracování je houbu osmažit a poté zmrazit. K jídlu používáme jenom klobouky, neboť třeně jsou moc tuhé. Nejlepší je václavkový guláš nebo kloboučky jen tak osmažené na cibuli, česneku a bazalce s přidáním trochy smetany a s chlebem.

▪ Václavka obecná - recept

Václavkový guláš

1 kg čerstvých václavek
2 cibule
olej nebo sádlo
červená mletá paprika
hladká mouka
kmín
sušené feferonky
sůl
hovězí bujón

Na oleji nebo sádle osmahneme cibule nakrájené nadrobno téměř do hněda. Přisypeme mletou červenou papriku, krátce osmahneme a zalijeme vývarem nebo vodou. Vložíme houbové hlavičky, které necháme vcelku, jen velké překrojíme napůl. Hodně zmenší svůj objem. Přidáme špetku kmínu, sůl, bujón, a sušené pokrájené feferonky. Povaříme asi 20 minut. Poté zahustíme moukou rozmíchanou ve vodě a ještě krátce povaříme. Podáváme s nakrájenou cibulí na měsíčky a knedlíkem.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 2546x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.