Sourozenecká rivalita je běžný jev. Co když ale přesáhne meze?

Někdy je sourozenecká rivalita natolik vážná, že ohrožuje chod rodiny.Možná si říkáte, kdo jiný než bratr nebo sestra by měl být člověku v životě nejbližším člověkem? Ne vždy tomu tak ale je a sourozenecké vztahy nejsou jen harmonické, plné lásky a porozumění. Někdy je sourozenecká rivalita dokonce natolik vážná, že ohrožuje běžný chod rodiny, hrozí fyzické ublížení mladšímu sourozenci a sebedůvěra nebo psychická rovnováha některého z dětí je poškozována – v takovýchto vyhrocených případech je nutné hledat odbornou pomoc. Sourozenecká žárlivost a rivalita je však v běžné míře přirozeným jevem a vzniklé situace je možné úspěšně řešit v rámci rodinného kruhu.

Narození mladšího sourozence je pro dítě zátěžovou situací. Není neobvyklé, že se u dítěte objeví nějaké emoční potíže, jako je žárlivost, soutěžení o pozornost, zlomyslnost, neochota se o cokoliv s mladším dělit, nedostatek pozitivních projevů k mladšímu sourozenci i dráždění a zlobení mladšího. V mírné formě jsou tyto projevy naprosto běžné a jsou normálním vývojovým stádiem, obvykle mezi sourozenci převládají přátelské interakce. Pokud se však projevy nežádoucího chování vůči sourozenci stupňují, převládají apod., pak je třeba takovouto situaci neodkladně řešit.

Rodiče by měli vědět, co mohou očekávat, protože pokud pomohou sourozencům vyrovnat se s pocity, které v sourozeneckých vztazích přirozeně přicházejí, položí tak základ dobrého vztahu mezi sourozenci nejen v jejich dětství, ale i v dospělosti.

Sourozenecká rivalita a vliv rodičů

Značnou měrou se sourozenecký vztah odvíjí od toho, jaký je rodičovský přístup k dětem. Částečně mohou rodiče formovat vztahy mezi svými dětmi záměrně, velkou část informací však dětí vnímají na nevědomé úrovni. Signály, vysílané rodiči, děti zcela přirozeně vnímají a také zpracovávají. Sourozenecké vztahy tak ovlivňuje i charakter vztahů a veškerého dění v rodině, i vztahů mezi rodiči navzájem.

Ne vše však může rodič ovlivnit, jsou věci v sourozeneckých vztazích, kam rodič již nedohlédne a ani nemá šanci situaci výrazněji ovlivnit.

Projevy sourozenecké rivality v dětství

Časté, neodbytné a opakované vyžadování si pozornosti je jedním z velice obvyklých projevů sourozenecké rivality. Běžným chováním staršího sourozence, který chce přitáhnout pozornost rodiče, je také tzv. regrese, tj. projevování se chováním, které věku neodpovídá (ať už v řeči, chování, sebeobsluze apod.).

Co způsobuje poruchu sourozenecké rivality, není zcela jisté, rizikovými faktory jsou rozdílnost pohlaví (např. sestra žárlí na bratra, neboť s ním otec chodí sportovat…), výrazně větší věkový rozdíl mezi sourozenci a rozdílný temperament. Sourozenecká rivalita se může projevovat i v rodinách, kde je jedno z dětí více intelektově nadané, či je tak nahlíženo apod.

Rivalitu mezi sourozenci lze překonat tím, že rodiče budou projevovat pochopení vůči rozdílnostem svých dětí, jejich různé rysy i povahové vlastnosti a projevy žárlivosti by neměli trestat. Trestem by se v dítěti mohl prohloubit pocit, že je rodič nespravedlivý, upřednostňuje druhého, má ho radši apod.

Rodiče by nikdy neměli děti vzájemně srovnávat (děti nutně potřebují cítit svoji odlišnost), dítě by mělo spíše vnímat, že rodiče k oběma sourozencům přistupují spravedlivě. Součástí je i to, aby každé z dětí mělo dostatek času a prostoru i pro sebe.

Situaci pomáhá, když rodiče podporují spolupráci a týmovou práci a pamatují na to, že drobné a běžné projevy sourozenecké rivality pomáhají k asertivním dovednostem, kompromisům i pochopení, že svět se netočí jen kolem mne.

Příčiny sourozenecké rivality

K narození nového miminka se váže spousta očekávání a vzrušení, ta ještě zesílí v momentě narození sourozence. I zcela malé děti dokážou bezpečně tyto emoce vycítit, navíc vnímají přicházející změny – proměna zavedeného řádu, přestavba pokojíčku a podobně. Všechny tyto záležitosti mohou být zdrojem úzkosti, která se projevuje náladovostí dítěte, nespavostí, zvýšenými požadavky na pozornost, regresivním chováním apod. Chcete-li úzkost dítěte zmírnit, promluvte i s ním o jeho pocitech, vyjádření negativních pocitů a obav může pomoci vyrovnat se s nimi.

Obava ze ztráty rodičovské lásky je častým projevem zejména u prvorozených dětí. Představa, že by se měly děti vzdát rodičovské lásky je zneklidňující, je třeba dítě uklidnit a vysvětlit mu, že máte dostatek lásky pro něj i jeho sourozence. Zapojte dítě do příprav na miminko a svěřte mu drobné úkoly, aby se cítilo užitečně.

Některými svými projevy může miminko u svého sourozence vzbuzovat zlost a vztek, navíc kvůli těmto negativním pocitům může mít i výčitky svědomí. I v tomto případě pomůže si o pocitech promluvit. Odměňujte a chvalte dítě za žádoucí chování a vysvětlete mu, že pokud cítí vztek, rozhodně není v pořádku, aby menšímu ubližovalo. Vytyčte jasné hranice toho, co se smí a co ne.

Jak připravit dítě na příchod sourozence

Zkuste dítěti vysvětlit, že po příchodu nového sourozence se společný život změní. Společně se na příchod miminka připravujte, zapojte dítě do příprav pokojíčku, prohlížejte si knihy o miminkách apod. Mějte pochopení pro smíšené pocity dítěte, které jednu chvíli může mít ze sourozence radost, na druhou stranu se může cítit přetížené, v důsledku čehož bude rozmrzelé a rozladěné. V prvních týdnech se může také cítit zklamané, že miminko hodně spí a pláče a není možné si s ním hrát.

Stává se, že přijde návštěva i s dárkem pro miminko, ale starší sourozenec nic nedostane. Pro takový případ mějte i pro druhé dítě dárek připravený. Vyhraďte si čas, který bude patřit jen staršímu sourozenci. Zajděte společně na procházku, zahrajte si hru, popovídejte si o věcech, které ho zajímají.

Nechte staršího sourozence, aby vám s miminkem pomáhal, ale mějte se vždy na pozoru, abyste předešli případnému problému. Vytyčte jasná pravidla, co se smí, a co ne. Učte staršího správnému zacházení s miminkem a předveďte mu, co kojenec potřebuje a zapojte ho do pomoci o miminko. Jak bude starší postupně rozeznávat potřeby svého sourozence, pak bude na sebe hrdé a posílí se jeho ochranitelské city.

Buďte však opatrní a pozorní, abyste starší dítě nepřetěžovali, stále je to dítě se svými potřebami. Vysvětlete citlivě svému prvorozenému potomkovi, že některé hračky jsou nyní společné, ale může si vybrat několik svých oblíbených. Nechejte děti, ať si svoje problémy řeší mezi sebou, při běžných tahanicích si většinou neshody vyřeší za pár minut.

Rodiče by neměli děti srovnávat. Dítě by mělo spíše vnímat, že rodiče k oběma sourozencům přistupují spravedlivě.

Žárlivost a sourozenecká rivalita v dospělosti

V období dospívání dochází k mnohým psychickým i fyzickým změnám. U mladého člověka se rozvíjí nové zájmy a doma pro něj vyvstanou nové povinnosti. Situace, kdy starší sourozenec odejde z domova například na studia, začne navazovat vztahy s druhým pohlavím apod., mohou způsobovat u mladšího pocit zanedbání, opomíjení nebo žárlivost.

Sourozenecké soupeření může eskalovat v případě, že je v rodině napětí a stres mezi partnery. Takováto neřešená situace může způsobit, že jedno z dětí, zklamané z přístupu rodičů, si může začít vybíjet svoji frustraci na sourozenci, který je snadným a blízkým terčem.

Soupeření, nepřátelství a spory mezi sourozenci bývají zejména u dospívajících dětí prostředkem manipulace s rodiči. Ovšem nezdravé soupeření může na sebeúctě člověka napáchat velké škody a mohou přetrvávat až do dospělého věku.

Pokud se dítě se žárlivostí na sourozence nevyrovná v dětském věku, pak bývá často v dospělosti egocentrické, žárlí na všechny kolem sebe a nesnese, aby byla pozornost věnována někomu jinému, než jemu.

Sourozenci pomáhající

Síla pouta sourozeneckého vztahu se nejvíce prověří ve chvíli a situaci, kdy je jeden, nebo i oba rodiče, z nějakého důvodu nedostupný. Rodič může být nepřítomen v důsledku dlouhodobé nemoci nebo pracovního pobytu. Ještě více zatěžující situací je, když se rodiče dětem vzdalují emocionálně. Stává se to obvykle v důsledku vyostřeného rozvodu nebo traumatizace. Zcela ponořeni do svých vnitřních trápení nebo konfliktu s partnerem jsou sice fyzicky přítomní, ale emocionálně nedostupní.

Síla sourozeneckých vazeb je v takovýchto situacích klíčová. Zdravé a funkční sourozenecké vztahy dokáží do jisté míry tlumit dopady na psychiku dětí. V narušených sourozeneckých vztazích však může docházet k dalšímu postupnému zhoršování jejich kvality.

Pořadí sourozenců a co přináší pro další život

Na základě „výbavy“ z primární rodiny fungujeme nadále ve světě, navazujeme vztahy, hledáme si partnery i zakládáme vlastní rodinu. Tedy i pořadí mezi sourozenci může ovlivnit partnerský vztah a chování v dospělosti.

  • Jedináčci bývají obvykle velice ambiciózní a zaměření na výkon. Dokonalost vyžadují nejen od sebe, ale i od svého okolí. V extrémních případech vede jejich zaměření k egocentrismu, není to však pravidlem, jak se často a mylně uvádí.
  • Prvorození sourozenci bývají obvykle dominantní a stejně jako jedináčci velmi ambiciózní. Rodiče na ně mohou mít přehnané požadavky a očekávání (například své nenaplněné sny a ambice), proto mohou mít větší potřebu uznání. Zároveň jsou však obvykle velice zodpovědní.
  • Druhorození sourozenci sdílejí některé vlastnosti a schopnosti se svým starším sourozencem, mívají však výraznou tendenci a snahu se odlišit. Jejich pozice z nich dělá velké diplomaty a flexibilní jedince, na druhou stranu jsou rebelující, soutěživí, vyhledávají pozornost. Když je druhorozené dítě opačného pohlaví, než dítě první, pak je pozornost rodičů rozložena obvykle rovnoměrněji.
  • Nejmladší dítě mívá v rodině velice specifickou pozici. Bývá rozmazlováno a dostává hodně lásky, v mnoha směrech již mají díky starším sourozencům vyšlapanou cestičku. Nejmladší sourozenci jsou společenští a empatičtí, ale i bezstarostní, dobře navazují kontakty a mají výrazné schopnosti motivovat druhé.
  • Dvojčata mají svého sourozence jako stálého společníka. Obvykle si velice dobře rozumí, mají silné citové pouto, ale snaží se překonat svoji podobnost a odlišit se. Někdy mohou pociťovat nedostatek soukromí, cítit se nejedineční, ve stínu svého dvojčete apod. Dominantnější z dvojčat může mívat v dospělosti tendenci zastínit ostatní, stejně jako tomu bylo u jeho dvojčete. Naopak submisivní dvojče vyhledává pečujícího až mateřského a ochranitelského partnera.

Přečtěte si také o tom, co dělat, když žárlivost překročí hranici snesitelnosti.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 1549x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.