Poruchy paměti

Poruchy paměti - amnézie i syndrom barona Prášila

Paměť je komplexní schopnost uchování a následného vybavení zkušeností z minulosti. Jde o základní schopnost mozku, díky které si můžeme cokoliv prožitého vybavit a následně s takovými informacemi pracovat. Díky své komplexnosti se paměť dělí do různých podtříd. S dělením také úzce souvisí různé poruchy paměti, které mohou mít odlišné příčiny i průběhy. Cílem tohoto článku je představit jednotlivé poruchy paměti a v krátkosti je popsat. 

Amnézie (ztráta paměti)

Amnézie je označení pro ztrátu paměti. Velmi často dochází ke ztrátě paměti v důsledku poranění hlavy. V mozku se totiž nachází hned několik oblastí, které se na správném chodu paměti podílejí, a jejich poškození vede k amnézii. Existují různé druhy amnézie, základní dělení je na krátkodobou či dlouhodobou. Při poškození mozku a následném stavu bezvědomí dochází zpravidla ke krátkodobé amnézii. Amnézie může být jak retrográdní, kdy si postižený nepamatuje události před poškozením, tak anterográdní, kdy si nepamatuje události poté. Může dojít k celkové ztrátě paměti, často však také jen ke ztrátě ohraničeného časového úseku.

Hypomnézie

U této poruchy paměti dochází ke snížení schopnosti zapamatování. Nemusí jít o závažné onemocnění, hypomnézie je běžná např. při únavě či vyčerpání. Tento typ poruchy rozpoznáme zpravidla velmi snadno, jednoduše si pamatujeme mnohem méně, než jsme zvyklí. Kvalita a funkčnost paměti je také ovlivňována mentálním rozpoložením, k hypomnézii může docházet při depresích, jde často také o vedlejší účinek některých léků.

Hypermnézie

Pokud je naopak paměťová funkčnost abnormální, jde o tzv. hypermnézii, tedy poruchu paměti, kdy si jedinci pamatují až nadměrné a nepřiměřené množství informací. Hypermnézie se skutečně řadí mezi poruchy, které mohou znepříjemnit normální fungování postižených, ti si totiž pamatují až příliš mnoho a navíc většinou nepřesně a zkresleně. Hypermnézie je častou součásti paranoických psychóz, ale také mánie nebo neurózy.

Korsakovův syndrom

Korsakovův syndrom je označení pro neurologické duševní onemocnění, které se pojí s poruchou paměti, kdy si jedinec není schopný vybavit staré informace a zapamatovat nové. Korsakovův syndrom je způsobem komplexním postižením mozku u alkoholika, kde toxický účinek alkoholu mozkovou tkáň přímo poškodil. Odhalit toto onemocnění však nebývá zpravidla jednoduché, jelikož je ztráta paměti vykrývána domýšlením vlastních informací. Takovou osobu pak často podezříváme spíše ze sklonu k lhaní, ovšem skutečný důsledek fabulování je ztráta paměti.

Paramnézie

V mírné fázi se může občas posrucha paměti s názvem paramnézie projevit také u zdravých osob. Jde o poruchu paměti, kdy si osoba zapamatované skutečnosti vybavuje zkresleně a jinak, než ve skutečnosti proběhly. Činí tak ovšem v domnění, že jeho vzpomínky a informace v paměti jsou pravdivé. S tímto je také spojena další porucha paměti, tzv. vzpomínkový klam, odborně patická paramnézie, kdy si člověk vybavuje události, které nikdy neproběhly. 

Kryptomnézie

Kryptomnézie se taktéž velmi často vyskytuje u zdravých osob a je noční můrou všech umělců, odborné veřejnosti a obecně nositeli nových myšlenek. Kryptomnézie je stav, kdy si postižená osoba myslí, že něco sama vytvořila a je toho autorem, ve skutečnosti je však neúmyslným plagiátorem. Ke kryptomnézii dochází zpravidla podvědomě, příkladem může být autor písně, který se inspiroval a přímo zkopíroval její melodii z jiné písně, kterou někdy, byť jen jednou, zaslechl.

Ekmnézie

Jde o poruchu paměti, spojenou s časovou lokalizací. Postižená osoba si myslí, že se dávno odehraná událost stala teprve nedávno či opačně. Zvláštním typem ekmnézie je tzv. reduplikující paramnézie, kdy si nemocný myslí, že se jedna událost stala dvakrát v různých časových horizontech. Pokud je osoba konfrontovaná s realitou a upozorněna na nesprávnost, je zpravidla schopna si danou vzpomínku správně usouvztažnit a uznat svou chybu.

Syndrom barona Prášila

Syndrom barona Prášila je jasným důkazem toho, že lhaní může být skutečným příznakem onemocnění. Postižený jedinec touto formou poruchy paměti často vypráví o událostech, které se nikdy nestaly, sám je však přesvědčen o opaku. Často bývá náročné odhalit tuto chorobu, veřejnost postiženého často považuje za lháře a neuvědomuje si, že je si za svými vzpomínkami a proběhlými událostmi stojí a že si je záměrně nevymýšlí.

Poruchy paměti a stáří

Postupné zhoršování paměti je běžný jev, který se týká až celé pětiny všech seniorů. Označuje se jako mírná kognitivní porucha, která je doprovázená slabým zhoršením paměti a dalších mozkových funkcí. Ojediněle se může vyskytovat již od středního věku. Takový typ poruchy paměti je přirozenou součástí stárnutí organismu a normální fungování zpravidla příliš neomezuje. Je však třeba rozlišovat tuto mírnou přirozenou poruchu paměti od nastávající demence. Demence je na rozdíl od mírné kognitivní poruchy závažnou chorobou, která výrazně omezuje běžné fungování jedince. Rozhodně se nejedná o přirozený proces stárnutí.

Je třeba upozornit, že právě zmiňovaná mírná kognitivní porucha je velmi často prvotní fází nastávající a prohlubující se demence, a ačkoliv nemusí znamenat nic závažného, je dobré být na pozoru. Demence se stupňuje a od mírného zapomínání vede k závažné poruše paměti, kdy si nemocná osoba není schopná ani vzpomenout na své jméno. Demence se označuje také jako Alzheimerova choroba a trpí jí přibližně 5 % populace nad 65 let, ovšem u osob nad 85 let se výskyt blíží až k 50 %.

Uvedli jsme celou řadu poruch paměti, některé z nich jsou příznaky vážných psychických poruch či fyzického poranění mozku, jiné se čas od času týkají každého z nás a nejsou nijak nebezpečné. Vždy je však třeba hledat příčinu dané poruchy, mnohdy je však ještě složitější danou poruchu rozpoznat a správně diagnostikovat.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 285x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.