Hlavička

Punkevní jeskyně a propast Macocha lákají do Moravského krasu

24. 6. 2016

Od dávných časů se o ní mezi lidmi šířily pověsti a legendy, umělci ji zvěčňovali ve svých obrazech, spisovatelé o ní psali básně, nešťastníci v ní hledali únik od života plného trápení a dobrodruhové se snažili zdolat její stěny a dosáhnout dna. Propast Macocha vždy na lidi a jejich fantazii silně působila. Spolu s Punkevními jeskyněmi, kterých je součástí, tvoří dodnes nejvyhledávanější a nejzajímavější jeskynní systém u nás.

Punkevní jeskyně a propast Macocha nabízejí turistům skvělé zážitky

Pokud se rozhodnete navštívit Moravský Kras, můžete na jednom místě vidět obrovské podzemní dómy, nádhernou krápníkovou výzdobu, křišťálově čistá jezírka, nejdelší podzemní řeku České republiky, nejhlubší propast svého druhu ve střední Evropě i naprosto jedinečné rostlinstvo, relikt doby ledové.

Punkevní jeskyně a propast Macocha se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Jihomoravském kraji – asi třicet kilometrů za Brnem, poblíž obce Vilémovice. Před tisíci lety byste zde ale Macochu nenašli. Byla totiž obrovským podzemním dómem, jehož zesláblá stropní klenba se prolomila. Suť zborceného stropu leží na dně propasti dodnes.

Lidé se do Macochy pokoušeli sestupovat už od 17. století a první ověřený sestup podnikl v roce 1723 mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schopper. Po něm se uskutečnilo ještě asi dvanáct písemně zaznamenaných sestupů, do kterých se začali pouštět kromě dobrodruhů také vědci a výzkumníci. Nejvýznamnějším z nich byl ale určitě archeolog Karel Absolon, který v roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy. Právě díky jeho bádání na dně propasti je dnes možné dostat se do Macochy pohodlně spodem, skrz jeskynní systém. Objevil Punkevní jeskyně a macošské vodní dómy, to jak na sebe navazují a jak je možné se z jedné strany dostat na druhu, ať už suchou nohou, nebo po řece Punkvě. Punkevní jeskyně byly nedlouho poté zpřístupněny veřejnosti.

Pověstmi opředená propast Macocha

A jak vlastně propast Macocha přišla ke svému jménu? Jak jinak než díky strašlivé pověsti, která se mezi místními tradovala po staletí. Na papír ji poprvé zaznamenal v roce 1793 František Josef Schwoy ve své knize Topographie von Markgrafthum Mahren.

Podle této pověsti se ovdovělý sedlák Hálek s malým synkem Martinem znovu oženil.  Macecha svého nevlastního syna nikdy neměla ráda, a když se jí narodil vlastní, začala Martina nenávidět. A protože nechtěla, aby její chlapec musel s Martinem soupeřit, vzala svého nevlastního syna do lesa sbírat jahody.  Řekla mu, že u srázu rostou ty nejhezčí jahody a tak ho nalákala k samému okraji propasti Macocha. A pak ho do ní strčila. Chlapec ale přežil. Podařilo se mu zachytit se kořenů borovice a jeho výkřiky zaslechli nedaleko pracující dřevorubci. Když se potom vše doneslo do vesnice, vesničané sebrali vidle a pochodně a hodili podlou macechu do propasti.

Jiná verze zase říká, že se zhrozila svého činu a kvůli výčitkám svědomí se do propasti vrhla sama.  Tak jako tak, zrodila se propast Macocha. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí vítr a bije hrom, bývá z ní slyšet pláč. To prý v ní naříká nešťastná macecha.

V Punkevních jeskyních rostou stalagnáty i endemitické rostliny

Uvnitř Punkevních jeskyní se nachází hotový geologický poklad. Stalagmity Trpaslík a Váza s rovnou plochou na povrchu, dlouhý stalaktit Jehla, mohutný stalagnát kombinovaný se sintrovými kůrami a záclonami v síni U Anděla, působivý prosvětlený stalagnát Husův sloup v Masarykově dómu. Vodními dómy navíc protéká říčka Punkva – nejdelší ponorný tok u nás – která na dně propasti Macocha napájí dvě krasová jezírka. Horní jezírko je hluboké 11 metrů a hloubka Dolního jezírka přesahuje 49 metrů. Pod jeho hladinou se skrývají další podzemní prostory, které dodnes nebyly plně prozkoumány.

Punkevní jeskyně a k nim patřící propast Macocha nevynikají jen svými krasovými jevy, najdete zde i zcela jedinečné rostlinstvo. Naprostou raritou, nejvzácnější rostlinou Moravského krasu je kruhatka Matthioliho z čeledi prvosenkovitých. Kruhatku, která na dně přežila z doby ledové, objevili v roce 1918 výzkumníci. Právě dno propasti Macocha a přilehlé skály jsou jediným místem jejího výskytu!

Propast Macocha propůjčuje jméno i planetám

Krasová topografie, jeden z nejdramatičtějších terénů na světě, vzniká, když kyselá voda proudí skrz měkké horniny, jako je vápenec nebo sádrovec. Postupně kámen nahlodává, vznikají praskliny, z nich pak tunely, jeskyně až je nakonec podloží děravější než ementál. A nikde ve střední Evropě není toto geologické působení lépe demonstrováno než v propasti Macocha. Se svou hloubkou 138 metrů je navíc nejhlubší propastí, jejíž dno bývá díky slunci plně osvětlené.

Propast Macocha je tedy opravdu unikátní a tak významná, že se jí dostalo cti jako ještě žádné jiné propasti. Ve vesmíru po ní pojmenovali planetu! Planetka Macocha putuje vesmírem v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Je veliká jen několik kilometrů a obletí kolem Slunce jednou za čtyři roky. Kdybyste si ji chtěli dohledat ve vědeckých časopisech, bude se vám hodit i její základní označení - 1998 YJ12.

Macocha přitahuje turisty i sebevrahy

Proud návštěvníků mířících do nitra Punkevních jeskyní skoro nikdy neustává a zvlášť v letních měsících bývá jejich kapacita obsazena na mnoho týdnů dopředu. Jestli tedy chcete do nejpopulárnějšího jeskynního systému České republiky v létě vyrazit, je lepší si s předstihem rezervovat na oficiálních stránkách své místo.

Pokud nechcete jít na placenou prohlídku Punkevních jeskyní, je možné vidět dno Macochy i ze dvou vyhlídkových můstků volně přístupných po turistických a naučných cestách. Z Horního můstku, kam se můžete od vstupu do Punkevních jeskyní nechat vyvést lanovkou, dohlédnete na celou Macošskou propast, kdežto Dolní můstek umožní pohled přímo na dno z výšky 92 metrů. Třeba zahlédnete i vzácnou kruhatku Mathiolliho!

Ale pozor! Punkevní jeskyně patří do přísně chráněné oblasti a tak si radši obaly od jídla schovejte, dokud nenarazíte na odpadkový koš. Za znečišťování přírody a taky za poškozování povrchových i podzemních krasových jevů, za trhání kytiček, za táboření, za rozdělávání ohně, za chození mimo značené trasy a vstupování do nezpřístupněných jeskyní totiž můžete dostat pěkně mastnou pokutu. Takže žádné potulování se po jeskyních. Ono byste taky mohli někam spadnout a stát se další obětí propasti Macocha.

Lidí, kteří v jeskyních přišli o život, opravdu není málo. Bohužel ale nejde vždy jen o nehody. Propast Macocha je dodnes neblaze proslulá jako místo, kde si lidé dobrovolně uzavírají život. Ostatně o tom, že Macoše dodává popularitu předlouhá řada sebevrahů, psal už v roce 1894 Karel Absolon. A ani po zpřístupnění dna Macochy se to nezměnilo.

zdroj obrázku: smk.cz


Stáhnout v PDF

Přečteno: 248x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.