Oměj šalamounek /Aconitum plicatum/

čeled: pryskyřníkovité

Oměj šalamounek – popis

Oměj šalamounek je vytrvalá, 50 - 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, tuhá, nevětvená. Listy řapíkaté, dlanitě 5 - 7 dílné, úkrojky jsou hrubě zubaté. Květenství je nevětvený nebo jen málo větvený, koncový, až 20 cm dlouhý hrozen. Květy jsou 1 - 3 cm dlouhé, modré až modrofialové, přilba vyklenutá, obvykle širší než vysoká, tyčinky jsou chlupaté.

Oměj šalamounek – léčivé účinky

Oměj šalamounek je jedovatá rostlina, obsahuje prudký jed akonitin, proto se jí vyhýbají jak býložravci, ale také např. myši. Smrtelná dávka čistého akonitinu pro člověka je 3 - 4 mg, staly se však i případy, kdy došlo k úmrtí i při nižším množství látky. Otrava akonitinem má své typické příznaky. Za 1/2 hodiny po požití se dostavuje hořkost, říhání, pálení v ústech a bolesti v ústech, suchost, svírání v hrdle, mravenčení v kůži (počíná v končetinách), tuhnutí, zvracení, závratě, mdloby a před smrtí křeče a ochrnutí končetin. Při otravě je zachováno vědomí, někdy se dostavují poruchy zraku. Smrt nastává po 2 - 6 hodinách, někdy i po 15 - 30 minutách. V přiměřených dávkách zmírňuje neuralgické bolesti, snižuje horečku (při chřipce, rýmě, apod.), usnadňuje vykašlávání, v malých dávkách dráždí dýchací ústředí, ve formě tinktury se užívá při dně, ischiasu, v homeopatii proti neurózám a jiným duševním poruchám, proti zánětlivým nemocím a srdečním chorobám. Zevně se někdy užívalo oměje k zapuzení obtížného hmyzu.

Oměj šalamounek však nesbírejte a neužívejte, protože je jednak smrtelně jedovatá (i při sběru může vyvolat kožní záněty a puchýře, zvláště na poraněné pokožce), a kromě toho je oměj rostlinou chráněnou. Izolovaný akonitin se užívá v lékařství. Občas bývá oměj pěstován i na zahradách, hlavně jeho různobarevné, bílé a velkokvěté hybridy. Vyžaduje kyselejší, humózní, vlhčí, ale propustnou půdu a světlé až stanoviště. Množí se dělením trsů na podzim.

Použitelné části oměje šalamounka: nať a hlíza

Období květu: červen až srpen

Oměj šalamounek - prudce jedovatý

Oměj šalamounek bývá spojován s černou magií, a to s těmi nejzlovolnějšími kouzly. Lidový název je vlčí mor. Droga obsahuje hlavně akonitové alkaloidy. Z těchto alkaloidů je to hlavně akonitin, jeden z nejprudších jedů, který je znám. Při užití větší dávky akonitinu, nebo rostliny, se brzy dostaví pocit mravenčení v zadní části dutiny ústní (podráždění nervových zakončení v zadní části patra), který se brzy rozšíří na celou hlavu a obličej. Později postoupí mravenčení a píchání do konečků prstů rukou i nohou, na uši, do krajiny pánevní, na prsa a záda. Po nich následuje celková necitlivost (anestezie). Zároveň se dostaví celkové příznaky otravy jako pocení, nausea, zvracení, průjem, pokles teploty, zimnice, poruchy srdeční činnosti, velká svalová slabost, silná úzkost a strach ze smrti. Dýchání je stále povrchnější a smrt nastává zástavou dechu a poškozením srdce. Vědomí je však až do konce zachováno. První příznaky se dostaví za několik minut a celá otrava proběhne v několika hodinách. Při kvetení je obsah alkaloidu nejnižší, v zimě naopak nejvyšší. Extrakt z oměje šalamounku se ve středověku používal jako šípový jed.

Tip:  Samovolně neužívat!

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 2206x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.