Nikotin, kofein, čokoláda, léky,...zbavit se závislosti na lehkých drogách je běh na dlouhou trať

V případě kouření, alkoholu či užívání léků hrozí recidivy stejně jako u drog nelegálních.Tzv. legální drogy jsou problematikou, která je v mnohém často podobná té s drogami nelegálními. Skončit například s kouřením může být stejně namáhavé, jako skoncovat s tvrdou drogou. V případě kouření, alkoholu či užívání léků hrozí recidivy stejně jako u drog nelegálních. Za legální drogu se dá považovat i kofein, čokoláda nebo cukr. Velkým problémem je závislost na lécích, neboť je velmi obtížně léčitelná a často probíhá skrytě.

V každém druhu závislosti se skrývá touha po sobě samém. Člověk není spokojen sám se sebou, a tak se snaží dosáhnout vyššího nebo alespoň jiného vědomí.

Závislost na alkoholu

Alkohol je jednou z nejčastěji užívaných legálních drog. Alkohol navozuje člověku uvolnění, klid, slast. V dnešní době plné stresů a různých společenských tlaků je takový únik vlastně docela žádoucí, protože navozuje rychlou relaxaci. Avšak hranice, kdy člověk upadne do závislosti na alkoholu, je bohužel velice tenká a mnohdy ani nepostřehnete nestřežený moment, kdy bez něj najednou nemůžete být.  

Máte-li obavu, že se problém s alkoholem týká i vás, pak se zasoustřeďte na varovné signály, které by na to, že máte problém, mohly poukazovat. K takovýmto varovným signálům patří časté popíjení alkoholu, každodenní sklenka jako odměna po celém dni a tendence ulevit si od problémů popíjením alkoholu.

Závislost na alkoholu je chronické onemocnění, které postihuje celou osobnost postiženého jedince, a to jak po psychické, tak i fyzické stránce a postihuje i život blízkých takového jedince, zejména nejbližší rodinné příslušníky. O alkoholismu lze obecně hovořit tehdy, když závislost dosáhne stupně, kdy škodí jedinci samotnému, společnosti nebo oběma. Alkoholismus je možné léčit, není však vyléčitelný, je možné jej pouze pozastavit. Pak už záleží na jedinci samotném, jak se s tímto hendikepem vyrovná. Může jej přijmout a abstinenci brát jako svoji nespornou výhodu, může se však také stát, že se s touto záležitostí nevyrovná a po zbytek života se bude snažit o kontrolované pití, které však vede k recidivám.

Ve vývoji závislosti na alkohol je možné popsat následující čtyři stádia:

  1. Počáteční fáze: Zjištění, že alkohol přináší příjemnou náladu, pomáhá odstraňovat obavy a dodává sebedůvěru. Využíváním alkoholu k tomuto účelu vzniká zvyk, kdy se přestávky mezi jednotlivým pitím postupně zkracují. Pití je rychlejší, aby se rychleji dosáhlo hladiny alkoholu. Je to fáze, kdy se člověk ještě neopíjí a pije jen tolik, kolik potřebuje.
  2. Varovná fáze: Piják snáší stále větší dávky alkoholu a také větší dávky potřebuje, aby dosáhl žádoucí nálady. Pití je stále častější a důvody k němu jsou stále méně závažné. Vyskytuje se již častější opilost.
  3. Rozhodná fáze: Člověk se stává na alkoholu závislým. Nedovede se ovládnout, nedovede s pitím přestat a někdy pije i několik dní po sobě. Ke stavům opilosti dochází často. Objevují se mezery ve vzpomínkách na to, co se událo předchozí den v době opilosti. Vznikají problémy s okolím. Lidé kritizují alkoholikovo pití, ten to cítí jako křivdu a další důvod k napití. Často se též rozhoduje nebo slibuje, že přestane pít nebo bude pít méně, ale nedokáže to dodržet.
  4. Konečná fáze: Jedinec závislý na alkoholu již bez alkoholu nedokáže žít. Dává si i "ranní doušky", aby byl schopný pracovat. Bez alkoholu se cítí zle, špatně se soustředí, třesou se mu ruce, bolí ho hlava. Malá dávka alkoholu tyto pocity odstraní. Tolerance vůči alkoholu se snižuje. Osoba závislá na alkoholu se již opije daleko rychleji než dříve. Opije se i ve zcela nevhodné situaci. Úpadek osobnosti je celkový, a to jak v pracovní, tak i ve společenské a rodinné oblasti.

Jako osobu závislou na alkoholu označujeme jedince ve třetí a čtvrté fázi vývoje závislosti; nedokáže již pití ovládat, i přes závažné problémy, které mu působí. Jako pijáka označujeme jedince v první a druhé fázi, který pití potřebuje k dosažení žádoucí nálady, ale ještě je dovede kontrolovat. Spotřebitel neboli konzument alkoholu je ten, kdo pije příležitostně, na žízeň nebo ze společenských důvodů; neopíjí se a bez alkoholu se dobře obejde. Abstinent ze zásadních důvodů odmítá veškeré alkoholické nápoje.

Závislost na alkoholu s bohužel nevyhýbá ani dětem a dospívajícím. Více se dozvíte v článku o dětské závislosti na alkoholu.

Závislost na nikotinu

Závislost na kouření a na nikotinu je mnohem silnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Přestat kouřit není vůbec jednoduché, u většiny pravidelných kuřáků jde totiž o psychickou i fyzickou závislost. Návyková látka nikotin obsažená v tabáku působí podobným způsobem jako nelegální tvrdé drogy.

Nikotin, který při kouření kuřák vstřebává, vyplavuje dopamin. To navozuje příjemné pocity, které se při kouření cigarety dostaví. Mozek, který si na svoji pravidelnou dávku zvykl, vyžaduje její další přísun. Nedostane-li tělo svoji další dávku, dostaví se abstinenční příznaky. Při pravidelném kouření se vytváří tolerance k dávce drogy a k původnímu libému pocitu je potřeba čím dál tím více nikotinu. Nakonec už kuřák nesahá po cigaretě proto, aby mu bylo lépe, ale aby mu nebylo hůře. V počátcích kouření převažuje psychosociální složka závislosti, fyzická závislost začne převládat až po nějaké době pravidelného kouření. Fyzická závislost je rozvinuta přibližně po dvou letech kouření. Při odvykání jsou nejhorší první týdny odvykání, v průměru však příznaky trvají tři týdny až tři měsíce. Po čase však abstinenční příznaky odzní a ustanou.

Závislost na kofeinu

Kofein v nižších dávkách působí stimulačně, ale ve vyšších vede k nespavosti a podrážděnosti. K jedněm z velice rozšířených legálních závislostí patří i závislost na kávě a především kofeinu v ní obsažené. Kofein se nenachází pouze v kávě, ale také v kolových nápojích. Kofein v nižších dávkách působí stimulačně, ale ve vyšších vede k nespavosti a podrážděnosti. Při ústupu účinků kofeinu se mohou dostavit bolesti hlavy, podrážděnost, nevolnost, letargie apod.

Zdá se, že mírné dávky (méně než 5 káv denně) nejsou vůbec škodlivé. Jediný známý rizikový faktor je řídnutí kostí. Ženy se zvýšeným rizikem řídnutí kostí by měly kofein omezit. Kofein je nevhodný pro těhotné ženy.

Kofein skutečně závislost vyvolává, a to dvojího druhu. Jednak psychickou závislost a také závislost psychickou. I malé dávky kofeinu užívané pravidelně po dobu několika let vytvoří určitý stupeň závislosti. Fyzickou závislost na kofeinu poznáte podle toho, že pokud kávu na několik dní vysadíte, objeví se abstinenční příznaky. K abstinenčním syndromům patří bolest hlavy, migréna, pocit vyčerpání, nechutenství, zvedání žaludku někdy až zvracení. Po jednom až pěti dnech ale příznaky vymizí.

Zbavit se kofeinové závislosti pomůže několik doporučení. Najděte si místo ranní kávy jiný ranní rituál, například se osprchujte střídavě teplou a studenou sprchou, na závěr můžete pokožku ještě řádně promasírovat ručníkem, krev se rozproudí a hned se vám bude do nového dne vstupovat lépe. V průběhu dne si dopřejte krátkou procházku nebo protažení, naučte se dopřát si krátké zastavení. Přestávejte raději pomalu, jste-li zvyklí vypít několik káv denně, pak jejich počet zmenšujte. Nezapomínejte na dostatečný přísun tekutin během dne a kávu nahraďte jiným nápojem, lepší než bezkofeinová káva je ale třeba sklenice vody s citrónem, která rovněž výtečně osvěží. Více spěte a více cvičte.

Závislost na sladkém

Čokoláda či jiná sladkost dokáže rychle zvednout krevní cukr, a my se hned cítíme o trochu lépe. Tento pocit však trvá jen chvíli a aby se udržel, je třeba sáhnout po další tyčince nebo kostičce čokolády. A to už se dostáváme do bludného kruhu závislosti. Naše tělo funguje v podstatě docela jednoduše. Chce mít vše stále v rovnováze, a pokud tomu tak není, žádá si rychlý přísun látek, které mu mohou rovnováhu opět zajistit. Jistou první pomocí je stanovit si a dodržovat pět menších jídel denně. Vyvážená strava a pravidelný režim pomáhají závislost na sladkém odbourávat. Pokud však jíme nepravidelně a nevhodné potraviny, pak hladina krevního cukru může být rozkolísaná, a tak nás přepadá touha po rychlém doplnění energie.

Přestaňte se šidit sladkým a naučte se raději správně stravovat, pro váš organismus to bude mnohem lepší, budete se cítit mnohem více v pohodě a plní energie. Pozor si dávejte v jídelníčku i na přemíru sladkého pečiva a doslazované sušené ovoce. Dostanete-li chuť na sladké, zkuste sáhnout po čerstvém ovoci, zelenině, nebo si připravovat chutné a zdravé zeleninové šťávy.

Léková závislost

Závislost na lécích vzniká na základě dlouhodobého užívání terapeutických dávek ordinovaných lékařem za účelem snížení nebo odstranění tělesné bolesti a psychické nepohody. Může vznikat i na základě dlouhodobého rizikového užívání léků bez předchozí konzultace s lékařem. Je to užívání léků s opakovanou potřebou cíleně dosáhnout změny v prožívání.

Závislost na léku je prokazatelná, pokud se u uživatele objevuje více z těchto kritérií: má silnou touhu získat lék, obtížně se kontroluje a ovládá v otázce užívání léku, pokračuje v užívání i přes jasné důkazy škodlivosti, tolerance se zvyšuje, zanedbává svoje povinnosti…

Varovnými signály nadužívání léku jsou zvyšující se tolerance změny nálad, špatná koncentrace, sociální izolace, změna denních zvyklostí a pokračování v užívání léku, přestože důvod k jeho užívání pominul.

Abstinenční příznaky závislosti na lécích se mohou projevovat na fyzické i psychické úrovni. Patří mezi ně třes rukou, bušení srdce, potíže s dechem, celkový neklid a bolesti svalů, problémy se zažívacím traktem – nucení na zvracení a průjmy, zimnice, poruchy spánku, poruchy vnímání i halucinace, záchvaty paniky. K vleklým potížím abstinenčních syndromů patří úzkosti, deprese a zhoršená paměť.

K odbourávání závislosti se používá snižování dávek léku a nahrazení závislostního léku nezávislostním, konzultace s psychoterapeutem nebo psychologem a zahájení psychoterapie.

Závislost na těkavých látkách

Vdechování výparů chemikálií, jako jsou kadidlo, vonné oleje, pryskyřice, koření a parfémy, za účelem pozměnění stavů vědomí, bylo do pradávna součástí náboženských rituálů třeba ve starém Egyptě, Babylónii, Indii a Číně. Na počátku 19. století to byly tehdejší anestetika – oxid dusný, éter a chloroform, které se běžně užívaly jako drogy. Během prohibice ve 20. letech byl éter používán jako rekreační droga a ve 40. letech se stalo populární čichání rozpouštědel, hlavně benzínu. Od šedesátých let byla k čichání zneužívána již celá řada komerčních produktů, od ředidel na barvy a laky, odlakovačů na nehty, leštidel na boty, kapalinu do zapalovačů, až po barvy ve spreji apod.  

Jedná se o látky s tlumivým účinkem, obvyklá je aplikace vdechováním výparů z napuštěného hadru nebo smotku vaty, či igelitového sáčku. Intoxikace nastupuje ihned po užití, látky se rychle vstřebávají v plicních sklípcích a rychlost nástupu je srovnatelná nitrožilní aplikací. Intoxikace je podobná stavu opilosti, prohlubuje se do polospánku až spánku s barevným sněním. V euforické fázi je typická ztráta kontroly nad sebou samým, rovněž dochází k projevům agresivity. Účinek odeznívá většinou poměrně rychle a po odeznění je stav podobný kocovině po alkoholu.

Těkavé látky poškozují člověka mnohem více, než jiné drogy a návykové látky. Sliznice dýchacích cest, jater a ledvin jsou poškozovány, stejně jako mozková kůra člověka. Navíc riziko předávkování je velice vysoké, při hlubší intoxikaci dochází ke ztrátě vědomí a uživatel ztrácí kontrolu nad množstvím inhalované látky.

Závislost na těchto látkách vzniká velice snadno. Nervový systém je poškozen a postižený je obtížně léčitelný. Opakované užívání vede k vážnému narušení osobnosti jedince. Snahy o terapeutickou intervenci zpravidla selhávají a postižený umírá buď na předávkování, nebo na celkové těžké poškození organismu.

Víte, co dělat při závislosti na tvrdých nelegálních drogách? 

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 939x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.