Muchomůrka porfýrová /Amanita porphyria/

Foto: Wikimedia, Autor: Sarefo

▪ Muchomůrka porfýrová - vzhled

Klobouk je široký 4 - 7 cm. Muchomůrka porfýrová je obdařena kloboukem v mládí kuželovitě zvonovitým, později rozloženým, s rovným a hladkým okrajem, za vlhka trochu slizkým, zasucha lesklým, většinou holým a hladkým, jen zřídka s jedním nebo dvěma útržky plachetky na povrchu, tence masitý, jemně paprsčitě vláknitý, fialově hnědý, šedofialový nebo hnědavě fialový až hnědý, uprostřed často tmavší.

Muchomůrka porfýrová se mění vlivem počasí, za jakého plodnice vyrostly. Za suchého počasí bývají na klobouku útržky plachetky, které se při deštivém počasí smyjí.

Třeň je válcovitý, nahoru mírně ztenčený a dole rozšířený v kulovitou, široce cibulovitou nebo někdy až poněkud zploštělou hlízu, spíše širší než delší, ne vzhůru protaženou. Třeň je v mládí plný, pak dutý, bílý, častěji nahnědlý nebo fialově našedlý, s dosti úzkým, zplihle visícím nebo třeni přilepeným prstenem, který je navrchu bílý, zespodu šedofialový.

Dužnina je bílá, pod pokožkou někdy světle zbarvená v odstínu pokožky. Má nepříjemnou ředkvovou chuť a pach po syrových bramborách. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, kulovité.

▪ Muchomůrka porfýrová - výskyt

Muchomůrka porfýrová roste ve světlých jehličnatých lesích, zejména v suchých písčitých borech, řidčeji ve smrčinách. Velmi rozšířená je např. v písčitých borech mezi Hodonínem a Rohatcem na jižní Moravě, kde roste od června do října v holém jehličí i na travnatých místech. Jinak je poměrně vzácná. Plodnice vyrostlé v nížinách jsou většinou štíhlé a útlé, v horách statnější. V horských a podhorských polohách roste houba hlavně v kyselých smrčinách.

▪ Muchomůrka porfýrová - vliv na zdraví

Muchomůrka porfýrová je jedovatá houba. Nevyvolává sice vážné otravy, ale obsahuje (podobně jako muchomůrka citronová) větší množství jedovatého bufoteninu. Je možné ji zaměnit za štíhlejší formy muchomůrky šedivky (Amanita spissa), která však nemá hlízu s odsedlým lemem.

▪ Muchomůrka porfýrová - možnosti využití

Údaje o jedlosti a nejedlosti muchomůrky porfýrové se různí. Nejprve se dlouho uváděla jako jedovatá, poté jako jedlá s málo příjemnou vůní a málo masitá, v poslední době se opět uvádí jako slabě jedovatá. Nedoporučuje se k jídlu. Pravděpodobně půjde o podobný případ jako u blízce příbuzné muchomůrky citrónové, která se v malém množství u zcela zdravého člověka neprojeví škodlivě, obsahuje ale jedovaté látky, které mohou být za určitých okolností nebezpečné.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 576x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.