Meruňky: Proč bychom je měli jíst a jak na pěstování meruněk?

MeruňkyMeruňky obsahují mnoho organismu prospěšných látek, posilují imunitu člověka, peristaltiku střev a snižují hladinu cholesterolu. Mají i dobrý vliv na vlasy, nehty, pokožku, odbourávají tuky v organismu a jejich oranžová barva signalizuje velké množství betakarotenu v nich obsaženého.

 

Čerstvé meruňky jsou bezkonkurenčně nejlepší formou

Veškeré tyto přínosy pro zdraví zaručují čerstvé meruňky. V jejich sušené podobě jsou sice živiny obsaženy v koncentrovanější formě, ale mají na druhou stranu zase více kalorií. Ve sto gramech čerstvých meruněk je kalorií pouze 57. Jsou tak ideálním mlsáním i pro ty, kteří chtějí hubnout.

Tato ovocná dřevina byla známa v Číně už v roce 2000 př.n.l., v západní Evropě jsou známé od roku 800 a ve státech střední Evropy až od 14. století.

Plody meruňky dozrávají obvykle uprostřed léta. Tyto plody jsou oblíbené pro svoji příjemnou vůni a sladkokyselou chuť. Pěstování meruněk se u nás těší velké oblibě, ačkoliv nároky na teplo tohoto stromu jsou poměrně velké, mnoho meruňkových stromů najdeme v oblasti jižní Moravy. 

Sázení a řez meruněk

Při sázení meruněk je velice důležité najít stromu to správné stanoviště, kde se mu bude dařit a bude dobře plodit. Stromy poměrně špatně snášejí mrazy, potřebují ke svému prospívání slunné stanoviště v nižší nadmořské výšce, kde se roční průměrné teploty pohybují nad osmi stupni Celsia.

Stromečky meruňky se vysazují na jaře, nebo na podzim. Na podzim však pouze v tom případě, že se jedná o mírnější klimatické pásmo. Rozhodně meruňky vysazované v podzimním čase neřežte.

Na jaře pak můžete sázet meruňky i na místech, kde jsou drsnější klimatické podmínky. Jarní výsadbu provádíme od konce dubna do začátku května a na jaře vždy meruňku i prořezáváme, podobně jako jabloň.

Stromům meruňky svědčí středně těžká, dobře propustná, hlinitopísčitá půda, která je bohatá na živiny. Menší odrůdy meruněk můžeme sázet čtyři metry od sebe, běžně vzrůstající odrůdy pak šest metrů od sebe a minimálně do 60 centimetrové hloubky. Při výsadbě meruňku mulčujte trávou. 

V druhém roce růstu stromku vyřízněte jeho zahušťující a konkurenční výhony na hlavním terminálu stromu a na kosterních větvích. Doporučuje se v tomto období provést také tzv. Šittův řez, což je zkrácení letorostů asi o jednu třetinu. Tento řez se provádí od konce května do půlky června.

V dalším roce je vhodné korunku meruňky prosvětlit, výhony kosterních větví asi o jednu třetinu zkrátit.

Ve čtvrtém roce přírůstky řízněte stejně jako v předchozích letech a kosterní větve už nadále nezkracujete. Dále provádějte pouze udržovací řez, kterým je myšleno případné odstraňování nemocných větví meruňky.

Aby stromy dobře prospívaly, je nutné dbát na dostatečný přísun vláhy a živin. Jednou měsíčně můžete strom postříknout stimulátorem. Sklizeň meruněk se provádí od července od září. Plody nechte co nejvíce dozrát, zároveň je však nenechte pokud možno opadat, na zemi rychle hnijí. 

Pěstování meruněk

Meruňky je možné pěstovat v nižších i středních polohách. Pro tyto stromy jsou ze všeho nejnebezpečnější výkyvy teplot. Je možné je však před nimi částečně chránit.

Pro jejich růst je optimální polostín a lehké propustné půdy. Jarní výkyvy teplot mohou ohrozit kmeny meruněk, které pak někdy praskají. Před sluncem stromy chráníme také bílými nátěry, obalením apod.

V oblastech, které jsou chladnější, meruňky plodí pouze na chráněnějších místech, jako jsou jižní svahy, prostory u vyhřívané zdi atd.

Meruňky nesnáší přemokření, mnohem lépe zvládají sucho. U kořenů meruňky potřebují dostatečnou vzdušnost. Nejlépe budou meruňky prospívat ve vzdušné, lehké, záhřevné půdě s neutrální reakcí. 

Meruňky na stromě

Meruňky a jejich choroby

Monilióza – choroba meruněk 

Tato choroba napadá obvykle peckoviny, u meruněk jde o jednu z hlavních příčin úhynu tohoto druhu v České republice. Choroba je vyvolána společně s infekcí, také proměnlivostí počasí. Jedná se o houbovou chorobu, která způsobuje i hnití plodů při jejich zrání. Pro šíření choroby jsou rizikové období vlhkosti a kolísání teplot. „Nejvhodnější“ pro šíření doba je vlhké počasí a teploty kolem 12 stupňů. 

Příznaky moniliózy jsou bohužel patrné až v době, kdy není možné chorobě a jejím následkům předcházet. Na napadených částech se objevují tzv. klejotoky. Klejotok je pryskyřici podobná hmota vyloučená rostlinami na povrch borky nebo i plodu. Jedná se o pevnou a polotuhou, nebo řídkou, amorfní a lepkavou hmotu, která může být průhledná nebo průsvitná. Hmota bývá zbarvena žlutě, červenohnědě nebo oranžově, vlivem obsažených nečistot i černě. Klejotok, pokud je v menší míře, tak neodstraňujeme, neboť jej dřevina vytváří pro svou ochranu. 

Listy na napadených větvičkách vadnou a usychají, přičemž však zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené. Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem.  

Hniloba, která je následkem choroby, se projevuje zejména na plodech a letorostech. Slupka i dužina plodů následkem onemocnění hnědne a měkne. Na hnědém povrchu se pak tvoří bělavé polštářky uspořádané do kruhů. Plody napadené moniliózou opadají nebo ještě dlouho do zimy visí takzvaně mumifikované na holých větvích stromů. 

V zimě tato choroba přezimuje na neočesaných, neupravovaných stromech, starých nekrotických plodech a odumřelých infikovaných větvičkách. Na jaře se monilióza meruněk do okolí šíří pomocí větru, z přezimujících výtrusnic se přenáší na další nenapadené části a dřeviny, kde se za vlivu vhodných klimatických podmínek dále vyvíjí. 

Chceme-li ošetřit napadený strom jinak než chemickým postřikem, který se ovšem v některých případech jeví jako nutný, pak je vhodné aplikovat nepřímou ochranu v podobě řezu nebo střihu napadených rostlin. Napadené výhony a větve meruněk odstraňujeme při opětovném prorašení zcela neodumřelých výhonů. Pro cílenější boj je vhodná chemická obrana v podobě postřiku po opadu listů, likvidace napadených plodů a infikované plody odstraňujeme ještě před opadem listů. 

Na počátku veškerého boje proti moniliové hnilobě plodů je prevence. Před sklizní nebo při nenadálém poškození plodů je potřeba provést ošetření stromů. Rovněž u odrůd s větší náchylností k napadení nebo v rizikových lokalitách by se prevence neměla zanedbávat. 

Hnědnutí listů meruňky

Na napadených listech meruněk se začíná projevovat tato choroba v průběhu měsíce června tvorbou žlutozelených neohraničených skvrn. Skvrny se zvětšují a uvnitř dochází k nekrózám. Později dochází ke spojování těchto nekróz, až je celý list pokryt. Dochází také k jejich svinování a předčasnému opadávání. Na hnědnutí listů meruněk jsou účinné postřiky fungicidními přípravky. 

Škůdci meruněk

Svilušky na meruňkách

Svilušky mívají velikost 0,4 až 0,7 milimetrů a žijí obvykle na spodní straně listů meruněk a dalších rostlin. Následkem sání svilušek jsou listy na lícní straně drobně skvrnité a postupně nabývají světlejšího, stříbřitého nebo bronzovitého zbarvení. Na rostlinách, které jsou sviluškami napadeny, se začnou na spodní straně listů a vrcholech výhonů objevovat jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají. Při výrazném napadení je třeba použít k ochraně stromu chemický postřik

Štítenky na meruňkách

Štítenky mívají tělíčko kryté voskovitým štítem, který s ním není pevně spojen a lze jej snadno odstranit. Štítek mívá okrovou, krémovou nebo hnědou barvu.Škůdci jsou na povrchu jakoby nalepení, nijak zvlášť se nepohybují a pod štítkem se poměrně rychle rozmnožují.

Štítenky se přisají na listy meruněk, kde způsobují velké skvrny, dle míry vysávání buněčné šťávy. Listy meruněk zežloutnou, kroutí se a opadávají. Následkem toho meruňka přestává růst, větvičky a stonky se lámou, rostlina usychá a hyne.

Štítenky jsou nebezpečné převážně z toho důvodu, že larvy štítenek se velmi rychle rozlezou po celé rostlině a vysají ji. Štítenku je nutné zlikvidovat v počátečním stadiu.

Pilatky na meruňkách

Poměrně vzácným, ale objevujícím se škůdcem meruněk je pilatka švestková. Ta způsobuje opad mladých plodů, později i starších plodů. Na každém plodu najdete jeden až dva tmavé okrouhlé otvůrky, vnitřek plodu je vyplněn drtí a trusem. Plody meruněk mívají vyžrané jádro. Větší spadlé plody je nutné ihned sesbírat a zničit, aby se škůdci nadále nemnožili na Vaší zahradě. 

Meruňky a zdraví 

  • Beta-karoten je v meruňkách obsažen v poměrně vysokém množství, brání poškození organismu agresivními volnými radikály, posiluje rovněž imunitní systém člověka.
  • Konzumace meruňky pomáhá také snižovat hladinu škodlivého cholesterolu.
  • Čerstvé meruňky jsou zdrojem vitaminu C. 
  • Meruňky podporují imunitu člověka
  • Omlazují a zpomalují stárnutí buněk
  • Zlepšují náladu
  • Podporují tvorbu buněk
  • Působí ozdravně na sliznice, kůži, vlasy i nehty
  • Zlepšují krevní obraz
  • Zmírňují projevy a příznaky astmatu
  • Zbavují únavy a nesoustředění
  • Pomohou od suchosti sliznic krku a nosohltanu
  • Zmírňují astmatické příznaky 

Ovoce utržené ze stromu se doporučuje před jídlem omýt horkou i studenou vodou. Meruňky můžete i na pár vteřin ponořit do horké vody, tak ale ztratí velkou část vitamínu C a kyselinu listovou. Přílišná konzumace meruněk není vhodná pro těhotné ženy, obsahují totiž hodně mědi. Také osoby se sklony k průjmům by měly meruňky pojídat jen v omezenějším množství. Při větším požití mohou meruňky tuto dispozici podpořit a způsobit i malátnost

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 1368x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.