Vřídelní kolonáda Karlovy Vary – moderní srdce lázeňského města

img

Moderní železobetonová Vřídelní kolonáda, kterou známe například z filmu Vrchní, prchni, patří k největším a nejzajímavějším v celém městě Karlovy Vary. Je totiž jakýmsi srdcem lázeňského města, které ukrývá turisticky velmi lákavé Vřídlo, řadu pramenů pro pitnou kúru i množství turistických atrakcí a suvenýrů. Cesta k současné podobě Vřídelní kolonády ale nebyla tak snadná. Její historie se totiž začala psát už v 16. století.

Vřídlo a jeho kolonády

Gejzír horké minerální vody, zvaný též jako Vřídlo, krylo od jeho objevení v 16. století již několik staveb. Z počátku ho obklopovaly pouze provizorní přístřešky. Vřídlo totiž často a nečekaně vybuchovalo, jednoduché a nenákladné přístřešky tak v podobných situacích nebylo těžké obnovit. Již v roce 1774 ale město Karlovy Vary v bezprostřední blízkosti Vřídla zbudovalo Vřídelní sál, který umožňoval lázeňským hostům pít léčivou vodu přímo z pramene. Sjednocení se ale prostor kolem Vřídla dočkal až v roce 1826. Tehdy tak dle návrhu Josefa Esche vzniká první empírová Vřídelní kolonáda. Ta byla v letech 1878 – 1879 nahrazena litinou kolonádou v pseudorenesančním stylu, na jejímž návrhu se podíleli oblíbení architekti Fellner a Helmer. V roce 1939 ale byla litinová Vřídelní kolonáda rozebrána a bezmála na 30 let ji nahradila dřevěná provizorní kolonáda.

Ocelová Vřídelní kolonáda Karlovy Vary – moderna v historickém městě

Prosklená železobetonová Vřídelní kolonáda, jak ji známe dnes, vznikla až v roce 1975. Postavena byla ve funkcionalistickém stylu dle projektu architekta Jaroslava Otruby a její moderní vzhled měl kontrastovat s historickým okolím města Karlovy Vary. Ocelová konstrukce kolonády má dvě patra a tvar písmene L, obložena je povětšinou z bulharského mramoru. V přízemí kolonády je prosklená promenádní hala s pramenními vázami, široké schodiště pak umožňuje přístup do patra. Prosklená hala, která kryje tryskající Vřídlo, je pak zavřena kopulí ze skleněných hranolů. Právě tato kopule od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce a ční nad celým lázeňským městem.

Vřídlo pro koupele, pitnou kúru i zvědavé turisty

Jak už napovídá název kolonády, jediný, ale pravděpodobně nejznámější pramen, který zde vyvěrá, je Vřídlo. Tento gejzír produkuje až 2000 litrů minerální vody za minutu a tryská až do výšky 12 metrů. Jako jediný je dnes využíván k léčebným koupelím. Voda z Vřídla se ale používá i při pitné kúře. K pití slouží pět vřídelních váz, které nabízí vodu o teplotě o teplotě 72, 57 a 41 °C. Zájemci si mohou Vřídlo prohlédnout i z podzemí. Zpřístupněná prohlídková trasa ukáže vývěry termominerální vody, vzácné organismy z podzemí, sbírky vřídlovců i proces pokameňování suvenýrů vřídelní vodou.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.