Kotrč kadeřavý /Sparassis crispa/

▪ Kotrč kadeřavý - vzhled

Plodnice měří asi 10–20 cm, nezřídka však až 40 cm v průměru nebo ještě více (taková plodnice je i několik kilogramů těžká), je keříčkovitě uspořádaná, kulovitého či podlouhle oválného tvaru; zdálky připomíná hlávku květáku. Plodnice na bázi vyrůstá z hluboce kořenujícího tlustého třeně.


Kotrč kadeřavý
je houba v mládí světlá a bílá až světle okrová, postupně žloutne až do žlutohnědé barvy, někdy s růžovým či světle rezavým odstínem. Větvičky jsou na okrajích tmavší než bledý vnitřek plodnice, ostří plochých větévek bývá někdy tmavé. Větévky jsou lámavé a křehké až poněkud chrupavčité.

Třeň se přímo u země rozvětvuje na mnoho silnějších větví, které se dále opakovaně větví až na malé ploché větévky na povrchu plodnice, které jsou výrazně zkroucené a zvlněné, na okrajích často drobně zoubkaté nebo až roztřepené.

Dužnina je světlá, silnějších vnitřních větví a je trochu tužší. Má celkem nápadnou oříškovou či kořenitou vůni a chuť.

▪ Kotrč kadeřavý - výskyt

Kotrč kadeřavý lze nalézt od července až do října, nijak hojně. Roste nejčastěji u paty kmene borovice, případně na borovicovém kořenu zanořeném v zemi či vystouplém na povrch, na pařezu či trouchnivém padlém kmeni borovice nebo i na složeném borovém dřevě. Vzácně se vyskytuje i na živém či mrtvém dřevě jiných jehličnatých stromů, například modřínů či smrků. Houba na živém dřevě jehličnanů parazituje a způsobuje jeho „hnilobu“, mrtvé pařezy atd., pak je rozkládá a vyživuje se saprofyticky.

▪ Kotrč kadeřavý - vliv na zdraví

Množství vitamínů se v různých houbách liší. Všechny obsahují karoten, - provitamín A, vitamín B1 a B2, také menší množství vitamínu E, D, K, PP. Obsahují také důležité minerální látky a stopové prvky: vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, mangan a měď. Houby však obsahují i aminokyseliny, které naše tělo nevyužívá a které mohou u některých jedinců způsobit alergickou reakci.

▪ Kotrč kadeřavý - možnosti využití

Kotrč kadeřavý je jedlá houba považovaná za velice chutnou. Kromě příjemné chuti, je jeho výhodou snadná zapamatovatelnost druhu a praktická nemožnost záměny za jedovatou houbu a také zpravidla značná velikost. Rozhodně je však radno vystříhat se sběru starších plodnic. Houbu je nutné důkladně očistit, nejlépe vymýt ve vodě, neboť mezi jednotlivými větévkami obvykle ulpívá jehličí a hlína a může mezi ně zalézat hmyz. Z kotrče bývá připravována nepravá dršťková polévka, guláš, hodí se k nakládání do octa i k mnohému jinému využití.

▪ Kotrč kadeřavý - recept

Drštková polévka z Kotrče kadeřavého

400 g hub
2 lžíce oleje nebo sádla
1 cibule
2 lžičky mleté sladké papriky
špetka pálivé papriky
1, 25 l vody
1–2 lžíce hladké mouky
2–3 stroužky česneku
majoránka
mletý pepř
drcený kmín
sůl

Kotrč kadeřavý dobře očistíme, propláchneme pod tekoucí vodou a nakrájíme na větší nudličky. Na tuku zpěníme drobně pokrájenou cibuli, zasypeme mletou paprikou a přidáme houby. Podlijeme vodou a podusíme doměkka (asi 30 minut). Zahustíme moukou rozmíchanou v malém množství vody a dochutíme rozetřeným česnekem a kořením. Podle chuti dosolíme.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 5382x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.