Kontaktní rodičovství může předejít mnohým konfliktům v budoucím rodinném životě

Fotolia_2401212_XSKontaktní rodičovství je způsobem přístupu a výchovy dětí, který si za dlouhodobý cíl klade vychovat z dětí dospělé jedince s rozvinutou empatickou stránkou osobnosti a se schopností vnímat život v jeho souvislostech a spojitostech. Už naši dávní předkové takovýto způsob výchovy svých dětí uplatňovali a tradiční národy nezasažené naší západní civilizací a jejími hodnotami a tempem, jej často také v souladu se svojí přirozeností užívají.

Kontaktní rodičovství vyzývá rodiče k jednání s jejich dětmi s respektem a laskavostí. V podstatě je nabádá k tomu, aby se chovali ke svým dětem takovým způsobem, kterým chceme, aby se druzí chovali k nám samotným. V mnoha ohledech se navrací k intuitivnímu chování našich předků a v mnoha směrech tedy k tradičnímu přístupu k rodičovské roli.

Pojem „Attachment parenting – Kontaktní rodičovství" zavedl pediatr William Sears. V praxi jde o propojování teorie vazby a poznatků z vývojové psychologie. Jedná se o návrat k intuitivnímu chování a respektující a láskyplné výchově potomků. Naplňují se tak nejen fyzické potřeby dítěte, ale i jeho potřeby emocionální, a to díky pevnému kontaktu s matkou.

Principy kontaktního rodičovství

Principy kontaktního rodičovství ujasňují normální vývoj dítěte a vedou k rozpoznání jeho potřeb. Je vhodné a důležité, vybrat si z těchto principů to, co člověku nejvíce vyhovuje a s čím je schopen se nejlépe ztotožnit. Nejdůležitější součástí těchto principů je zřejmě celkový respekt a důstojnost, se kterou ke svému dítěti přistupujete.

1. Příprava na těhotenství, porod a rodičovství

Příprava na těhotenství a porod by měla být vědomá. Celkovou přípravu na těhotenství zahajte před samotným plánovaným početím, patří mezi ně celková detoxikace organismu, vyšší příjem kyseliny listové, změna jídelníčku a podobně. V průběhu těhotenství si zjistěte, jaké jsou možnosti ve zdravotních a porodních zařízení a informujte se o rutinní péči o novorozence. Hodiny a dny po narození dítěte jsou velice citlivým obdobím. Trávení společného času po porodu a v následném období podporuje sžití přirozeného kontaktního chování kojence a intuitivních vzorců chování matky. Pro úspěšné vytvoření vazby mezi matkou a dítětem je nejdůležitější kontakt právě v prvních 6 týdnech po narození.

těhotenství 2

2. Krmení dítěte s láskou a respektem

Mateřské hormony podporují intuitivní chování matky a umožňují jí napojit se tak více na své dítě a rozpoznat a vycítit jeho potřeby. Prvním krokem k budování láskyplného a otevřeného vztahu je reagování na potřeby miminka během kojení.

3. Vnímání s respektem, vnímavé reakce vůči dítěti, citlivé reagování, důvěra v pláč dítěte

Miminka a malé děti pláčem komunikují. Jedná se o velice cenný signál, který zajišťuje přežití tohoto malého lidského tvora. Pláč není způsobem manipulace s rodičem, a čím citlivěji na pláč svého dítěte budete reagovat, tím více se naučí Vám důvěřovat a také nebude tápat ve svých schopnostech komunikace s okolím. Není možné předpokládat, že by se miminko samo zvládlo uklidnit. Ale empatičtí, milující a citliví rodiče dokážou své dítě naučit emoce zvládat.

4. Nošení dětí a další fyzický kontakt

Dotekem a kontaktem při kojení, koupelích nebo masáži se naplňuje potřeba miminka po fyzickém kontaktu, který jej naplňuje uspokojením, bezpečím a je také jeho stimulací. Děti, které bývají nošené v šátku, obvykle také méně naříkají a pláčou, jsou více ve stavu tiché bdělosti, což je také stav, ve kterém se nejvíce naučí o svém okolí a prostředí. Rodič nosící své miminko se také stává vůči svému potomkovi citlivějším. Blízkost Vašeho dítěte Vám také umožňuje ho lépe poznat. Z náruče dospělého se dítě také hodně učí o prostředí, ve kterém žije. U starších dětí naplňuje potřebu po fyzickém kontaktu objímání, mazlení, škrábání zad, masáže nebo fyzické hry.

5. Společné spaní

Malé děti i miminka mají potřebu spánku v noci i přes den. V průběhu celého dne se u nich také mohou dostavovat pocity hladu, osamocení, strachu, pocity horka nebo zimy a podobně. Děti v tomto ohledu spoléhají na své rodiče, na to, že je ukonejší a pomohou jim usměrnit jejich mnohdy intenzivní pocity. Většina dětí nejlépe spí v blízkosti svých rodičů. Společné spaní zmírňuje separační úzkost, noční děsy a obdobné spánkové potíže a pomáhá dětem pochopit, že spánek je příjemný a bezpečný stav. Navíc některé techniky učení spaní samostatně mohou mít neblahé důsledky pro další psychický i fyzický vývoj dítěte. Pro matku je navíc i pohodlnější, když má své dítě v blízkosti například pro noční kojení.

6. Pozitivní disciplína a hranice chování

Disciplína, která je empatická, respektující a milující, posiluje vazbu mezi rodičem a dítětem a pomáhá rozvíjet sebevědomí dítěte a také jeho soucit s ostatními. Je vhodné komunikovat tak, aby byla zachovávána důstojnost jak rodiče, tak i dítěte. Pamatujte, že kontaktní rodičovství není výchovou bez hranic. Děti potřebují hranice, protože se v nich cítí bezpečně. Je to prostor, který znají a ve kterém se mohou svobodně pohybovat. Je lepší, když jsou tyto hranice pružné, spíše než přespříliš pevné až zkostnatělé. Dejte svému dítěti důvěru, že některé věci už zvládne samo, ale zároveň jej nenechejte překračovat hranice způsobem, který by byl ubližující pro ostatní. Respektující a láskyplná výchova je o vzájemném respektu.

7.  Vyrovnaný osobní i rodinný život

Děti jsou zrcadlením nás samotných, a tak když je spokojený rodič, je spokojené i dítě. Naše problémy, nevyrovnanost či neshody v partnerství...to vše naše děti vnímají a dávají také zpětně najevo. Dopřejte si čas pro duševní hygienu, čas sami pro sebe. Obzvláště ženy mívají potíže říci si druhým o pomoc, ale péčí sama o sebe jste pak i lépe připravena pečovat o svoje okolí. Dopřejte si čas určený jen Vám samotným, pro péči o zevnějšek i péči pro nitro, zdravý pohyb i pohodu. Když se sama cítíte vyrovnaně, pak je jednodušší být emocionálně vnímavější ke svému okolí i dítěti. Dávejte si realistické cíle, nebojte se říci ne a upřednostňujte osoby před věcmi. Buďte kreativní a své rodičovství si užívejte, udělejte si však čas i sama pro sebe.

Cíl kontaktního rodičovství

Cílem kontaktního rodičovství je podporovat takové chování rodičů a přístup k výchově jejich dítěte, které tvoří zdravé a silné emocionální vazby v rodině mezi jejími členy. Potřeby důvěry a empatie dítěte jsou tak naplňovány a tvoří základ pro vznik dalších budoucích zdravých vztahů. Neexistuje jen jeden správný přístup k výchově dítěte. Když tedy poslechnete svoji intuici, svůj vnitřní hlas a poslechnete své srdce plus zapojíte i zdravý úsudek, pak budete jistě podporovat nejen principy kontaktního rodičovství, ale budete i přispívat k šíření klidné a vyrovnané pohodové domácí atmosféry.

Při uplatňování principů kontaktního rodičovství je třeba mít na paměti, že se mnohdy neubráníme tomu, že naše okolí ve snaze přispět i svojí troškou bude postupy výchovy považovat za podivné či nerozumné a bude mít potřebu je komentovat. Když máte dítě, stáváte se zkrátka terčem, i když třeba dobře míněných, ale separačních rad. Nerespektující výchova vedená do extrému (Nech ji vyřvat, Udělej mu pořádný režim, Nechovej ho, bude rozmazlený,...) mívá za následek ztrátu důvěry dítěte v dospělého i ve vlastní schopnost vysílat signály. Mezi dítětem a rodičem se vytváří propast, což je přesný opak kontaktního rodičovství. Kontaktní rodičovství naopak buduje pouto mezi dospělým a potomkem a buduje jakýsi šestý smysl.

Fotolia_7044612_XS

Kontaktní otcovství

Kontaktní rodičovství samozřejmě není jen o komunikaci a poutu mezi matkou i dítětem. Partner, otec dítěte, má ve výchově a budování vzájemných vztahů samozřejmě své místo. Je především na ženě, aby otci dala dostatečný prostor a důvěru. Až na výjimky tráví otcové s dítětem většinou méně času, a tak potřebují i více prostoru k tomu, se některé věci mohli naučit, ať už jde o přebalování dítěte, jeho utišení nebo i další péči. Když mezi dítětem a otcem vznikne vazba, pak si ji otec začne užívat. Když je i otec zapojen do výchovy, je to ku prospěchu všech zúčastněných. Přítomnost otce samozřejmě pomáhá matce v náročných situacích, pokud je tedy schopný se o dítě na určitý čas postarat, matce tím velmi ulehčí, protože té tak vznikne prostor k odpočinku a načerpání nových sil. Dělení se o péči o miminko napomáhá i svazku mezi partnery.

Tipy pro kontaktní otcovství

  1. Začněte již v těhotenství: hlaďte bříško, komunikujte s miminkem, choďte na prohlídky společně s partnerkou
  2. Navažte vazbu s novorozencem: otcové účastnící se porodu mají pocit důležitější role v životě svého dítěte, celkově se později také na péči o dítě více podílejí, otec může být stejně kompetentním, citlivým a milujícím rodičem jako matka
  3. Dotek je způsobem, jak poznat více své dítě. Nebojte se jej nosit v rukách, nebo v šátku, položte si jej na hrudník
  4. Nošení dítěte v šátku: partnerka si odpočine od nošení a Vaše vazba s dítětem se tím prohloubí, naučíte se také více reagovat na jeho podněty
  5. Podporujte svoji partnerku v jejím mateřství a snažte se ji chránit před vnějšími vlivy, které na ni v tomto období mohou působit negativně a mohou ji rozhodit
  6. Poznejte své dítě a dejte mu takovou disciplínu, jakou potřebuje. Pro úspěšné otcovství musíte znát své dítě a citlivě reagovat na jeho podněty. To později usnadní jeho výchovu a je možné, že se díky tomu podaří předejít i mnohým konfliktům v dalším čase soužití.

Bonding

Porodní a poporodní hormonální změny a fyzický kontakt mezi rodičem a dítětem, to vše silně podporuje vznik vazby mezi rodičem a dítětem. Bonding slouží k vytvoření raného kontaktního spojení rodičů a miminka, a to během prvních hodin a dnů po porodu. Do značné míry to ovlivní také to, jakým způsobem se matka o dítě v budoucnu bude starat.

Bondingu napomáhá položení novorozence na nahou kůži matky tak, že dítě je položeno na jejím břichu a hlavičku má položenou na jejích prsou. Takovýto kontakt novorozence uklidňuje a umožňuje poznat matku všemi smysly. V prvních minutách po porodu se miminko nachází ve stavu poklidné bdělosti, kdy nepláče a upřeně pozoruje matku, hledí jí do očí, tulí se k jejím prsům a směřuje k samopřisátí. Než k tomu však dojde, může někdy trvat i třicet minut až hodinu. Poté miminko usíná. Je vhodné ponechat matce a miminku po porodu soukromí a odložit rutinní procedury jako měření, vážení a očištění dítěte na dobu pozdější. Dalším důležitým prvkem je dotýkání se miminka, hlazení je nejen příjemné, ale i stimuluje novorozence k pravidelnému dýchání. Během první hodiny po porodu má novorozenec oči široce otevřené (pokud v místnosti nesvítí ostré světlo) a vidí právě na vzdálenost od matčiny bradavky k jejím očím. Je rovněž důležité mluvení na miminko. Dítě už umí rozpoznat hlasy svých rodičů a pomáhá mu to cítit se bezpečně a doma. Doporučit lze i full rooming. To znamená, že dítě není od matky ani po porodu separováno a spí společně s matkou.

Výhody bondingu a full roomingu

  • Na potřeby dítěte je reagováno rychleji, a je tedy méně plačtivé.
  • Naučí se rozlišovat den a noc, a protože je matka nablízku, naučí se lépe spát v průběhu noci.
  • Matka má méně potíží s kojením svého potomka, protože může kojit kdykoliv v průběhu dne.
  • Dítě je spokojenější a i matka je tudíž klidnější a lépe si odpočine.
  • S nižší pravděpodobností se dostaví poporodní deprese u matky, neboť má větší důvěru ve své schopnosti se o dítě postarat, lépe celkově zvládá stresové situace.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 1769x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.