alpské lyžování

Alpské lyžování nabízí dramatické závody, v nichž o vítězi rozhodují setiny vteřiny

Sjezdové lyžování patří neoddiskutovatelně mezi nejoblíbenější zimní sporty. Pokud jsou příznivé sněhové podmínky, tak jsou tuzemské i zahraniční sjezdovky doslova zaplněny lidmi, kteří se řítí ze svahu dolů a přitom dělají rychlé zatáčky. Pojem sjezdové lyžování se často zaměňuje s pojmem alpské lyžování, které je ovšem odvětvím závodního lyžování a má pět disciplín. A právě na alpské lyžování se zaměříme v tomto článku.

Sjezdové lyžování vs. alpské lyžování

Jen si to představte. Stojíte na vrcholu sjezdovky, sníh se díky slunečním paprskům blýská jako křišťál a svěží vítr vám cuchá vlasy. Samou nedočkavostí se silně odpíchnete hůlkami a zdolávání sjezdovky může začít. Postupně nabíráte na rychlosti, kterou tak budete korigovat elegantními kristiánkami. Jízdu si užíváte, protože narozdíl od závodníků je vám jedno, za jak dlouho svah sjedete. A po ladné jízdě efektně zabrzdíte u spodní stanice lanovky a necháte sníh odlétnout od vašich lyží několik metrů daleko.

Pokud jste propadli sjezdovému lyžování, tak tato představa se možná rovná vašemu ideálnímu zimnímu dni. A pokud máte sjezdovky opravdu rádi, tak si možná po celodenním ježdění na svahu zapnete doma televizi a budete se koukat na závody v alpském lyžování, kde profesionální sportovci musí zdolávat daleko strmější a náročnější sjezdovky.

Sjezdové lyžování, to je atraktivní kombinace rychlosti a techniky

Alpské lyžování je velmi populárním sportem a na velkých akcích typu olympijských her patří vždy k těm nejsledovanějším. Alpské lyžování je totiž dynamický sport, ve kterém se snoubí rychlost a technika a obtížné tratě nutí jet závodníky až na hranici rizika. Navíc je alpské lyžování velmi napínavé, jelikož v průběhu jízdy diváci vidí srovnání mezičasů a o vítězi mnohdy rozhodují desetiny a setiny vteřiny.

Alpské lyžování se dělí na pět disciplín – sjezd, slalom, obří slalom, superobří slalom (známý také jako super-G) a superkombinace. Sjezd a superobří slalom jsou rychlostní disciplíny, naopak při slalomu a obřím slalomu je zapotřebí větší technika a lyžařské umění. Superkombinace je určena pro univerzální lyžaře, kterým nedělá problém vysoká rychlost, ani náročná technika jízda. Na každé trati je rozmístěno množství branek, které určují směr jízdy, a svah lemují ochranné sítě, které slouží pro bezpečnost závodníků, pokud nekontrolovaně vyjedou z trati.

Výbava na alpské lyžování

Vybavení amatéra, který si jde zalyžovat jen tak pro radost, a závodníka v alpském lyžování se samozřejmě liší. Pokud byste chtěli soutěžit s ostatními závodníky, těžko byste je porazili v tlusté zimní bundě a zateplených kalhotách, protože by vás zpomalovaly. Tudíž si profesionální sportovci oblékají přiléhavé lyžařské kombinézy, aby co nejvíce snížili odpor vzduchu. Na první pohled by se mohlo zdát, že pod tenkou kombinézou musí být zima, ale viděli jste někdy, že by závodníkům v cíli drkotaly zimou zuby?

Základem úspěchu jsou samozřejmě také kvalitní lyže, do kterých závodníci investují několik desítek tisíc korun. Nejsou ale lyže jako lyže – každá disciplína totiž vyžaduje od lyží jiné vlastnosti. Například nejkratší lyže jsou obvykle slalomové, které jsou navíc vykrojené, aby byly lépe ovladatelné a dobře se s nimi zatáčelo. Naopak nejdelší lyže uvidíte při sjezdu, na nichž závodníci nepotřebují příliš zatáčet, ale především jet co nejrychleji.

Do základního vybavení patří také lyžařské hole, které závodníkům pomáhají při přenášení váhy a udržení rovnováhy. Slalomáři používají rovné hole, zatímco sjezdaři mají speciálně zakřivené hole, čímž opět zvyšují svou aerodynamiku. Nezbytným vybavením je také přilba, která chrání závodníky před těžkým úrazem hlavy. Žádný lyžař se také neobejde bez lyžařských bot, brýlí a rukavic.

Otevřené a zavřené branky pro alpské lyžování

Jak už bylo zmíněno, každá trať na alpské lyžování je vyznačena různými brankami. Ty se rozlišují na tzv. otevřené a zavřené. Otevřené branky jsou lehké na projetí a jsou umístěny ve směru jízdy, zato zavřené branky jsou komplikovanější na projetí, jelikož závodník musí zvolit trasu proti svahu.

Nejmenší starosti s brankami mají závodníci ve sjezdu, kde jsou široké otevřené branky stejné barvy a jsou rozmístěné tak, aby neomezovaly závodníkovu rychlost. Kombinace modrých a červených branek je k vidění v super-G a obřím slalomu, kde se nachází oba typy branek. V tomto ohledu je tak nejtěžší slalom, kde jsou nejužší a nejtěžší branky. Slalomové branky také poznáte podle toho, že jsou tvořeny dvěma úzkými pružnými tyčkami.

Sjezd

Nejrychlejší disciplínou alpského lyžování je jednoznačně sjezd. Závodníci totiž trať doslova prolétnou, přičemž dosahují průměrné rychlosti okolo 120 km/h. Na strmých svazích mohou ale sjezdaři dosahovat rychlostí dokonce přes 200 km/h. Ve vysoké rychlosti, kterou navíc umocňují velké skoky, musí sportovec také dávat pozor na to, aby správně projel brankami. Maximální koncentrace na trati je více než důležitá – pád ve vysoké rychlosti je totiž velice nebezpečný.

Sjezd se od ostatních disciplín liší tím, že se jezdí pouze jednokolově, každý závodník tak má na zajetí trati jen jeden pokus. Vítězem závodník, který dosáhl nejrychlejšího času. Tratě na sjezd bývají dlouhé 2,5 – 5 km a závodníkům musí zdolání trati zabrat minimálně jednu minutu.

Superobří slalom (super-G)

Jedná se o nejmladší disciplínu alpského lyžování, jež kombinuje prvky sjezdu a obřího slalomu. Trať tvoří převážně otevřené branky modré a červené barvy, kterých je více než ve sjezdu. Superobří slalom se stejně jako sjezd skládá z jednoho kola, po němž je znám vítěz. Zajímavostí je, že závodníci si předem nesmí projet trať superobřího slalomu, na vlastní kůži si jí tak vyzkouší až při ostré soutěžní jízdě.

Slalom

Rychlé přenášení váhy a skvělá lyžařská technika – to jsou ty nejdůležitější vlastnosti u slalomu. Jedná se totiž o technicky nejnáročnější disciplínu. Slalomový svah není tak prudký jako při sjezdu a závodníci nedosahují takových závratných rychlostí, musí však velmi dobře koordinovat svůj pohyb, aby správně projeli úzkými brankami. Slalom se jezdí na dvě kola během jednoho dne, přičemž po prvním kole se branky přestavují a závodníci tak projíždějí dvě různé tratě. Oba časy se sčítají, vítězem se opět stává závodník s nejrychlejším výsledným časem.

Obří slalom

Další disciplínou, kterou zahrnuje alpské lyžování, je obří slalom. Závodníci jsou většinou zkušení slalomáři, jelikož na trati je postaveno spousta otevřených a zavřených branek a závodníci tak musí hodně zatáčet. Branky jsou sice umístěné ve větší vzdálenosti od sebe než při slalomu, ale méně než při super-G. Trať na obří slalom není příliš strmá, její převýšení je většinou 300 m, což je více jak dvakrát méně než při sjezdu.

Superkombinace

Pokud chtějí lyžaři dokázat svou univerzálnost, tak je tu pro ně disciplína zvaná superkombinace. Ta se totiž skládá z jednoho kola slalomu a jednoho kola sjezdu nebo super-G. Obě tratě musí závodníci zdolat během jednoho dne, vítězem je závodník s nejnižším součtem obou časů.

Alpské lyžování a jeho historie

Vraťme se ovšem nyní v čase a pojďme prozkoumat historii tohoto oblíbeného zimního sportu. Říká se, že nejstarší lyže na světě vznikly před 4,5 tisíci lety. Ve Švédsku byly totiž objeveny jejich dřevěné úlomky, samotný vynález lyží je přisuzován předchůdcům dnešních Laponců. Lyžování ovšem dlouho sloužilo jen k dopravě či střežení hranic a lyže vlastnilo jen pár vyvolených.

To se však změnilo v 19. století, kdy se ve Skandinávii začalo rozvíjet alpské lyžování. První lyžařské závody se konaly v roce 1843 v norském Tromsø. Počátky lyžování jsou spojovány s obyvateli norského údolí Telemark, podle nichž se jmenovalo vázání, které však mělo volnou patu. Lyžařští nadšenci však museli techniku pilovat mnoho let – sjezd a slalom totiž byly oficiálně uznány jako zimní sporty až v roce 1930. Na program zimních olympijských her se alpské lyžování (konkrétně sjezd a slalom) dostalo v roce 1936, kdy zlato v mužském i ženském závodě získali domácí němečtí lyžaři.

V roce 1950 byl olympijský program rozšířen o obří slalom, nejmladší disciplína super-G se na hry dostala poprvé v roce 1982. Světový pohár v alpském lyžování, který spadá pod patronaci Mezinárodní lyžařské federace, vznikl v roce 1966 a od té závodníci každoročně soutěží o prestižní křišťálové glóby.

Slavná jména alpského lyžování

Do dějin alpského lyžování se zapsalo hodně úspěšných sportovců, někteří však ve svých dobách naprosto dominovali. Na začátku 80. let minulého století slalomové závody často vyhrával čtyřnásobný mistr světa Ingemar Stenmark, kterého na konci 80. let vystřídal na výsluní italský slalomář Alberto Tomba. Na přelomu milénia veškerou pozornost poutal Hermann Maier, v posledních letech alpskému lyžování kraluje rakouský slalomář Marcel Hirscher, který zatím získal pět medailí z mistrovství světa, a navíc čtyřikrát ovládl celkové hodnocení Světového poháru.

Mezi ženami je naopak legendou chorvatská lyžařka Janica Kosteličová, jež proslula svou univerzálností. Je totiž mistryní světa ve slalomu i ve sjezdu a na olympijských hrách získala celkem šest cenných kovů, z nichž čtyři byly zlaté. Nejvyšší počet výher v závodech Světového poháru má ovšem na svém kontě americká sjezdařka Lindsey Vonnová, která v letech 2008-2012 čtyřikrát ovládla celkové hodnocení Světového poháru.

Češi a alpské lyžování

Na mistrovstvích světa i olympijských hrách má většinou své želízko v ohni i Česká republika. V poslední době byla z českých lyžařů a lyžařek nejúspěšnější Šárka Strachová. Ta se stala v roce 2007 mistryní světa ve slalomu a o tři roky později si vyjela olympijský bronz na hrách ve Vancouveru, čímž dorovnala dosud největší úspěch českého lyžování. O ten se v Sarajevu 1984 postarala Olga Charvátová-Křížová.

V mužských disciplínách ovšem české alpské lyžování na výrazný úspěch stále čeká. Nejblíže olympijské medaili byl Ondřej Bank na hrách v Soči 2014, který skončil na pátém místě. Kromě toho Bankovými nejlepšími výsledky dvě třetí místa ze závodů Světového poháru.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 122x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.

Domácí cvičení

Výpočet tepové frekvence vám usnadní…

Tepová frekvence udává počet tepů, které srdce vykoná za 1 minutu.…
další témata >

Běhání

Běhání a jogging – trend, který vede…

Běh se stal opravdovým fenoménem dnešní doby. Běžecké boty obouvají i…
další témata >