Drogy a jejich účinky na organismus

Fotolia_40221099_XSDroga. Nenáviděné i milované slovo. Prokleté i ctěné. Umí pomáhat, ale také ničit. Původ slova je v nizozemském droog neboli „suchý“. Později začal být tento výraz používán pro psychoaktivní látky. V přeneseném smyslu se slovem droga označují také pro jedince velmi oblíbené situace či přímo závislosti, jako třeba pohlavní styk nebo hazardní hry.

Podobně jako i v jiných jazycích má slovo droga v češtině několik významů. Ten prvotní interpretuje drogu jako léčivo. Její využití se tak zaměřuje na pomoc při zdravotních problémech a nedostatcích. Řadíme sem sušené či jinak zpracované a následně konzervované rostliny, části živočichů či produkty jejich metabolismu. Od rostlinných drog s účinky na psychiku zřejmě vedl posun významu slova droga k dnešnímu hlavnímu pojetí ve smyslu návykové látky (psychoaktivní látky). A těm se v tomto článku budeme věnovat především. Jsou to chemické látky primárně působící na nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Většinou bývají tyto látky nelegální či státem omezované. Drogy jsou užívány z mnoha rozdílných důvodů a jsou přítomné ve všech společenských vrstvách. Způsoby užití jsou různé a díky nim dělíme drogy na několik podskupin:

ANESTETIKA

Jsou látky, které způsobují částečné nebo úplně znecitlivění organismu. Mnoho anestetik způsobí dokonce úplné bezvědomí a umožňují tak provést lékařský zákrok bez fyzické bolesti či emocionálního traumatu. Patří mezi ně například éter, ketamin a některé barbituráty.

ANALGETIKA

Analgetika jsou látky z rozsáhlé skupiny léčiv používané k úlevě od bolesti nebo také k dosažení analgesie (tj. stav bez bolesti). Patří mezi ně opioidy, jako morfin a kodein a nesteroidní antiflogistika, jako aspirin a ibuprofen.

244140895_fa39972a58_z

PSYCHIATRICKÁ LÉČIVA

Psychiatrická léčiva mají za cíl tlumení mentálních a citových poruch. Celkem je můžeme rozdělit na šest hlavních skupin.

  • Antidepresiva se využívají na poruchy jako klinická deprese či dystymie. Patří mezi ně například fluoxetin (Prozac).
  • Stimulanty užívané na hyperaktivitu či narkolepsii. Patří mezi ně například pervitin, kokain, kofein či nikotin.
  • Antipsychotika užívaná na psychózy, schizofrenii a mánie.
  • Stabilizátory nálady užívané na bipolární a schizoafektivní poruchy. Patří mezi ně například lithium.
  • Anxiolitika užívaná na úzkostné poruchy.
  • Depresanty užívané jako hypnotika, sedativa a anestetika.

Rekreační užívání drog aneb Já nejsem závislý, ale chci se bavit!

Podle průzkumů z řady zemí Evropské unie je rekreační užívání drog zpravidla součástí novodobého, tzv. konzumního životního stylu a bývá většinou omezeno na určité období v životě mladých lidí, do doby, než přijdou rodinné a pracovní povinnosti. Zároveň však existují „skalní“ – tj. velmi silní rekreační uživatelé. Jsou to ti, kteří si užívají života tzv. „na doraz“.

Díky užívání stimulujících drog, po kterých jsou lidé dlouho čilí, došlo k velkému rozmachu zábavy v prostředí nočních zábavních podniků. Rozhodujícím faktorem je snadná dostupnost drog v tomto prostředí. Vztah mezi nočním životem, hudbou a rekreačním užíváním drog není ničím novým. Avantgardní jazzoví hudebníci užívali rekreačně marihuanu a kokain již ve třicátých letech minulého století. Rocková scéna šedesátých a punková scéna let sedmdesátých rozšířila seznam užívaných drog o amfetaminy, halucinogeny a řadu léků s psychotropními účinky. V osmdesátých letech se v některých částech Evropy objevilo MDMA čili „extáze“, která se začala užívat v prostředí tzv. elektronické taneční scény. O deset let později se extáze a taneční hudba rozšířily po celém světě. Není proto divu, že užívání syntetických drog vyvolalo vlnu mezinárodního zájmu o hledání odpovědných opatření.

Měkké nebo tvrdé drogy?

Psychoaktivní drogy bývají někdy dělené na tzv. měkké a tvrdé drogy. Toto rozdělení má vyjadřovat míru nebezpečnosti těchto látek pro jejich uživatele. Někdy se mluví o drogách s rizikem, které je akceptovatelné a o drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy nepřijatelné.

Do kategorie měkkých drog bývá řazena především marihuana, hašiš, kofein a thein. Někdy k nim bývají řazeny i psychedelické látky jako LSD či peyotl, především však psilocybinové houby. Na hranici stojí MDMA (extáze), někdy označována měkkou drogou. Toxicita i návykovost alkoholu (a tím i společenská nebezpečnost) je vyšší než toxicita a návykovost MDMA.

Alkohol je lékaři považován za tvrdou drogu, pochybnosti o jeho zařazení vyvolává jen jeho legalita ve většině států. Alkohol vyvolává fyzickou závislost, má smrtelný abstinenční syndrom a přímo poškozuje buňky. Mezi tvrdé drogy patří také pervitin, kokain, toluen a opioidy.

DĚLENÍ DROG PODLE ÚČINKU

Další dělení, které se používá nejčastěji, je dělení podle účinků drogy. Rozdělení drog podle účinku bere v úvahu převládající efekt látky na psychiku zdravých lidí. To znamená, že pokud je nějaká látka zahrnuta mezi halucinogeny, neznamená to, že nemá např. i efekt stimulační.

Cannabinoidy

marihuanaCannabinoidy patří mezi látky s halucinogenním účinkem a jsou obsaženy v rostlině Cannabis (konopí). Konopí obsahuje mnoho účinných látek, z našeho hlediska je nejzajímavější delta-9-tetrahydrokanabinol (THC), který je nositelem halucinogenních účinků. Mezi cannabinoidy patří marihuana a hašiš.

  • Hašiš je ve skutečnosti samotná pryskyřice získaná z konopí, obsah účinných látek je až 40%.
  • Marihuana je směs listů, větviček, semen, květů a palic konopí. Marihuana a hašiš se řadí mezi lehké drogy a mnoho lidí si myslí, že užívání těchto drog je bezpečné. Tento názor však není zcela pravdivý. Vážnější komplikace jsou sice spíše vzácné, avšak dlouhodobé užívání vede k poměrně typickým poruchám paměti, koncentrace, učení a ztrátě motivace. U mužů dlouhodobé kouření marihuany zhoršuje potenci. A stejně tak je chybný názor, že tyto drogy nemohou být návykové, neboť výzkumy prokázaly, že způsobují jak psychickou, tak i fyzickou závislost.

Halucinogeny (psychedelika)

Halucinogeny mají velký vliv na vědomí člověka a způsobují psychické změny, které mohou vést až do stádia toxické psychózy. Do této skupiny drog patří velké množství látek, které jsou často používány i v lékařství, nejznámější je však LSD a extáze. V českém prostředí je to pak zejména psylocibin.

  • LSD se objevuje téměř výhradně ve formě tzv. tripů či krystalů. Jeho užívání je velice nebezpečné zejména proto, že jeho účinek je velice nevypočitatelný a v některých případech mohou již po prvním užití nastat velké problémy v podobě halucinací a panických reakcí, které mohou trvat po dobu až několika dní.
  • Psilocybin je psychicky velmi aktivní látkou a je obsažen v houbách lysohlávkách. Tato droga patří v České republice k nejrozšířenějším halucinogenním drogám.
  • Extáze patří chemicky mezi fenyletylaminy a svými účinky se řadí na pomezí halucinogenních a stimulačních drog.  Po požití drogy se u jedince většinou projevují pocity klidu a pohody, mizí stres a zlepší se nálada, objevují se pocity empatie a potřeby někoho se dotýkat. Velmi nebezpečné jsou však nežádoucí účinky spojené s užíváním této drogy, mezi které patří absence pocitu žízně, čímž může dojít k přehřátí organismu, dalším nebezpečným účinkem je poškození nervových buněk.

Opiáty

Název této skupiny je odvozen z názvu opium, což je látka obsažená v nezralých makovicích. Opiáty jsou látky, které mají chemickou strukturu podobnou morfinu, což je také účinná látka většiny opiátů. Opiáty jsou pro svoje účinky používány také v lékařství (narkotika). Spolu s těkavými látkami jsou opiáty považovány za nejnebezpečnější psychotropní látky, neboť jejich závislostní potenciál je opravdu velice vysoký. Mezi hlavní opiáty patří opium, heroin, morfium, oxikodon a subutex.

2834998178_d62e09e17d_z1

Psychofarmaka (trankvilizéry)

Jsou to původně léky na léčení psychotických stavů – zbavují nemocné strachu a halucinací, uvolňují, zklidňují a zmírňují agresivitu pacientů. V současné době jsou však často zneužívány. Mají řadu nežádoucích účinků – mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě, poruchy oběhového systému, paměti, zhoršení sexuálních funkcí. Jsou nebezpečné, mohou vytvořit i těžkou psychickou a fyzickou závislost s abstinenčními syndromy včetně epileptických paroxysmů. Mezi nejčastěji zneužívaná psychofarmaka patří barbituráty, benzodiazepiny a rohypnol.

Stimulační drogy

Jakožto stimulační drogy se označují budivé látky nebo také psychomotorické stimulanty, jejichž chemické složení je velmi různorodé. Stimulační drogy vyvolávají tělesné a duševní povzbuzení, které může být v podobě lehkého pocitu svěžesti nebo také až nekontrolovaného vzrušení.

Nejvýznamnějšími zástupci ze skupiny nelegálních drog jsou pervitin, kokain a amfetaminy, mezi legální stimulanty patří látky s mírnějším efektem – káva a čaj. Stimulační drogy sice nevyvolávají fyzickou závislost, avšak způsobují velmi silnou psychickou závislost. Užíváním stimulantů se zvyšuje riziko vzniku srdečních a mozkových příhod.

Těkavé látky

Těkavé látky jsou zřejmě nejnebezpečnější skupina látek, dokonce nebezpečnější než drogy jako kokain, pervitin nebo heroin. Vyznačují se silným narkotickým (tlumivým) účinkem a snadno dochází k předávkování s následkem smrti. Jejich užíváním vznikají těžká a nevratná poškození mozku, jater, ledvin a kostní dřeně. Jedná se o uhlovodíky a nejčastějším zástupcem je toluen.

Výše uvedené informace nás uvedly do poměrně jednoduchého systému dělení návykových látek. Téma drog je však neskutečně široké a téměř nevyčerpatelné. Jak drogy ovlivňují naše životy a společnost? Jak rozpoznáme přítomnost určitých drog v naší blízkosti? A co můžeme udělat? O tom se dočtete již brzy v dalším pokračování.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 10987x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.