Hlavička

Na hrad Špilberk za historií, uměním i odpočinkem

10. 6. 2016

Stojí na kopci v centru Brna už více než sedm století a jen málokdo si bez něj dokáže brněnské panorama představit. Řeč je samozřejmě o hradu Špilberk, dominantě moravské metropole. Špilberk býval sídlem moravských markrabat, nedobytnou pevností i obávaným vězením. Dnes už v něm sice sídlí především kultura, atmosféru dávných časů ale můžete nasát při pohledu na mohutné hradby, mosty a vodní příkopy, do kůže vězně se snadno vžijete v temných kasematách pod hradem. Ke Špilberku navíc patří rozsáhlý park jako stvořený pro milovníky procházek nebo třeba pikniků. 

Vznik hradu Špilberk

Byla to pro Brno významná chvíle když českému králi a moravskému markraběti Přemyslu Otakaru II. začalo v polovině 13. století vadit, že moravští vládci nemají důstojné sídlo. Právě touha upevnit panovnickou moc a mít jako moravský markrabě kde pohodlně složit hlavu totiž Přemysla Otakara vedla ke stavbě mohutného hradu na skalnatém vrchu nad Brnem. Kopci se začalo říkat Špilberk podle německého Spigelberg, tedy Zrcadlová hora, a Špilberkem se zanedlouho stal i samotný hrad. 

Po Přemyslovi na Špilberku sídlila moravská markrabata Jan Jindřich a Jošt Moravský, pobývala na něm první manželka Karla IV. Blanka z Valois a po zvolení Jošta císařem se Špilberk na chvíli stal dokonce sídlem vládce celé Římsko-německé říše. Pak ale přišla staletí úpadku. Hrad Špilberk chátral, jeho majitelé ho zastavovali a nestarali se o něj. Důležitost Špilberku se ale znovu ukázala, když v roce 1645 napadli Brno Švédové a Špilberk s narychlo opraveným opevněním odolal pod vedením velitele Raduita de Souches tříměsíčnímu obléhání a obrovské převaze. Není tedy divu, že se hrad stal po konci třicetileté války největší a nejdůležitější barokní pevností na Moravě. 

Kasematy na Špilberku – hrozivý trest pro loupežníky i spisovatele

Temné, zatuchlé cely v systému dlouhých chodeb, těžká práce a pro některé okovy a skoro žádné jídlo. Ne nadarmo měly kdysi špilberské kasematy pověst nejtvrdšího vězení Rakouska-Uherska a říkalo se jim Žalář národů. Za dobu, kdy bylo vězení hradu Špilberk využíváno, prošli jeho kobkami lidé různých stavů, odsouzení za nejrůznější prohřešky. 

Slavní vězni Špilberku

V 17. století na Špilberku věznili moravské představitele Českého stavovského povstání, ke konci stejného století si v tamních kobkách odpykávalo svůj trest několik významných vojenských osobností jako třeba přední rakouští velitelé Bonneval a Wallis. Nejslavnějším vězněm té doby je ale bezpochyby baron František Trenck, neblaze proslulý svým přepadáváním, loupežnými bandami, vraždou a vůbec násilnickým chováním. Pro něj jakožto prominentního vězně byl ale doživotní pobyt ve vězení hradu Špilberk poněkud pohodlnější než pro běžné zločince. Měl dokonce dvě místnosti, chodil na oběd k veliteli místnosti a okovy si nikdy nevyzkoušel. 

Horší podmínky už měli nejtěžší zločinci, pro které byl žalář určen za Josefa II. V 29 nejzapadlejších kobkách sbitých ze silných trámů a prken natrvalo přikovali odsouzené, kteří už se z útrob hradu nikdy nedostali. Jak na lidi působí tísnivá atmosféra tohoto místa si můžete na vlastní kůži vyzkoušet při prohlídce Josefínského traktu kasemat hradu Špilberk. Trochu méně drsné cely najdete v horním patře, kam vězně zavírali za dob Leopolda II. Jde o takzvaný Leopoldův trakt. 

Silvio Pellico - Mé žaláře

Znalci literatury určitě slyšeli o knize Mé žaláře italského vlastence a básníka Silvia Pellicoa. A kde toto dílo vzniklo? Nikde jinde než na hradě Špilberk. Jako politický vězeň si Pellico v kobkách hradu Špilberk odseděl osm let, o svých zkušenostech napsal a proslavil tak Špilberk po celé Evropě. A během 19. století rozhodně nebyl jediným politickým vězněm. Špilberkem jich v té době prošla celá řada – od francouzských a polských revolucionářů po uherské jakobíny. 

Melodie z Titaniku zní nádvořím Špilberku

Špilberk ale nejsou jen podzemní chodby a kobky, ze kterých člověka mrazí. Na středním špilberském nádvoří stojí za vidění především středověká studna. Postupně byla vyhloubena až pod úroveň Svratky, do bezmála 112 metrů, což z ní dělá jednu z nejhlubších studen v našich zemích. Vodu z ní kdysi čerpali vězňové a ne všichni tuto práci přežili. Historikové muzea hradu Špilberk z archivních pramenů zjistili, že v roce 1833 se do studny zřítil mladý vězeň, zednický učeň Johann Radner odsouzený za krádeže. A smrt ve studně našli i další. Při čištění v roce 1990 našli dělníci téměž u dna kostru urostlého muže se zdravým chrupem, patrně vojáka tamních kasáren. 

Zvonkohra na Špilberku

Jestliže studnu na nádvoří rozhodně nepřehlédnete, pak zvonkohru se zvony zdobené reliéfy sochaře Otmara Olivy rozhodně nepřeslechnete. Každou celou hodinu hraje jednu ze 32 naprogramovaných skladeb. Od klasických kusů jako Óda na radost nebo Malá noční hudba po Elvise Presleyho a písně z filmů. Je to vskutku jedinečný zážitek poslouchat u středověké studny gotické pevnosti Špilberk 15 zvonů a zvonků hrát My heart will go on.

Děla bránící Špilberk

Projít se můžete také po hradbách, kde stojí repliky obraných děl, po mostech vedoucích přes vodní příkopy a stát se tak svědkem systému opevnění, které kdysi tak úspěšně odráželo nepřátele. Vně hradeb Špilberku zase k procházce vybízí příjemný park. Stojí v něm vyhlídkové altány, ze kterých máte Brno jako na dlani, ale také významné památníky a stromy. Co třeba usednout do stínu dvojice Císařských stromů? V parku rostou už od roku 1879, kdy je u příležitosti oslav stříbrné svatby císaře Františka Josefa I. vysadili. 

Na Špilberku se potkáte s Warholem i Shakespearem

Jestliže v Brně hledáte místo, kam se vydat za kulturou, je hrad Špilberk ideální volbou. Roku 1962 byl prohlášen za kulturní památku a usídlilo s v něm Muzeum města Brna. Kromě trvalých expozic Muzea se na hradě pravidelně konají nejrůznější výstavy jako třeba výstava A klobouk dělá dámu nebo výstava slavných prací Andyho Warhola s názvem V hloubi mé zahrady. 

Na své si přijdou i milovníci hudby, ať už klasické nebo současné. Na Špilberku se především v létě odehrávají open-air koncerty a od roku 2000 také Mezinárodní festival Špilberk, na kterém hrají vážnou hudbu vedle zakladatelské Filharmonie Brno umělci z celého světa. 

A od roku 2000 Špilberk hostí také Letní shakespearovské slavnosti. Na hlavním nádvoří můžete každé léto zhlédnout nejedno drama Williama Shakespeara. Hrají v nich nejpřednější čeští herci, kteří v prostorách setmělého hradu vytváří neopakovatelnou atmosféru. V létě 2016 se na Špilberku budou hrát hry Romeo a Julie, Veselé paničky windsorské, Mnoho povyku pro nic, Othello a Večer tříkrálový. 

zdroj úvodního obrázku: ignisbrunensis.cz


Stáhnout v PDF

Přečteno: 270x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.