Hlavička

Národní park Šumava – objevte kouzlo horských lesů, jezer i rašelinišť

18. 1. 2016

Přezdívá se mu Zelené srdce Evropy. A to zejména kvůli krásným lesům s mystickým nádechem, pralesům rostoucím bez zásahu člověka, úchvatným horským rašeliništím a ledovcovým jezerům. Takový je Národní park Šumava, největší ze čtyř českých národních parků. Svou přezdívku si Šumava zasloužila také proto, že se jedná o jeden z největších souvislých lesních komplexů ve střední Evropě. Národní park na pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje funguje od roku 1991 a po celou dobu svého trvání mají jeho správci za cíl chránit, udržovat a rozvíjet přírodní i historické krásy tohoto území.

Při naší jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem se nachází přírodní bohatství, které nám okolní státy mohou závidět – Národní park Šumava. Studené horské bystřiny zde protékají pohádkově krásnými lesy, louky jsou obsypány barevným a voňavým lučním kvítím a všude po okolí je plno ptáků, motýlů a další zvěře. Když budete mít štěstí, uvidíte, jak se ve smíšeném lese potichoučku prochází rys ostrovid, který zde byl úspěšně reintrodukován.

Základní údaje o národním parku

Národní park Šumava má rozlohu 680 km2 a zasahuje do dvou českých krajů. Zalesněné plochy tvoří až 80 procent celého území, naopak zástavba je zde minimální a dosahuje 0,1 procenta. Nejvyšším bodem pohoří Šumava je hora Plechý s nadmořskou výškou 1387 m n. m., naopak nejnižší bod má národní park v údolí Otavy u Rejštejna, a to 570 m n. m. Také zde pramení nejdelší česká řeka Vltava, která se na začátku svého toku skládá z Černého potoka, Teplé Vltavy a Studené Vltavy.

Národní park Šumava a jeho historie

Už na začátku minulého století si lidé uvědomovali, že by bylo třeba chránit šumavskou krajinu a její přírodní bohatství. První návrhy na vyhlášení přírodní parku padly už v roce 1911, tehdy se však ještě za vlády císaře Františka Josefa I. neujaly. Stejným neúspěchem skončila v poválečném období roku 1946 snaha prof. Komárka, který chtěl, aby byla Šumava vyhlášena jako národní park.

Změna k lepšímu nastala až v roce 1963, kdy mimo jiné byly Krkonoše vyhlášeny národním parkem, což z nich dělá nejstarší národní park v České republice. O takovém statutu si Šumava musela ještě po dlouhou dobu nechat zdát, ve zmíněném roce byl však učiněn první krůček k ochraně přírody - bylo totiž vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava, jež byla tehdy největší chráněnou krajinnou oblastí v celém Československu.

Endemické rostliny, rozlehlá rašeliniště či přírodní lesy (tzv. pralesy) se vyššího stupně ochrany dočkaly až s nástupem nového režimu. Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991 a jejím prvním ředitelem se stal Milan Skolek, který byl ovšem zakrátko vystřídán Jiřím Kecem.

Jmenování současného ředitele vyvolalo rozpaky

V současnosti národní park vede Pavel Hubený, který byl do funkce ředitele pověřený v květnu 2014 a nahradil Jiřího Mánku. Právoplatným ředitelem byl však jmenován až o rok později. S jeho jmenováním ale ostře nesouhlasili starostové obcí, jejichž katastr leží na území národního parku. Volbu kritizoval jak starosta Modravy, tak i starosta Kvildy. Vadilo jim například, že si ministr životního prostředí ředitele vybral sám a nevypsal na tuto vysokou funkci výběrové řízení. Na obranu

Hubeného ovšem nutno říct, že Národní park Šumava velmi dobře zná, jelikož 20 let šéfoval Správě CHKO Šumava. Jednou z prvních a klíčových věcí, kterou nový ředitel Hubený udělal, bylo sblížení národního parku se sousedním německým národním parkem Bavorský les a domluva na realizaci společných projektů.

Zóny národního parku

Aby šumavská příroda byla řádně chráněná a její krajina se dokázala správně stabilizovat, je národní park rozdělen na tři zóny. Tou nejpřísněji chráněnou oblastí národního parku, která zahrnuje nejcennější přírodní ekosystémy jako pralesy, rašeliniště či mokřady, se označuje jako I. zóna „přísná přírodní“. Zde se příroda jednoduše řečeno stará sama o sebe bez zásahů člověka.

Zbývají lesní a ostatní ekosystémy spadají do II. zóny, která má přízvisko „řízená přírodní“. V této zóně už správci národního parku zasahují, a to s cílem udržovat přírodní rovnováhu a postupně přibližovat stávající ekosystémy přirozeným společenstvům. III. zóně se říká „okrajová“ a v ní už můžeme najít zástavbu. Tato zóna totiž slouží pro rozvoj turistiky, rekreace, služeb, bydlení i zemědělství. Nad rámec je ještě tzv. ochranné pásmo národního parku, jehož funkci plní CHKO Šumava.

Šumava – ráj pro turisty, cyklisty i rodiny s dětmi

Ptáte se, co je na Šumavě nejzajímavější? To se však nedá určit, pozoruhodných míst a krásných scenérií je tu totiž opravdu hodně. Navíc má každý z nás jiný vkus, a tak někdo nejvíce ocení šumavská rašeliniště, jiný si naopak oblíbí pohled z rozhledny na Poledníku, odkud je za dobré viditelnosti možné spatřit i Alpy.

Přírodní krásu, kterou oplývá současný Národní park Šumava, objevovali lidé už před mnoha a mnoha lety. První výpravy se zde datují do 18. století, kdy si dobrodruhové museli cestu pralesem dokonce prosekávat. Turistickou oblastí se však Šumava stala až v 19. století a její obliba neustále stoupala. V dnešní době je Národní park Šumava vyhledávanou destinací po celý rok. V létě se na Šumavu jezdí především za turistikou a cyklistikou, neboť profil tohoto pohoří není příliš náročný (rozhodně je příjemnější než třeba v Krkonoších). Sněhová pokrývka na půvabu šumavské krajiny rozhodně neubírá, nutno ovšem podotknout, že kvalitní zimní střediska a sjezdovky tu nejsou na té úplně nejlepší úrovni. I tak si ale dobře zalyžujete například v okolí Modravy či Horské Kvildy.

Šumava je také ideální pro rodiny s dětmi, jelikož se zdají uskutečňovat pěkné procházky po slatích či kolem říčky Vydry, v níž se během horkých letních měsíců můžete ochladit a také zde obdivovat erozí vytvořené obří hrnce. Častým cílem turistů jsou také tři ledovcová jezera, z nichž největší je Plešné jezero s plochou 7,48 ha. Největší vodní plochou na Šumavě (a současně i v celé České republice) je ovšem vodní nádrž Lipno, které částečně zasahuje i do národního parku.

Národní park Šumava – co byste zde měli vidět:

  • Tříjezerní slať – leží u obce Modrava a má rozlohu 19 ha
  • tři ledovcová jezera – Plešné, Prášilské a Laka
  • pramen Vltavy
  • Poledník – rozhledna skýtá úžasné výhledy
  • Obří hrad – keltské hradiště
  • Povydří – s populárními obřími hrnci
  • Vodní nádrž Lipno
  • roubené domy v obci Dobrá – jedná se o tzv. volarské alpské domy
  • naučná zážitková stezka s názvem Duch pralesa
  • výběh s bizony v Prášilech

Jakými rostlinami a zvířaty se může chlubit Národní park Šumava?

Jelikož je šumavský národní park rozlehlý a z velké části zalesněný, vyskytuje se v něm mnoho zvířat. Žijí zde různé druhy ptáků, které se běžně vyskytují v severské tajze a středoevropských horách. V horských lesích můžete narazit na tokání tetřeva hlušce, naopak na mokřadech můžete zahlédnout například jeřábka lesního. Mezi ty nejvýznamnější zvířecí druhy, které obývají Národní park Šumava, patří dále rys ostrovid, jelen lesní, vydra říční, datlík tříprstý či kos horský.

V oblasti fauny má národní park dokonce svůj endemit, a to střevlíka šumavského (Oreonebria castanea sumavica), který žije v karech. V dřívějších dobách se Šumava mohla chlubit výskytem medvědů, losů či zubrů, ti všichni však byli v průběhu let bohužel vyhubeni. Například poslední medvěd byl na Šumavě zastřelen roku 1856.

Kromě zmíněných zvířat jsou pro Národní park Šumava charakteristické rostliny, které jsou dobrou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Národní park disponuje čtyřmi endemity, které tvoří oměj šalamounek, zvonečník černý, prstnatec májový rašelinný a hořeček mnohotvarý český. Navíc jsou zde k vidění i glaciální relikty, které připomínají dávnou dobu ledovou. Mezi ně patří například plavuň pučivá, hadí jazyk obecný nebo rojovník bahenní.

Přenocujte v srdci národního parku

Karel Hynek Mácha nebyl jen skvělým básníkem, ale také nadšeným cestovatelem. Pokud máte romantickou a dobrodružnou duši a chtěli byste si Šumavu projít pěšky, tak můžete navázat na jeho slavný odkaz a u toho například napsat nějakou tu báseň. Od roku 2008 totiž v národním parku funguje sedm nouzových nocovišť, díky nimž můžete poznat šumavskou přírodu opravdu zblízka. Přespání v srdci národního parku má totiž fantastickou atmosféru a stojí rozhodně za to strávit minimálně jednu noc na nocovišti. Ta se nachází například na Poledníku, Pod Plešným jezerem, na Modravě, v Novém Údolí nebo na Bučině. Nocoviště slouží ale pouze k přespání, kempování či rozdělávání ohňů je tak zakázáno.

Šumava literární

„Máš-li srdce citlivé, duši velebnosti přírody otevřenou, vnímavou pro krásu její, staneš v němém úžasu, budeš se klaněti Tvůrci a jeho dílům; vzdáš hold naší staré Šumavě, vydají ohlas struny srdce tvého; i příšerný její ráz, jevící se hlavně za pochmurného počasí, dojme tě, jako tě dojímá smutná píseň; budeš se těžko loučiti s pohledem na hory naše a přicházeti budou chvíle, kdy vzdálen od ní zatoužíš; zapomeneš na nicotné naše pletky, malicherné štvanice...“.

Takto charakterizoval Šumavu básník Karel Klostermann ve svém díle V ráji šumavském. A Národní park Šumava na svého významného literární tvůrce jako i na další spisovatele spojené s šumavskou krajinou nezapomíná, naopak je chce návštěvníkům parku přiblížit. Od října 2015 totiž funguje originální projekt s názvem Šumava literární, která přímo v terénu přiblíží turistům literární díla i jejich autory.

Na různých místech jsou totiž malé destičky či samolepky s QR kódy. Pokud vlastníte chytrý telefon s aplikací na čtení QR kódu, tak ho stačí na daném místě přiložit a kód už vás nasměruje na stránky s literárním úryvkem, který se týká místa, kde se zrovna nacházíte. Podle organizátorů jich v konečné fázi projektu bude několik desítek. Národní park Šumava tak můžete poznat i z literární perspektivy.Zdroj obrázku: visitlipno.cz


Stáhnout v PDF

Přečteno: 122x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.