Hlavička

Národní park Podyjí, nedotčená krajina lemující úchvatné údolí řeky Dyje

15. 7. 2016

Nádherné kaňony, hluboké meandry, rozlehlá vřesoviště a především neobyčejně zachovalá a zalesněná krajina. Takový je Národní park Podyjí, který se nachází v Jihomoravském kraji u hranic s Rakouskem. Podyjí je jediným moravským národním parkem a s rozlohou 63 km2 je nejmenším ze všech čtyř českých národních parků. To mu však rozhodně neubírá na kráse, neboť v Podyjí je spousta míst, která rozhodně stojí za to vidět.

NP Podyjí: Území, kde má příroda volnost

Národnímu parku Podyjí dominuje zhruba 40 kilometrů dlouhé kaňonovité údolí řeky Dyje. V úseku mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem si totiž řeka Dyje žije doslova svým životem a vytváří zde unikátní říční fenomén plný meandrů, kamenných moří, hluboce zaříznutých údolí a dalších různých skalních útvarů. Navíc se v tomto překrásném údolí vyskytují rozmanité rostlinné a živočišné druhy.

Národní park Podyjí si zachoval svůj původní krajinný ráz díky tomu, že tato oblast byla v minulosti člověkem zasažena jen v minimální míře. Na území národního parku se totiž nachází pouze jediná obec, a to Čížov (část obce Horní Břečkov). Na rakouské straně hranic, kde na Národní park Podyjí navazuje Nationalpark Thayatal, se poté nachází další obec Hardegg.

Jinak je národní park lidskou činností téměř nedotčen – až na pár zřícenin romantických hrádků, studánek či starých mlýnů. Ani Podyjí se ovšem nevyhnuly obě světové války, které přinesly zřejmě největší drancování zdejších lesů. Především před druhou světovou válkou zde vznikaly obranné pevnůstky, kterých v Národním parku Podyjí můžete najít více než sto.

Podyjí může s trochou nadsázky děkovat komunistům

A jak je možné, že u rakouských hranic na jihu Moravy zůstal takový kus nedotčené a zachovalé přírody? Především díky tomu, že oblast nynějšího národního parku nebyla v minulosti turisticky atraktivní kvůli své poloze a terénu. Navíc v období 50.-80. let minulého století byla tato oblast součástí hraničního pásma, kam byl vstup zakázán. Díky těmto faktorům se tak stalo z Podyjí unikátní zachovalé území, které nemá ve střední Evropě obdoby.

Historie ochrany Podyjí

Přestože tedy bylo Podyjí uchráněno od velkých průmyslových či těžebních zásahů, postupem času se začaly objevovat myšlenky na oficiální ochranu a péči o toto území. A tak byla v roce 1978 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí, která se rozkládala na ploše 103 km2. Po roce 1989 a změně politické situace v Československu přestalo platit nařízené hraniční pásmo a oblast Podyjí tak mohla být konečně přístupná pro turisty.

Tato skutečnost ovšem v sobě skrývala hrozbu, že by dlouho zachovávaný ráz krajiny mohl být brzy porušen. Ochranáři spolu s vládou ovšem rychle zareagovali a už 1. července 1991 byl vyhlášen Národní park Podyjí. A o devět let později byl vyhlášen již zmíněný rakouský Národní park Thayatal, který navazuje na Národní park Podyjí. Díky tomu vzniklo jedinečné bilaterální území evropského významu.

Národní park Podyjí a jeho geomorfologie

Národní park Podyjí je součástí jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny a částečně zasahuje také do Dyjsko-svrateckého úvalu. Ráz krajiny národního párku byl formován ve třetihorách, kdy definitivně ustupovalo moře. Na tvorbě krajiny se podílel také zdvih okraje Českého masívu a současně pokles alpinského předpolí. Další změny byly způsobeny erozí a fyzikálním zvětráváním hornin.

Národní park má velmi členitý terén, který je z 84 procent pokrytý lesy. Jak už bylo zmíněno, z hlediska geomorfologie je zde důležité kaňonovité údolí řeky Dyje, množství meandrů, kamenných moří, skalních stěn a dalších různých skalních útvarů. Na území národního parku jsou také ledové jeskyně, kde i v létě můžete narazit na výdechy studeného vzduchu. Geologické podloží národního parku Podyjí je tvořeno především kyselými horninami moravika dyjské klenby a dyjského masivu.

Jelikož se národní park rozkládá na jižní Moravě a v údolí kolem řeky Dyje, tak zde nelze očekávat žádné vysoké vrcholy. Nejvyšším bodem Podyjí je Býčí hora u Vranova nad Dyjí, která má nadmořskou výšku 536 m n. m. Naopak nejnižší bod leží podle Správy Národního parku Podyjí v nadmořské výšce 207 m n. m. a jde o hladinu Dyje pod hrází Znojemské přehrady.

Lesy, rozmanité rostlinné druhy i rozsáhlá vřesoviště - to vše je NP Podyjí

Co se týče flóry, tak Národní park Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná chráněná území v České republice. Drtivou většinu území národního parku pokrývají lesy, které jsou v západní části tvořeny podhorskými bučinami s jedlí a tisem, a naopak směrem na východ se vyskytují dubohabrové porosty. Kromě toho se v Podyjí vyskytují i vzácné dřeviny jako dřín obecný, višeň mahabelka či jalovec obecný. Jako ostatní národní parky i Podyjí má svůj endemit, a tím je jeřáb muk hardeggský.

Celkově je na území Národního parku Podyjí 77 zvláště chráněných druhů rostlin, mezi nimiž je například osmnáct druhů orchidejí. Bohatou přehlídku rozmanitých rostlinných druhů zde umožňuje údolní klima, kde mohou růst chladnomilné i teplomilné rostliny. Za zmínku stojí také unikátní plochy vřesovišť a stepních lad, které vznikly dlouhodobou pastvou dobytka.

V Podyjí můžete spatřit vydru říční i kudlanku nábožnou

Pokud se budete procházet národním parkem a budete mít štěstí, tak kromě rostlin spatříte také zde žijící živočichy. Celkem bylo v Podyjí zjištěno zatím 65 druhů savců, mezi nimiž největší pozornost poutá vydra říční, hraboš mokřadní či netopýr Brandtův. V lesích národního parku si prozpěvuje více než 150 druhů ptáků a v řece Dyji žije například pstruh obecný, lipan podhorní či parma obecná.

Z obojživelníků můžete v Podyjí narazit na mloka skvrnitého, čolka velkého a několik druhů žab. Z říše plazů zde žije například užovka stromová či ještěrka zelená. Národní park je také domovem pro mnoho živočichů z říše hmyzu. Mezi zde žijící chráněné druhy zde patří kudlanka nábožná, pakudlanka jižní či ploskoroh pestrý. Kromě toho můžete v Podyjí vidět krásné brouky, kterými jsou například nosorožík kapucínek, tesařík obrovský či roháč obecný. Na území národního parku se také vyskytuje dvanáct druhů motýlů.

Podyjím pěšky, na kole i na koni

Jestliže vás Národní park Podyjí zaujal a chystáte se objevovat jeho krásy, tak máme pro vás ještě malé upozornění. Území národního parku je nepřípustné pro motoristy, takže svůj automobil budete muset nechat v obcích, které leží v ochranném pásmu národního parku. Těmi jsou například Vranov nad Dyjí, Znojmo, Horní Břečkov, Lukov či Podmolí. Národní park poté můžete prozkoumávat buď pěšky, na kole či na koni.

Národní park Podyjí nabízí celkem 76 kilometrů značených turistických tras, takže Podyjí můžete projít opravdu křížem krážem a navštívit všechna důležitá místa. Podyjí je ideální také pro milovníky cyklistiky, a to díky síti značených cyklotras. Počítejte ale s tím, že jsou trasy vedeny převážně po lesních a polních cestách, takže se na výlety do Národního parku Podyjí vydejte raději na horském či trekingovém kole.

Pokud ale chcete v úchvatné krajině s nádhernými scenériemi prožít opravdovou romantiku, tak zkuste vyjížďku na koni. Na území parku jsou dvě vyznačené stezky pro jízdu na koních, a těmi jsou východní a severní jezdecká stezka.

Národní park Podyjí – co musíte vidět

Zámek Vranov nad Dyjí

Vranov nad Dyjí leží na hranicích národního parku, přesto by rozhodně neměl ujít vaší pozornosti. Zámek Vranov nad Dyjí je národní kulturní památka a patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka.

Lovecký letohrádek Lusthaus

Stavba s půdorysem nepravidelného šestiúhelníku se nachází v lesích zhruba sedm kilometrů od zámku. Dříve sloužila jako lovecký letohrádek – tedy k přípravě jídel, hostinám a jako odkladiště zvěřiny a šatstva. Dnes je využíván pouze příležitostně k různým jednáním a reprezentačním účelům.

zřícenina Nový Hrádek

Pozůstatky původního loveckého hradu najdete u rakouských hranic blízko obcí Lukov a Podmolí. Nový Hrádek je sice zřícenina, ale můžete si ho prohlédnout s průvodcem. Nový Hrádek láká také na úžasné výhledy na koryto řeky Dyje, při nichž se vám bude zdát, že okolo hradu tečou hned tři řeky.

Devět mlýnů

Na jižní hranici národního parku nedaleko obce Hnanice se nachází několik historických objektů známých pod názvem Devět mlýnů. Mlýny byly vybudovány ve středověku, dnes je však známá poloha jen u šesti z nich.

Ledové sluje

Nachází se v severozápadní části parku mezi Vranovem nad Dyjí a Čížovem. Je zde k vidění krásná ledová výzdoba (jinovatky, drapérie, rampouchy).

Hardeggská vyhlídka

Chcete se podívat, jak to vypadá v Rakousku? Tak navštivte Hardeggskou vyhlídku na česko-rakouských hranicích, která se tyčí nad městem Hardegg. Jedná se o vyhlídkový dřevěný altán, kde si budete moci sednout a nabrat síly na další výlet.

hrad Hardegg

Od Hardeggské vyhlídky už stačí jen sejít dolů, překročit pomyslnou hranici a navštívit mohutný kamenný hrad Hardegg. Ten byl vybudován ve 12. století, ale po zemětřesení a ničivém požáru v 18. století byl ve špatném stavu. Jižní a východní část hradu se však dočkala rekonstrukce.

Čížov

Obec Čížov leží v samotném srdci národního parku a je tak ideálním výchozím bodem pro různé výlety a procházky. Ve zdejším návštěvnickém středisku NP Podyjí se nachází stálá expozice o národním parku a jeho přírodě. V okolí Čížova také najdete pozůstatek tzv. železné opony – dobu totality připomíná část hraniční linie drátěných zátarasů.

Znojmo

Je druhým největším městem v Jihomoravském kraji a je historickým centrem jihozápadní Moravy. Znojmo se nachází na východní hranici Národního parku Podyjí, a tak může sloužit také jako výchozí trasa pro různé výlety. Kromě toho byste ale měli prozkoumat znojemské kulturní památky, mezi něž patří Znojemský hrad, rotunda sv. Kateřiny, Loucký klášter či rozsáhlé několikapatrové Znojemské podzemí.

Zdroj úvodního obrázku: ubytovanipopice.cz


Stáhnout v PDF

Přečteno: 271x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Podyjí je moje srdcovka, velmi ráda jezdím třeba na Šobes. A´t už na kole nebo na pěší turistiku.