Letnice a Jízda králů

Životní styl

Letnice jsou církevní svátky, které se slaví 50 dní po Velikonocích, navazují na ně a jsou vlastně jejich vyvrcholením. Sedmá neděle od Velikonoční neděle je den Seslání Ducha svatého. Letnice jsou charakterizovány mnoha lidovými obyčeji, jako Jízdy králů, Čištění studánek, Honění krále, Královničky, Zpěv vodního ptáka, Střílení ku ptáku, obchůzky polí a mezí a jiné. K Letnicím se přiřazuje červená barva, která symbolizuje ohnivé plameny, v jejichž podobě Duch svatý sestoupil na Ježíšovy učedníky. Letnicím předcházely různé předkřesťanské svátky související s letním slunovratem, nesoucí s sebou různé pohanské zvyky, rituály a pověry.

JAK LETNICE PROBÍHAJÍ

Sobota před svatodušními svátky

V tento den se všechno chystalo na následující dny. Ve staveních se na Letnice uklízelo a čistilo, zdobily se svaté obrázky na stěnách. Za okna se zastrkovaly zelené větvičky. Zejména na Moravě o Letnicích hospodyně dbaly na pěkný vzhled svých obydlí. Na Šumavě zase chasníci vycházeli navečer na náves a práskali biči, aby zahnali čarodějnice. Na jihu Čech postavila chasa panáka, kterého zapíchli na tyči do rybníka a k večeru ho srazili.

Neděle svatodušní

Tento den byl vyhrazen církevním oslavám, prováděli se slavnostní mše, světila se křestní voda a křtilo se a biřmovalo.

Pondělí svatodušní

Tento den patřil lidovým obyčejům. Omladina se strojila za krále a královnu a za asistence družiny se vyjednávala jejich svatba nebo se pro krále hledala nevěsta. Role se vybírali většinou soutěžemi. Vesnicí šel průvod, který se zastavil u každého domu a humorně chválil nebo haněl hospodáře a jeho rodinu. Četly se vtipné verše a hrály divadelní scénky. Za to dostávali „herci“ odměnu. Končilo se obvykle útěkem krále a jeho honěním a pak byly závody koní. K pohoštění se dávaly koláče a buchty.

Jízda králů

Tento zvyk je pro Letnice příznačný. Zvolí se král a uspořádá se průvod a jízda. Tento obyčej se prováděl již ve středověku , a to po celé Evropě. Církev tento zvyk zakazovala, z liturgického hlediska totiž nemá se Svatodušními svátky nic společného. Na Slovensku se církvi podařilo Jízdu králů téměř vymýtit, v Čechách se udržuje nyní již jen na pěti místech. Nejznámější je Jízda králů ve Vlčnově na Moravě, kde má podobu folklorní slavnosti. O  významu Jízdy králů se traduje hodně mýtů, etnografové ji považují za prastarý dospělostní obřad, jímž se mládenci zařadili mezi bojovníky a dospělé muže.

Král a družina z Jízdy králů

O tom, kdo dostane roli krále, rozhodovala chasa několik dní před Jízdou. Většinou to byl chlapec ve věku 12-15 let a býval to syn bohatého a váženého obyvatele vesnice. Být Králem byla pro chlapce největší pocta. Rodina krále zajišťovala pohoštění pro celou vesnici. Oblečení krále se v různých krajích lišilo. Někde byl král celý v bílém a na hlavě měl korunu, někde měl oděv a čepici ze stromové kůry. Zvláštností krále bylo, že musel mlčet, proto se mu do úst vkládala růže. Král jel na nejlepším koni, ozdobeném stuhami a květinami. Družinu krále tvořili další chlapci ze vsi, kterým bylo v tom roce 18 let, Jízdy králů se tedy každý účastnil pouze jedenkrát v životě. Všichni byli oblečení do vyšívaných krojů a každý chlapec zastával určitou roli. Byli tam vyslanci, vyvolávači, výběrčí, pobočníci, praporečník, atd. Vedle Krále jel po boku jiný chlapec, kterému se říkalo Královna nebo Králka. Na konci průvodu jel jezdec Ocásek.

Čištění studánek

Pro naše předky byly zdroje vody velmi důležité a chovali se k nim s úctou. Čištění studánek mohly provozovat pouze čisté a nevinné dívky – panny. Věřilo se, že dívčí nevinnost má očistnou moc. Dívky se proto vydávali ke studánkám a pramenům, aby je po zimě vyčistily a otevřely. Na okraj studánky potom položily věneček z brusinek a zimostrázu a do vody házely drobečky ze svátečního pečiva. Čistou vodu pak nabírali do malovaného sžbánku a rozlévaly ji do všech světových stran.

Královničky

Tento obřad má původ v pohanských zvycích, souvisejících s vítáním jara a uctíváním slunce, omládlé přírody a vody. Byla to záležitost 10-12letých děvčat. Šlo o obchůzku po vsi nebo sousední vsi, která měla kolední ráz. Skupina děvčat utvořila družinu svojí Královně (Králce, Králence), kterou byla nejmladší z nich nebo dívkami zvolená. Královna i družina byla hojně ozdobená pentlemi, květy a věnečky. Někde byl vedle královny také Král, kterého hrála další z dívek. Královna měla bílé šaty, na hlavě růžový věnec, nad sebou baldachýn na čtyřech tyčkách, které nesla družina. Jedna z dívek nesla košík, do kterého se vybírali dary. Při každém zastavení se zpívali písně o hledání Krále a tančili se staré obřadní tance. Po skončení obchůzky Královna i Král předali koruny svým nástupkyním a následovalo obřadné uvedení nejstarších dívek mezi dospělou mládež k muzice. Byla přichystána hostina z vykoledovaných darů.