Bílá magie versus černá magie

Magie provází lidstvo od nepaměti a prochází napříč kulturami. Samotné vymezení toho, co je to vlastně magie, je složité. Jedná se o soubor znalostí a schopností, které slouží k ovládnutí a využití síly energie, která nás obklopuje. Je to umění ovládat energii v sobě a i kolem sebe, neboť každý z nás je energeticky spojen s okolím. Vyžaduje schopnost koncentrace a soustředění, znalost éterických proudů v těle i v mysli.

V pohledu na magii se střetávají dva proudy a to proud hermetický, okultní s proudem vědeckým. Tyto dva proudy si navzájem odporují a popírají se. Okultní výklad považuje magii za starou vědu, soubor schopností, které člověk měl a ztratil. Vědecký výklad chápe magii jako určitý druh náboženství, který si klade za cíl ovládnout přírodní síly způsobem, který překračuje možnosti našeho momentálního poznání. Magie je největší a nejvyšší okultní vědou, která si klade za cíl ovládat přírodní zákony a lidi způsobem, který je v rozporu s vědeckým poznáním světa. Z vědeckého hlediska jsou magické postupy a účinky nepotvrditelné či v přímém rozporu s vědou.

Magie byla vždy určena úzkému kruhu zasvěcených, kteří své učení nadále předávali vybraným jedincům, kteří museli složit různé zkoušky a projít mnohými testy, aby se sami stali mágy. Ne vždy došlo k plnému zasvěcení.  Učení bylo předáváno pomocí složitých symbolů a rituálů.

Historie magie

V průběhu historie se náhled na magii vyvíjel a měnil. Pozice magie byla velice silná před vznikem jednotlivých náboženství. Pomocí magie se léčilo, ovlivňovalo počasí a úroda, řešili se jí mezilidské vztahy, otázky míru i bojů.  Magie byla běžnou součástí života ve starověkých říších. Hermetikové ji řadí do šamanismu.

V průběhu raného středověku se magie praktikovala zejména v rámci nekřesťanského světa. S rozmachem křesťanství se magie stala nepohodlnou a byla spojována s čarodějnictvím a démonologií. Součástí nejrůznějších myšlenkových proudů byla však až do doby baroka, kdy došlo k definitivnímu rozkolu mezi okultismem a vědou. Prudký rozvoj vědy, který v následných obdobích pokračoval, vedl k postupnému upadání zájmu o magii. Zájem o ni se obnovil v průběhu 19.tého a 20.tého století. V dnešní době se hojně objevuje ve fantasy literatuře a jako součást PC her. Lidí, praktikujících magii, je v současnosti jen velice málo, zájem o magii se tedy spíše orientuje do oblasti zkoumání magie, jakožto fenoménu.

Rozdělení magie

Lidé, kteří se magií zabývají, vám řeknou, že ve skutečnosti je magie jen jedna a mají pravdu. Magie je mince o dvou stranách - lze ji využít ku prospěchu, stejně tak s ní ublížit. Nezáleží na prostředcích, ale především na cíli, kterými je mág veden. Je to podobné jako s nožem, můžeme ho použít k ukrojení chleba nebo jím zabít.

Obecně nejznámější je rozdělení magie na černou a bílou. Bílá magie, někdy též nazývána stezka pravé ruky, nebo božská magie, směřuje energii tak, aby byla ku prospěchu lidem. Je využívána k pomoci, je konstruktivní, léčivá, vytváří harmonii, napomáhá vývoji. Zabývá se rozvojem světla na všech úrovních. Dává pocit blaženosti a poznání, je nesobecká. Je cestou srdce.

Černá magie naproti tomu sleduje cíle osobní, sobecké. Říká se jí též temná magie nebo stezka levé ruky. Užívá metody uhranutí, uřknutí, kletby. Jejím symbolem je obrácený pentagram, který v sobě udržuje negativní energii. S černou magií je lepší si nezahrávat. Obecně v magii platí pravidlo, že energii, kterou vyšlu, ta se mi následně v čase třikrát vrátí.

Mimo tyto dvě známá dělení se můžeme setkat i s dělením magie na červenou – sexuální. Vychází ze síly pocitů rozkoše, ne každému však tento druh magie vyhovuje. Zelená magie – přírodní, slouží k pochopení síly země. Využívá bylinkářství a léčení za pomoci přírodních produktů. Šedá magie je kombinací bílé a černé, je univerzální.

Druhy magie od sebe rozlišuje záměr, jaký zamýšlený výsledek praktikují.

Obrana proti magickému útoku

Bránit se proti negativním energiím, duchovnímu ohrožení, vzniku kleteb a uřknutí, rizikovým magickým praktikám, lze různými způsoby. Základní obranou je ochrana těla, kdy kolem sebe vizualizujeme bílé světlo a nepropustnou membránu, kterou nic zlého dovnitř neprostoupí.  Světelný štít svého nositele ochrání a posílí, chrání před magickým útokem. Podobně můžete chránit svůj domov a svoje blízké. Představte si daný objekt nebo osobu, kterou chcete ochránit, v obalu, jakémsi vajíčku. Pro větší ochranu vizualizujte (představte si ve své mysli) jednostranný štít ze skla nebo zrcadla, který odrazí vše špatné zpět k vysílači, původci negace. Rovněž sluneční světlo posiluje auru a zesiluje ji. To vás rovněž může ochránit. Přerušte kontakt s osobami, které ve vás negativní pocity vyvolávají.

V minulosti a u primitivnějších národů se pro obranu více používali éterické látky – kousky prádla, vlasů, nehtů, semeno muže, menstruační krev ženy. Na venkově se používal k odehnání negativní psychické atmosféry česnek, který se rozložil na noc po různých místech v pokoji, ráno se sesbíral a spálil. Někteří lidé, když očekávali nepříjemné hosty, umístili na okraji kamen do nádobky cibuli. Po odchodu nepříjemných hostů se cibule spálí.

Pro odpoutání negativních spojení si představte magický meč, který nechtěná pouta přetne. Imaginárním mečem přetneme pouto, pásku nebo paprsek, který nás s útvarem pojí.

Magickou očistu provádíme za pomoci soli, vykuřování a svící.

Amulety a talismany

Talismany a amulety jsou předměty s magií úzce spjaté. Oboje mají význam pro svého nositele ve smyslu přínosu štěstí, zdraví, ochrany. Mezi amuletem a talismanem je rozdíl, který ne každý zná. Talisman je předmět, který má za úkol svému majiteli a nositeli přinést štěstí nebo lásku. Je obranným nástrojem proti magii a používá se k různým druhům rituálů. Dobrý talisman by měl být jedinečný originál, vyrobený ručně, pokud na to máte zručnost a schopnosti, pak nejlépe vlastnoručně. Talisman vyrábějte v době, kdy měsíc dorůstá. Můžete do něj vložit určitý úkol nebo přání.

Talismany mívají podobu buď přívěsku na krk, nebo drobnosti, kterou člověk nosí u sebe. Může jím být opracovaný kámen, usušené okvětní lístky vložené do vlastnoručně ušitého pytlíčku. Lidově zažitými talismany jsou čtyřlístek pro štěstí, podkova nebo šupina z kapra.  Některé symboly, které lze pro talisman použít jsou: klíč – otevírá cestu ke štěstí, slon – symbol klidu, jistoty a všeobecného štěstí, drak – strážce, přináší energii a jistotu.

Amulety mají svého majitele chránit před negativními energiemi a věcmi, před zlem obecně. V minulosti se dávali do hrobek, zakopávali před práh domu a podobně. Nejznámějším magickým amuletem je pentagram bílé magie, ten chrání člověka před všemi negativními energiemi, kletbou, uhranutím. Dále se používá šesticípá Davidova hvězda, dva rovnostranné trojúhelníky, tzv. hexagram, který byl jakožto symbol známý už ve starém Egyptě. Je znakem a symbolem života, mužské a ženské energie, vody a ohně, vzduchu a země. Je obvykle vnímán jako židovský symbol, není jim však specificky. Dalšími známými amulety jsou skarabeus, posvátný brouk starého Egypta, kříž a křížek,  Fátimina ruka – chránící před zlými energiemi v islámu.

Pokud si chcete amulet sami vyrobit, měli byste tak činit za doby ubývajícího měsíce.

Magické předměty

Jedná se o celou řadu předmětů, o kterých mág předpokládá, že mu mohou být při provozování magické praxe nějak nápomocné, důležité. Nejznámějšími magickými předměty jsou magická hůlka, křišťálová koule, magický meč, magická zrcadla a lampy. Aby byla účinnost těchto předmětů co nejvyšší, měl by být výrobcem předmětu mág sám. Výroba takového předmětu je náročná na čas, znalosti i zručnost.  Při provozování magie se hojně také používají různé magické rostliny, drogy, halucinogeny.

Magické zákony a magická praxe

  1. Není žádoucí, aby byla magie provozována se záměrem ubližovat v kterékoliv rovině naší smrtelné existence – na úrovni ducha, těla, citového nebo duchovního života. Toto nelze konat dobrovolně, zlovolně, s předchozím rozmyslem.
  2. Není žádoucí obírat druhé o jejich svobodnou volbu, právo a schopnost činit rozhodnutí ohledně jejich cesty životem.

Někdy se nám v průběhu života může stát, že jsme nuceni některý z těchto zákonů porušit. Když však není v naší mysli přítomen zlý záměr a vůle, pak nevytváříme špatnou karmu. Jedná se pouze o zkušenosti, nutné k našemu životu.

Ve střední a jižní Americe existují tři základní druhy čarodějů – curanderos, kteří léčí a praktikují bílou magii, brujos – praktikující magii černou a šamani. Šaman zná černou i bílou magii, setkal se stejně jako brujos s temnými hlubinami své duše i existence, setkal se se svými démony a znovu vystavěl svoji existenci na zcela jiných základech. Šaman ví, že veškerý klíč k naší existenci sídlí v rovnováze a je proto schopen překračovat hranice černé a bílé magie tak, aby udržel rovnováhu.

V Evropě bývá magie spojována s kouzelnictvím a čarodějnictvím. Pojem čarodějnictví měl v různých dobách různé významy. Základně však vyplývá z víry v nadpřirozeno, víry ve schopnost vyšší komunikace mezi lidmi, se zvířaty, s přírodou, vesmírem.

Ve středověké křesťanské Evropě byl vztah k magii a kouzelnictví všeobecně velmi negativní.  Víra v nadpřirozené síly byla hodnocena jako nekřesťanská a nebezpečná. Postupně převládl názor, že čarodějnictví je spojeno se službou pekelným silám, je o kontaktu s démony, spojována s ďáblem a odmítáním Boha. Od pozdního středověku až do 18.tého století dochází v Evropě k intenzivnímu boji proti čarodějnictví, který vykulminoval až po hony na čarodějnice a čarodějnické procesy.

Syntézou středověkých představ o čarodějnictví je slavná kniha Malleus maleficium, Kladivo na čarodějnice (1487), která se stala velmi populární a podněcovala všemožné fantazie a představy o čarodějnictví po několik staletí, rovněž bylo díky této knize stále více ztotožňováno se světem žen.

V dnešní době je kontakt s magií stále poměrně živý. Děje se tak v oborech blízkých ezoterice a v ezoterice samotné. Ženy, nabízející tajně nebo veřejně různé druhy služeb, jako je bylinkářství, výklad z karet, jasnovidectví bývají někdy nazývány čarodějnicemi. Existují okultní čarodějnické spolky, ve kterých jsou ženy podřízeny mužům – mágům, dále jsou to různé spolky a kulty blízké pradávnému přírodnímu náboženství. A i když se magií přímo nezabýváme, většina z nás přesto nosí u sebe či má doma nějaký předmět, který považuje za osobní nebo rodinný talisman či amulet.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 3643x



Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.