Trombofilie

img
21. 11. 2013 Přečteno: 28651x

Trombofilie je vrozená nebo získaná porucha způsobující zvýšené riziko tvorby krevní sraženiny. Její pojmenování vychází z latinského označení trombus čili krevní sraženina a filio neboli mít v něčem zalíbení. U vrozené formy onemocnění je prokázaná dědičnost, takže při podrobnějším zkoumání výskytu projevů trombofilie - žilních trombóz či plicní embolie se zjistí jejich hojný výskyt u příbuzných. Vrozenou trombofilií má v České republice asi 4000 obyvatel, můžeme ji prokázat u více než 70% osob s žilní trombózou.

Kritéria trombofilie

O trombofilii se hovoří, pokud u dané osoby vznikne opakovaně žilní trombóza neznámé příčiny tzv. idiopatická před 45. rokem věku, objeví se v netypické lokalizaci či vznikne tepenná trombóza před 35. rokem života, aniž by postižený trpěl vysokým krevním tlakem, nebo má anamnézu opakovaně předčasně ukončeného těhotenství či opakovaných potratů.

Mechanismus krevního srážení

Srážení krve (hemokoagulace) je kaskádovitý soubor reakcí umožňující přeměnu tekuté krve v krevní sraženinu. Podílejí se na něm krevní destičky, srážecí (koagulační) faktory a stěna cévy. Srážecí faktory se označují římskými čísly I – XII, jedná se o bílkoviny krevní plazmy, v níž kolují v neaktivní formě. Jednotlivé faktory po aktivaci rozštěpením mohou spouštět další faktor. Konečným produktem je nerozpustná fibrinová síť. Proces srážení krve je přísně regulovaný, aby nedošlo k nestavitelnému krvácení nebo naopak ke vzniku nežádoucích krevních sraženin. Tomu zabraňují protisrážlivé faktory jako antitrombin III, protein C a S. Spouštěcí a inhibiční faktory musí být v rovnováze. Když krevní sraženina splní svoji funkci, je rozštěpena. Tento proces se označuje jako fibrinolýza.

Rizikové faktory trombofilie

Existuje celá řada vrozených rizikových faktorů pro vznik tepenné i žilní trombózy. Na rozdíl od krvácivých stavů je nezbytné, aby působilo více rizikových faktorů současně. V žilním systému je pak vlastní tvorba krevní sraženiny u disponovaných jedinců vyvolána některým ze spouštěcích podnětů, jakými je operace, dlouhodobá imobilita, gravidita a šestinedělí, užívání hormonální antikoncepce, dehydratace nebo nádorové bujení. Dalšími obecnými rizikovými faktory jsou věk nad 45 let, poranění, obezita a křečové žíly. Pro vznik tepenné trombózy navíc rizikově působí kouření, vysoký krevní tlak a vysoká hladina krevních tuků a cholesterolu.

Zvýšenou krevní srážlivost mohou podporovat i látky a buňky přítomné v krvi, jež se přímo na krevním srážení nepodílí, jako tuky, bílkovina homocystein, červené a bílé krvinky. Současně je známo dvakrát vyšší riziko vzniku žilní trombózy u osob s krevní skupinou A, B či AB oproti krevní skupině 0.

Thrombophilia Prese-3FD384A2

Typy vrozené trombofilie                                

Genetický podklad pro vznik trombózy byl prokázán u šesti abnormalit: defekt antitrombinu, proteinu C či S, Leidenská mutace, mutace protrombinu a dysfibrinogenémie. Některé trombofilie mohou být spojeny s metabolickými poruchami.

Leidenská mutace je zapříčiněna výměnou jedné aminokyseliny za jinou v řetězci DNA, tedy mutací faktoru V, jež způsobí neúčinnost vlivu aktivovaného proteinu C. U bílé rasy postihuje 3 – 15% populace. Zvyšuje riziko žilní trombózy, je zodpovědná asi za 40% žilních trombóz. Potvrzení poruchy je možné molekulárně-genetickým vyšetřením faktoru V. Genetická mutace je rovněž příčinou zvýšené produkce protrombinu a zvýšené hladiny faktoru VIII. Vrozená dysfibrinogenémie, tedy porucha funkce fibrinogenu, je způsobena mutací jednotlivých řetězců fibrinogenu. Většina je klinicky němých, čtvrtina způsobuje krvácivé projevy a asi 20% je zodpovědných za tvorbu krevních sraženin. Další příčinou žilní trombofilie je nedostatek některého z přirozených inhibitorů srážení nebo porucha jeho funkce. Řadí se sem nedostatek antitrombinu III, proteinu C a nedostatek nebo dysfunkce proteinu S. Z metabolických poruch je s žilní, ale i tepennou trombofilií, spojena hyperhomocysteinémie, tedy zvýšena hladina bílkoviny homocysteinu. To může způsobit genetická mutace, špatná funkce ledvin nebo chronický nedostatek vitamínu B12, kyseliny listové či vitamínu B6 v potravě.

Získané trombofilie

K druhotnému zvýšení produkce koagulačních faktorů a inhibitorů fibrinolýzy dochází fyziologicky v těhotenství ve 2. a 3. trimestru. Tento stav je však kompenzován celou řadou mechanismů, takže při fyziologickém těhotenství k trombotizaci nedochází. Jiná situace je při rizikovém těhotenství se současným výskytem některé dědičné trombofilie. Podle závažnosti trombofilie je třeba těhotnou sledovat, případně po celou dobu gravidity aplikovat profylaktickou dávku antikoagulačních léků jedenkrát denně. A to i v šestinedělí.

Při užívání hormonální antikoncepce mnohonásobně roste riziko trombózy u nositelek dědičné trombofilie. Například u Leidenské mutace až 30x. Se zvýšeným rizikem trombotizace je nutné počítat u zánětlivé reakce při infekci, po traumatu či operaci. Jsou za to zodpovědné mediátory zánětu tzv. cytokiny. Rovněž u každého nádorového procesu.

Zvláštním typem získané trombofili je tzv. antifosfolipidový syndrom, při kterém se tvoří protilátky proti negativně nabitým fosfolipidům na povrchu většiny buněk. V polovině případů se projevuje žilní trombózou, méně často mozkovou příhodou nebo je příčinou potratovosti.

Nejčastější důsledky trombofilie

Trombofilní stavy jsou charakteristické zvýšenou pohotovostí k tvorbě krevních sraženin. Klinicky se to nejčastěji projevuje zánětem povrchového žilního systému (povrchovou tromboflebitidou), hlubokou žilní trombózou (flebotrombózou) či její komplikací plicní embolií. Nejméně závažným stavem je tromboflebitida povrchových žil vytvářející bolestivý, zarudlý a tuhý pruh v rozsahu vytvořené krevní sraženiny. V léčbě většinou postačují režimová opatření a lokální aplikace protizánětlivých a protisrážlivých léků. Při postižení hlubokého žilního systému nejčastěji dolní končetiny vzniká hluboká žilní trombóza. Projevuje se jednostranným otokem, zvýšeným napětím či bolestivostí při došlapu nebo svěšení končetiny. K obnovení průchodnosti žilního systému se kromě režimových opatření používá i antikoagulační léčba zabraňující srážení krve.

Pokud se utrhne část krevní sraženiny, je zanesena až do plicního řečiště, kde uzavře krevní zásobení části plicní tkáně, vznikne plicní embolie. V závislosti na velikosti sraženiny může být různě závažná. Většinou je plicní embolie tak malá, že se neprojeví žádnými příznaky. Při rozsáhlejší plicní embolii vzniká dušnost, bolesti na hrudi, kašel s případným vykašláváním krve a kolaps. Může vyústit v šokový stav s přetížením a selháním pravostranného srdečního oddílu, jež nemocného vážně ohrožuje na životě. Trombofilie je častou příčinou neplodnosti nebo opakovaných spontánních potratů.

Diagnostika trombofilie

Při podezření na trombofilii se vyšetřují základní koagulační parametry. Dále se vyšetřuje krevní obraz, krevní destičky, hladina krevních tuků a cholesterolu, fibrinogenu, proCGlobal, aktivita antitrombinu III, hladina proteinu C a S, aktivita faktor VIII. Molekulárně–genetickými metodami se pak ve specializovaných laboratořích zjišťuje mutace faktoru V – tzv. Leidenská mutace a mutace protrombinu. Další vyšetření pak určuje odborník na krevní choroby – hematolog. Průkaznost koagulačních vyšetření snižuje akutní stav a antikoagulační léčba. V případě patologického nálezu by vyšetření mělo být s patřičným časovým odstupem od akutního stavu zopakováno.

Spíše prevence než léčba trombofilie

Vrozená trombofilie dosavadními metodami není léčitelná. V budoucnosti třeba bude možné některé genetické mutace opravit genovou terapií, ale v současnosti se můžeme bránit pouze včasnou diagnózou a předcházením vzniku dalším projevů trombofilie. Základním principem je tedy prevence neboli profylaxe tvorby krevních sraženin.

V první řadě se na prevenci podílejí režimová opatření bránicí městnání krve v žilním řečišti. Osvědčeným preventivním krokem je brzká mobilizace nemocného. Imobilizace delší než tři dny je závažným rizikovým faktorem trombotizace. Další variantou jsou bandáže dolních končetin obinadly nebo kompresivními punčochami. Přispět může i dostatečný příjem tekutin.

Trombóze se lze bránit profylaktickým podáním antikoagulanční léčby tzv. nízkomolekulárního heparinu (Clexane, Fraxiparin, Zibor) podkožně v nižší dávce než při léčbě, zpravidla jednou denně. Je určen jednak pro pacienty před a po ortopedické operaci, ale také při zlomenině léčící se konzervativně sádrou. Po běžné operaci je délka profylaxe 10 dní. U operací s vysokým rizikem jako náhrada kolenního či kyčelního kloubu, operace zlomeniny krčku stehenní kosti a operace nádorového onemocnění v břiše je to až 28 dní. Nově lze při plánované náhradě kyčelního a kolenního kloubu k prevenci trombózy užívat nová antitrombotika - Pradaxa nebo Xarelto. Výhodou je perorální podávání 1-2 x denně po dobu 35 dní, resp. 14 dní u kolenní náhrady.

injection

Rovněž interní pacienti na několik dní upoutaní na lůžku s chronickým srdečním a plicním onemocněním, nádorovou, infekční chorobou nebo cévní mozkovou příhodou, by měli dostávat preventivně nízkomolekulární heparin, protože režimová opatření nejsou dostatečná a navíc se u nich kombinuje mnoho rizikových faktorů, zvláště pokud trpí vrozenou trombofilií.

Léčba komplikací vrozené trombofilie

Při vzniku hluboké žilní trombózy či plicní embolie se podává antikoagulační léčba na ředění krve. Nejprve se používají nízkomolekulární hepariny např. Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují podkožně jednou nebo dvakrát denně. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají tzv. perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve - Warfarin nebo Lawarin. Délka antikoagulační léčby závisí na příčině trombózy. Osoby s vrozenou trombofilií bývají antikoagulovány alespoň 12 měsíců, někdy i trvale pokud se flebotrombózy a plicní embolie opakují.

Doporučení při trombofilii

Pokud trpíte vrozenou trombofilií nebo se vaší rodině často vyskytuje žilní trombóza či plicní embolie, a u vás se některé projevy objeví, neodkládejte vyšetření u lékaře. Vždy jej upozorněte na výskyt onemocnění v rodině.

Sami můžete projevům trombofilie předejít dodržováním režimových opatření – bandážemi dolních končetin, dostatečným příjmem tekutin, pravidelnou tělesnou aktivitou a zdravým životním stylem.

Pokud trpíte vrozenou trombofilií, neužívejte hormonální antikoncepci. Před jejím nasazením je u každé ženy vhodné vyšetření na vrozené trombofilní stavy nebo alespoň pátrání v rodinné anamnéze. 



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…