Odchlípení sítnice (Amoce)

img
22. 02. 2018 Přečteno: 10731x

Amoce neboli odchlípení sítnice je velmi vážný stav akutně ohrožující zrak nemocného. Sítnice je velmi důležitá struktura oka. Jde o tenounkou vnitřní vrstvu oka, jejíž funkcí je snímání a zpracovávání světelných signálů, které přichází z vnějšího prostředí přes přední oční segment (rohovka a čočka).

Zjednodušeně si můžeme sítnici představit jako vrstvu filmu uvnitř fotoaparátu. I když je sítnice velmi tenká, skládá se z deseti různých vrstev. Obecně je nejznámější asi vrstva světločivých buněk - tyčinek a čípků. Sítnice se ale skládá z několika dalších typů buněk, které mají různou funkci. Pohledem na sítnici jsou na ní dva dobře zřetelné útvary.

Čtěte také:

Vlčí zrno

Amoce se týká lidí nad 60 let

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je centrální jamka neboli žlutá skvrna (macula). Toto místo je naopak místem maximální ostrosti vidění. Obsahuje pouze čípky (ne tyčinky) a ostatní vrstvy jsou pouze v jejím okolí. Na průřezu žlutá skvrna vypadá jako malá jamka. Tím jak světlo z okolí prochází oční koulí a dopadá na sítnici, dochází v tyčinkách a čípcích k chemické reakci a následnému vzniku nervových impulsů, které jsou rychle vedeny do centrálního nervového systému.

Za určité situace může ale dojít k tomu, že se sítnice odchlípne od vrstvy pod ní. Takto sítnice nemůže správně vést zrakové informace a bez rychlé léčby může dojít až k permanentní ztrátě zraku. Odchlípení sítnice postihuje přibližně 0,6 až 1,8 člověka na 10 tisíc lidí za rok. Asi 0,3 % osob se během života setkají s odchlípením sítnice. Statisticky se amoce sítnice vyskytuje častěji u mužů a osob ve věku 60 až 70 let.

Příčiny vzniku odchlípení sítnice

Pro vznik amoce - odchlípení sítnice existuje řada rizikových faktorů. Mezi ně patří krátkozrakost (oko krátkozrakého člověka je anatomicky mnohem delší než oko zdravého člověka, a tím vzniká riziko zvýšeného napnutí sítnice a jejího odchlípnutí), úraz oka, operace oka, genetická predispozice a některé degenerativní změny sítnice).

K odchlípení sítnice může vést počáteční drobná trhlina nebo dírka v sítnici. Do otvoru se nahrne tekutina, která pak sítnici tlačí před sebe a odchlipuje ji od vrstvy pod ní. Velmi důležité je proto vědět, jaké jsou příznaky vzniku trhliny, tak aby se dalo odchlípení předejít. Amoce je typickým následkem úrazu při vysokorychlostních sportech a podobných aktivitách (závodní auta nebo motocykly, jízda na horské dráze, hloubkové potápění, paragliding).

Valsalův manévr

Osoby s výraznou krátkozrakostí (vysoké hodnoty + dioptrie) by se měly těmto aktivitám obvzláště vyhýbat. Akcelerace a decelerace jsou velmi rizikové, stejně tak jako náhlé pohyby očí do stran (bungee jumping, jízda na horské dráze, tobogánu či skluzavce). K dalším rizikům patří změny očního tlaku, k těm dochází například při tzv. Valsalvově manévru - zvedání těžkých břemen, tlačení při stolici, obezitě, spánkové apnoi nebo zvýšeném krevním tlaku. K dalším rizikovým faktorům vedoucím někdy k odchlípení sítnice patří zelený zákal (glaukom), AIDS, diabetická retinopatie, eklampsie v těhotenství, homocystenourie, maligní hypertenze nebo metastatická nádorová onemocnění, někdy se uvádí také kouření nebo retioblastom u dětí.

Odchlípení sítnice je bezbolestné a velmi často probíhá bez varovných příznaků. Nemocní často zmiňují, že si před odchlípnutím všimli bílých záblesků světla v periferii, plovoucích drobných objektů v zorném poli, které připomínají lítající mušky nebo drobné vlákna pavučiny. Závažným příznakem je pak výpadek v zorném poli, který připomíná clonu, závěs nebo roletu blokující část zorného pole.

Odchlípení sítnice (1)

Příznaky a symptomy

Další symptom je často popisován jako změna tvaru rovných linií, kdy například rám okna nebo obrazy vypadají zvlněně. V případě výše zmíněných příznaků by dotyčná osoba měla vždy urychleně vyhledat pomoc očního lékaře. Trhlina v sítnici nebo drobná dírka se často projevuje stejnými příznaky a trhlina pak může vést k odchlípení. V případě drobné trhliny nitrooční tekutina vteče do otvoru a začíná odchlipovat sítnici od spodních vrstev. Takto dochází k amoci - odchlípení sítnice.

Sítnice může být odchlípená prakticky kdekoliv, pokud ale nedojde k rychlé léčbě, sítnice se může odloučit z místa nejostřejšího vidění a jeho okolí a hrozí tak nenávratná ztráta zraku. V drtivé většině případů dochází k odchlípení pouze v jednom oku, ale uvádí se, že v 7 % případů může k amoci dojít v obou očích. Většinou ale ne ve stejné době. Podle příčiny vzniku a průběhu existuje několik typů odchlípení sítnice. Rhegmatogenní odchlípení vzniká na základě původní trhliny nebo díry v sítnici.

Exudativní (serózní) odchlípení

Jak již bylo zmíněno, z nějakého důvodu se oslabená vrstva sítnice protrhne. Do otvoru nateče tekutina, která tlakem odtahuje sítnice více a více od spodních vrstev. Tekutina proniká mezi vrstvu senzorickou a vrstvu pigmentového epitelu. Většina děr v sítnici vzniká na základě atrofie sítnice. Trhliny pak vznikají tak, že se sklivec odtrhne od zadní vrstvy sítnice. To je většinou neškodný proces, ale někdy může odtržení zachytit i vrstvu sítnice a tahem ji odtrhnout od spodních vrstev.  Rhegmatogenní odchlípení se velmi zřídka může objevit u mladých osob. Druhým typem amoce sítnice je exudativní neboli serózní odchlípení.

Odchlípení vzniká na základě zánětu, úrazu nebo cévních abnormalit. Díky těmto procesům dochází ke kumulaci tekutiny pod sítnicí. V tomto případě bez přítomnosti trhliny nebo díry. Ve výjimečných případech může tento typ vzniknout také růstem nádoru v oblasti pod sítnici (vzácný melanom cévnatky). Tento typ odchlípení je velmi důležité diagnostikovat správně, protože chirurgická léčba tohoto typu by nemocnému situaci zkomplikovala. Třetí typ amoce sítnice je tzv. trakční typ. Tento typ je způsoben taktéž zánětlivým procesem, úrazem nebo cévní novotvorbou. V tomto případě se sensorická vrstva odtahuje od pigmentového epitelu. Typ je velmi podobný exudativnímu typu. Velmi zřídka k odchlípení dochází při tupém úderu do očnice, průnikem ostrého předmětu do oka nebo při otřesu mozku (úraz stojí za méně než 11 % případu odchlípení sítnice).

Diagnostika odchlípení sítnice

V některých případech typický průběh a příznaky vzbudí rychlé podezření na odchlípení sítnice. Někdy jsou ale příznaky netypické a oční lékař může odchlípení objevit náhodně při očním vyšetření. Základem diagnostiky je důkladné vyšetření sítnice. Oční lékař musí nejprve aplikovat speciální kapky, které rozšíří zorničky tak, aby nereagovaly při použití ostrého osvětlení při samotném vyšetření. Kapky většinou zornice dostatečně rozšíří během 5 - 10 minut. Poté lékař použije speciálních čoček (připomínající lupu), pomocí kterých pak prohlédne zadní část oční koule štěrbinovou lampou. Použít může také oftalmoskop nebo ultrazvuk. K důkladnému vyšetření je někdy potřeba vyšetřovaného polohovat a pomocí speciální pomůcky tlačit na oční kouli tak, aby lékař mohl prohlédnout co možná největší část sítnice.

Odchlípení sítnice (2)

Léčba amoce

Existuje několik možností, jak lze postupovat při odchlípení sítnice. Poměrně jednoduchou možností léčby je použití laseru (tepelný účinek) nebo kryopexe (zmražení). Obě metody účinně řeší trhlinu v sítnici nebo díru, ale musí dojít k včasné diagnostice. Tento typ léčby je možné provést přímo v ordinaci lékaře bez větších příprav. Principiálně obě metody zataví okraje trhliny a zpevní její okolí tak, aby se trhlinou nemohla dostat žádná tekutina pod sítnici.

Proces trvá několik málo minut a je možné ho podle potřeby opakovat. Další možností léčby je tzv. pneumatická retinopexe. Tato metoda se užívá v případě velmi malého odchlípení. Lékař pomocí jehly vstříkne mezi čočku a sítnici bublinu plynu. Tato bublina vycestuje až k sítnici a po správném polohování pacienta pak bublina tlačí na místo amoce a doslova sítnici přitlačí zpátky. Pokud odchlípení vzniklo na základě trhliny nebo díry, je možné trhlinu nejdříve ošetřit laserem nebo zmražením.

Jak probíhá operace očí?

Při odchlípení sítnice většího rozsahu je nutná operace oka. Klasicky se provádí tzv. episklerální plombáž. Jde o metodu, která tamponuje trhlinu přiblížením cévnatky a pigmentového epitelu k sítnici. Snižuje se tím tah sklivce. Jako implantační materiál se používá silikon. Asi u 10 - 15 % léčba není úspěšná. Dalším řešením odchlípení může být pars plana vitrektomie.

Jde o komplikovanou operaci, kdy se tampónuje sítnice uvnitř oka. Sklivec oka se chirurgicky nahradí silikonovým olejem  nebo expanzivním plynem, které tlačí na sítnici a snaží se ji přitlačit zpátky. Silikonový olej může v oku zůstat až rok, pak je potřeba ho vyměnit přirozenějším materiálem. Prognóza odchlípení sítnice je většinou poměrně dobrá, pokud nedošlo k odchlípení z místa nejostřejšího vidění a pokud není odchlípení rozsáhlé nebo zanedbané (k léčbě nedošlo včas). Až 85 % pacientů potřebuje pouze jednu operaci bez dalších zásahů. Zbylých 15 % pak potřebuje další léčbu nebo kombinaci několika. Zrak většinou není po léčbě tak perfektní, jako byl před odchlípením sítnice, ale i tak většina pacientů má zrak zachovaný natolik, aby nebyl jakkoliv hendikepován. Většinou se zrak po zákroku postupně vrací během několika týdnů.

Prevence vzniku odchlípení sítnice

Jelikož je většina rizikových faktorů pro vznik amoce sítnice známá, je možné v některých případech odchlípení sítnice předejít. Základní prevencí je pravidelná návštěva očního lékaře, obzvláště pokud jste krátkozrací nebo máte pozitivní rodinnou anamnézu, známé rizikové faktory (rizikové povolání, vysokorychlostní sporty, známá mřížková degenerace sítnice, cukrovka a podobně.

Důležité je znát typické příznaky možné todchlípení sítnice nebo trhliny (záblesky bílého světla a nově vzniklé zrakové vjemy jako plovoucí tělíska, pavučiny, dále pak typická clona v podobě záclony vycházející z periferie a šířící se do centra vidění). V případě nově vzniklých příznaků je důležité rychle vyhledat lékařskou pomoc. Oční lékař může ošetřit trhlinu nebo díru tak, aby nedošlo k odchlípení nebo může odhalit drobné odchlípení dříve, než dojde k rozsáhlému poškození zraku.

Pravidelné vyšetření očí může také odhalit mřížkovou degeneraci (rizikový faktor), zánětlivé změny nebo změny cév při cukrovce. Další možností prevence je zdravý životní styl s udržování hmotnosti v mezích normy a kontrola krevního tlaku. Při sportování se doporučuje nosit ochranné brýle, stejně tak je důležitá ochrana zraku při rizikových povoláních.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Uveitis neboli zánět živnatky

Oko je párový orgán, který má poměrně malou velikost, ale obrovskou důležitost a poměrně složitou stavbu. Oční koule je uložena v obličejové části…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…